Arkadiusz Gola: Černobílá země

Arkadiusz Gola je neoddělitelně spjatý s rodným Horním Slezskem. Krajem, v němž se po staletí prolínaly polské, české, německé a rakouské vlivy, který prošel bouřlivou historií a zažil rozmach i úpadek těžkého průmyslu. Krajem, kterému se pro jeho hornický charakter říká Černá země.

Krajem, který Gola už tři desetiletí systematicky zobrazuje ve fotografiích nejenom jako černý, ale jako černobílý, protože ukazuje i pozitivní změny, jež přinesla tři desetiletí po pádu komunistického režimu. Na jeho syrových černobílých snímcích vidíme nejenom zdevastovanou krajinu s haldami připomínajícími měsíční krátery, zavřené doly a továrny, zaplivané hospody, opilce spící na ulici nebo na nádraží, ale také lidi, kteří touží po kráse a neustále dekorují svoje domy květinami a soškami Panny Marie.

Děti, pro něž se haldy staly hřištěm plným dobrodružství. Ženy z dolů, jimž se i přes těžké podmínky, ochranné přilby a pracovní kombinézy podařilo zachovat něco ze svého půvabu. Sousedy z dělnické kolonie, kteří se na rozdíl od většiny obyvatel z paneláků scházejí, společně se baví, jedí a pijí.

Autor není idealista, nezřídka nekompromisně zachytí i to, co je povrchní a prázdné, ale z jeho snímků vnímáme příznačnou úctu k lidem. Golův styl postupně přechází od klasického humanistického dokumentu k subjektivnějšímu pojetí dokumentární fotografie s velkým prostorem pro obrazové symboly. V jeho fotografiích je důležitý podtext, který je otevřený vlastní interpretaci diváků. Opakující se výjevy, ale i zachycené banální situace se často stávají metaforami zásadních vlastností života.

Arkadiusz Gola: Černobílá země

Trvání: 8. 6.–5. 9. 2023
Místo: 400 ASA Gallery, Kováků 32, Praha 5 – Smíchov

Z Golových fotografií vyzařuje respekt k lidem, kterým se v současném komerčním světě nepovedlo příliš prosadit. Tito lidé jsou často zachycení v nejobyčejnějších okamžicích každodenního života. Hrdinové snímků často žijí ve velmi nepříznivých podmínkách. Mohli bychom očekávat, že na záběrech budou lidi smutní, zklamaní, propadlí do hlubin deprese. Gola nás však uvádí do světa, ve kterém je člověk sice zbaven jakékoliv šance na dosažení tzv. „životního úspěchu“, ale i přesto dokáže ve svém životě najít velmi hluboko ukryté hodnoty.

Jako starší paní s natáčkami na hlavě a s optimistickým úsměvem na tváři, sedící v kuchyni svého bytu vyzdobeného plastovými květinami. Tento úsměv nám může připadat trochu nepatřičný, protože si neumíme představit, jak si v takových podmínkách může udržet ještě pozitivní přístup k životu. Naše hrdinka nám však dokazuje, že to je nejen možné, ale i nezbytné. Pro štěstí totiž neexistují objektivní podmínky, ale pouze naše schopnost vnímat radost ze všech těchto malých nenápadných okamžiků, ze kterých se náš život skládá.

Hrdinové snímků Arkadiusze Goly jsou lidé, kterých se nikdo neptal, kde a kdy by se chtěli narodit, ale kteří musí žít na místě a v čase, jenž spíše přeje degradaci než rozkvětu lidské osobnosti. Vymykají se jednoduchému a stereotypnímu hodnocení a dovedou najít i v těch nejméně příznivých podmínkách odpověď na otázku, jak důstojně a s pocitem smysluplnosti svůj život prožít.

Fotografie Arkadiusze Goly nám pomáhají vážit si lidí, kterým nebylo dáno zažít „životní úspěch“, ale kteří nám ukazují, jak bojovat o obyčejný pocit smyslu a hodnoty vlastního života. Je to pro nás velmi cenná lekce, na kterou bychom si měli vzpomenout vždy, když se nám zdá, že už dál nemůžeme a že je náš život příliš těžký. Stačí přitom jen pohlédnout na Golův snímek zachycující starší paní v natáčkách a oplatit ji její upřímný úsměv.

Celý článek najdete v červencovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!