náhledy
Počítačové hry už jsou tu s nimi přibližně čtyři desítky let a za tu dobu prošly turbulentním vývojem. Pojďte si s námi připomenout jejich vývoj, ať už co se týče grafiky nebo čím dál bohatší náplně. Náš seriál pokračuje u stříleček z vlastního pohledu, které dlouhodobě patří k vůbec nejoblíbenějším žánrům.
Autor: 3D Realms
Mnoho lidí se domnívá, že první střílečkou z vlastního pohledu, nebo chcete-li FPS, byl Wolfenstein 3D. Není to ovšem pravda, už v roce 1973 totiž vyšla hra Maze War, která v podstatě stanovila pravidla žánru. Zajímavé je, že šlo o multiplayerovou záležitost až pro osm hráčů. Vzhledem k tomu, jak byla tehdy výpočetní technika vzácná, se k jejímu hraní dostal jen málokdo, i to však stačilo, aby ji některé univerzity studentům zakazovaly – hraní příliš vytěžovalo tou dobou velmi omezenou síťovou kapacitu.
Autor: Wikipedia
Ještě než dali světu své kultovní značky, sešli se geniální programátoři John Romero, John Carmack a Tom Hall u střílečky Catacomb 3-D. Už tady můžeme vidět spoustu věcí, které byly v žánru standardem po mnoho let. Například obličej hlavního hrdiny, sloužící jako indikátor zdraví, sbírání barevných klíčů, případně zobrazení zbraně v prostředku výhledu. V tomto případě šlo tedy o ruku, ze které jste po nepřátelích metali ohnivé koule.
Autor: id Software
Představovat legendárního Wolfensteina je doufám zbytečné, pro mnohé naše čtenáře šlo vedle Prince z Persie o první hru, jakou kdy v životě spatřili. Kvůli hardwarovým omezením tehdy vývojářům nezbyly výpočetní prostředky na textury podlahy ani stropu, takže se hráč po chvíli cítil jako myš v bludišti, ale tenkrát to nikomu nevadilo. Kvůli zobrazení nacistické symboliky (hlavním záporákem je Hitler s rotačními kulomety) nesměla být dlouhé roky prodávaná v Německu, bez cenzury si ji tam lidé mohli poprvé koupit až loni.
Autor: id Software
Doom je patrně nejslavnější videohra všech dob. O jejím významu nejlépe svědčí to, že se celému žánru stříleček z vlastního pohledu také někdy přezdívá doomovky. Jeho pokrokový engine umožnil vývojářům vytvářet daleko složitější úrovně, které už nemusely být složeny pouze z pravoúhlých stěn. Různé typy intenzity světla měly dramatický dopad na atmosféru a hráč nechodil pouze po rovině, ale pohyboval se i mezi patry po schodech či výtahem. Alespoň tedy zdánlivě, protože šlo pouze o optický trik, kdy iluze stoupání byla vytvořena pouze pomocí „zvedání“ úrovně podlahy. Zapomenout nesmíme ani na mimořádnou brutalitu nebo návykovou síťovou hru. Díky snadné modifikovatelnosti je scéna kolem Dooma dodnes aktivní a činná.
Autor: id Software
Trilogie Marathon od společnosti Bungie u nás nikdy nebyla příliš populární, vycházela totiž jen na počítačích Macintosh. Zmínku si zde rozhodně zaslouží. Mimo jiné proto, že šlo jednu z prvních 3D her, které umožnily hráči rozhlížet se i nahoru a dolů. Nedávno bylo překvapivě oznámeno pokračování.
Autor: Bungie
Tam kde vám konkurenční tituly jen vrazily pistoli do ruky a nechaly vás prolézat odosobněnými bludišti, nabídlo Dark Forces ze světa Hvězdných válek v rámci možností realistickou architekturu, funkční prostředí, různorodé úkoly a zajímavý příběh, který se odvíjel i v průběhu samotných misí.
Autor: LucasArts
O Descentu se často říká, že je první skutečně 3D střílečkou, plně totiž využívá pohybu ve všech třech osách. Hráč musel pilotovat svojí „raketku“ spletencem podzemních komplexů a zničit generátor. Na konci každého levelu byla infarktová pasáž, kdy bylo potřeba stejnou cestou co nejrychleji utéct do bezpečí, než vám celá stavba spadla na hlavu.
Autor: Parallax Software
Terminator: Future Shock jako první přinesl možnost tzv. mouse looku, tedy možností rozhlížet se kolem sebe pomocí myši. Dnes už si mnozí bez klasické kombinace myš + klávesnice ani neumí střílečky představit.
Autor: Bethesda
Build engine Duke Nukema přinesl do žánru dynamické změny herního prostředí v reálném čase. Šlo samozřejmě jen o další předem připravený trik, nikoli skutečně počítanou fyziku, nicméně najednou bylo možné probořit se přes zeď, potápět se pod vodu, pohybovat se po nakloněných rovinách, dívat se skrze průhledné povrchy a další technologické zázraky, které znamenaly ohromný posun směrem k uvěřitelnosti prostředí. Hráči tehdy oceňovali i velikou interaktivou, bylo například možné splachovat záchody nebo si zahrát kulečník, i nadsázku, s kterou bylo všechno to střílení podáváno. Bohužel se vývojářům na tento hit už nikdy nepodařilo navázat.
Autor: 3D Realms
Na stejném enginu poté vzniklo několik dalších her, které mají kultovní status a dodnes inspirují tvůrce tzv. boomer shooterů. Shadow Warrior, Redneck Rampage a Blood (na obrázku) se liší vlastně jen kulisami a atmosférou, náplň je velmi podobná.
Autor: Monolith
Jestli Doom razantně ovlivnil scénu počátku devadesátých let, tak Quake ji zcela rozbořil a začal budovat znovu. Nestalo se tak kvůli výjimečným kvalitám samotného titulu (věděli jste, že Quake měl být původně akční hrou na hrdiny?), ale díky nadčasovému enginu. Jako první přinesl skutečné 3D, jak ho známe dnes, tzn. že všechny objekty ve hře jsou vymodelovány z polygonů.
Autor: id Software
GoldenEye 007 je jednou z nejlépe hodnocených her vůbec. U nás ji však příliš lidí nezná, protože vyšla totiž pouze na konzoli Nintedno 64. Žánr obohatila o dvě zajímavé novinky. Jednak to byla možnost (mnohdy spíše nutnost) plíživého pohybu, kdy jste se museli snažit před nepřáteli skrývat, jednak to byly zásahové zóny. Už tedy nebylo jedno, jestli jste nepřítele trefili do nohy nebo do hlavy.
Autor: Nintendo
Dinosauří Tresspasser měl všechny papírové předpoklady stát se hitem, ale nestal. Naopak, kvůli příšernému technologickému zpracování ho například GameSpot prohlásil nejhorší hrou roku 1998. Místo si tu ovšem zaslouží, jako první hra nabídl otevřenější svět se stovkami stromů, propracovanou fyziku nebo tzv. ragdoll efekt, kdy se umírající nepřátele realisticky hroutili k zemi.
Autor: Electronic Arts
Status kultu si tak vydobyl až první Half-life z roku 1998. Kromě vynikajícího level designu přinesl do žánru i filmové postupy. Vedle samotného střílení mohl hlavní hrdina i řešit prostorové hádanky, ne každého koho potkal musel hned zastřelit. Jeho engine byl navíc velmi přístupný modifikacím…
Autor: Valve
… což dalo vzniknout Counter-Striku, jedné z nejhranějších her vůbec. Oproti jiným multiplayerovým hrám své doby (Quake 3, Unreal Tournament) přinesl daleko realističtější hratelnost a důraz na týmovou spolupráci. Mimořádnou oblibu má dodnes i na progamingové scéně.
Autor: Valve
Status legendy patří i Unrealu. Po herní stránce šlo o tehdejší standard, fascinující byla především technologie, na níž byla hra postavená. Stejnojmenný engine patří dodnes na absolutní špičku a využívají ho i ty největší společnosti dneška. Bohužel, kvůli fenomenálnímu úspěchu hry Fortnite byl další vývoj Unreal her upozaděn.
Autor: Epic Games
Daikatana je jeden z nejhorších průšvihů v dějinách herního průmyslu. John Romero tehdy roky hráčům velkohubě sliboval, že z nich udělá své dě*ky. Když ovšem hra po mnoha odkladech vyšla, byla k smíchu. Nefungoval třeba systém počítačem ovládaných sidekicků, kteří místo aby hráči pomáhali, trpěli sebevražednými sklony.
Autor: Eidos Interactive
SiN měl tu smůlu, že vyšel podobně jako Half-life, špatnou hrou ale rozhodně nebyl. Více než samotnou střelbu hráči dnes vzpomínají na hlavní zázračku Elexis a její bujné poprsí.
Autor: Ritual Entertainment
Medal of Honor přinesl doslova filmový zážitek, však se na něm také produkčně podílel Steven Spielberg. Z fenomenální scény vylodění v Normandii tehdy všem bez přehánění spadla brada. Zajímavé je, že hře během vývoje hrozilo zrušení. Amerikou tehdy otřásl masakr na Columbine High School, ze kterého byly viněny i počítačové střílečky, kvůli znevažování odkazu padlých se proti hře ohradil i výbor pro udělování Medaile cti.
Autor: Electronic Arts
Battlefield 1942 vsadil jen na multiplayer, neobsahoval žádnou kampaň pro jednoho hráče. Do klasického druhoválečného střílení přinesl vojenskou techniku, už jsme nemuseli jen běhat po svých, ale mohli se projet tankem, nebo proletět stíhačkou. Zajímavou novinkou v žánru byl i systém rolí, hráči si mohli vybrat jakou činnost chtějí na bojišti mít a podle toho si přizpůsobit vybavení. Původně mělo jít o exkluzivitu pro Nintendo, to ovšem nemělo v té době jasně definovanou online strategii a tak Battlefield vyšel i na PC. Což se ukázalo jako moudré rozhodnutí, tato série totiž stále vychází.
Autor: Electronic Arts
Halo je patrně nejdůležitější značkou konzolí Xbox. Vývojářům z Bungie se podařilo vytvořit propracovaný vesmír, kromě pětice her v hlavní sérii tu máme i knihy, seriál a strategické odbočky. Z hlavního hrdiny Master Chefa je jedna z ikon herního průmyslu, přitom samotná náplň hry nijak zvlášť objevná nikdy nebyla. Zábavná ovšem vždy.
Autor: Bungie
Série Call of Duty letos oslaví dvacet let. Za tu dobu vyšlo už devatenáct dílů, kterých se prodalo neuvěřitelných 400 milionů. První byl zasazen do období první světové války a vlastně nedělal nic jiného, než pár let předtím již zmíněný Medal of Honor.
Autor: Infinity Ward
Střílečky se sice nejlépe ovládají klávesnicí a myší, při troše učení si ale zahrajete i na gamepadech. Značka Killzone patřila v minulosti k nejlepším exkluzivitám konzolí PlayStation, Sony ji ale z nepochopitelných důvodů nechala po čtyřech dílech zemřít. Přestřelky v Killzone byly vždy zajímavé svým důrazem na krytí, nebylo možné jen tak popadnout zbraň a běžet nepřátelům v ústrety.
Autor: Guerilla
F.E.A.R. byl ve své době technologický zázrak, více než na grafiku se ale vzpomíná na bezkonkurenční umělou inteligenci nepřátel. Ti uměli spolupracovat a svým taktickým pohybem a vzájemným krytím dostat do úzkých i zkušené hráče. Nebýt možnosti dočasného zpomalování času, zvládl by ji dohrát jen málokdo.
Autor: Monolith
Očekávání od Half-life 2 byly enormní, vývojářům se je ale podařilo beze zbytku naplnit. Hra tehdy vynikala především svým propracovaným fyzikálním modelem, kdy okolní svět reagoval přesně tak, jak měl. Bohužel, příběh skončil v tom nejlepším a slibované epizody 3 se už nikdy nedočkáme. Half-life 2 je zajímavý i tím, že veřejnosti doslova vnutil platformu Steam, bez níž nešel tehdy ani spustit. To bylo tenkrát nadávek!
Autor: Valve
Crysis z roku 2007 je technologickým zázrakem, který předběhl svojí dobu. Stal se etalonem počítačové grafiky, dlouhé roky se síla hardwaru poměřovala tím, kolik „udělá“ v Crysis FPS na plné detaily. Nemělo by se ale zapomínat, že byl i vynikající hrou s velikým otevřeným světem.
Autor: Crytek
Když tehdy společnost Blizzard oznámila, že chce vstoupit na pole multiplayerových arénových stříleček, mnozí si ťukali na čelo. Pravdu měli ti, co tehdy ještě oblíbené společnosti věřili, Overwatch dodnes láká miliony fanoušků a má dokonce i svoji vlastní ligu. Nedávný druhý díl už však vzbudil spíše rozpaky.
Autor: Blizzard
PUBG neboli dříve PlayerUnknown’s Battlegrounds nebyl první hrou, která nabídla režim battle royale, až on z něj ale udělal absolutní mainstream. Jeho pravidla jsou jednoduchá. Na začátku je sto lidí shozeno z letadla nad neobydleným ostrovem, přežít může jen jeden. Kromě padáku nemá u sebe nikdo žádné vybavení, navíc se postupem času zmenšuje herní mapa, a kdo zůstane příliš dlouho mimo vytyčené hranice, zemře. Battle royale horečka dodnes trvá, byť Fortnite, Apex Legends nebo Call of Duty: Warzone jsou už asi populárnější. A co vy? Souhlasíte s naším výběrem, nebo vám nějaká hra chyběla? Dejte nám o tom vědět do diskuse.
Autor: BlueHole