Česko předsedá ‚politicky nefunkčnímu‘ Visegrádu. Léčebný proces proběhne, až skončí válka na Ukrajině
Rozdílné přístupy k válce na Ukrajině štěpí středoevropský region. Tenze jsou zřejmé na půdorysu visegrádské čtyřky, které od července na rok předsedá Česko. I přes neshody postavilo ruskou agresi na Ukrajině do popředí témat, na která chce během předsednictví se sousedy zavést debatu. „Vidíme rozdíl mezi Maďarskem a dalšími třemi zeměmi. To činí V4 politicky nefunkční,“ všímá si analytička Veronika Jóźwiak.
Světovému dění, a evropskému o to víc, dominuje téma ruské agrese na Ukrajině a s tím spojené uvalování sankcí na Rusko.
„V tuhle chvíli prožíváme dějiny. Probíhá největší vojenská agrese od druhé světové války v Evropě. Myslím, že není možné udělat program, který se tváří, že žádná válka není,“ podotýká pro iROZHLAS.cz Jaroslav Kurfürst. Na ministerstvu zahraničí dohlížel coby vrchní ředitel sekce evropské na vytváření agendy pro české předsednictví visegrádské čtyřky.
Češi v čele V4 staví na třech pilířích: bezpečné a vyspělé společnosti, inovativní a propojené ekonomice, podpoře Ukrajiny.
‚Vyléčení‘ V4
V přístupu k dodávkám zbraní Kyjevu i sankcionování lidí a společností napojených na režim v Kremlu se však středoevropské státy rozchází. Zatímco Česko s Polskem patří k předním podporovatelům Ukrajiny, Maďarsko se naopak prohlašuje za „zastánce míru“ a předvolební Slovensko s úřednickou vládou lavíruje mezi těmito postoji.
„Je jasné, že je to ta jedna událost našich životů a že v programu českého visegrádského předsednictví musí být výrazná,“ popisuje Kurfürst. Důležitost podpory Ukrajiny si podle něj uvědomuje i Maďarsko, které nakonec dalo zelenou jedenácti balíčkům unijních sankcí. Mluví v tomto ohledu o elementárním porozumění ze strany Budapešti.
We discussed in depth the topic of migration at today’s V4 summit with @MorawieckiM , @LudoOdorPM and @P_Fiala . The 🇭🇺 position is clear: the latest budget amendment proposal of the @EuropeanCommiss is frivolous. We are asking for a new proposal from the EU Commission that can… pic.twitter.com/SyvLPAHWhV
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) June 26, 2023
Visegrádská čtyřka doposud fungovala jako politická a neformální mezivládní platforma. Její ideou bylo přitom podle analytičky z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti (PISM) Veroniky Jóźwiak ovlivnit politické rozhodování v Evropské unii pohledem střední Evropy.
Tomu měla napomoci společná prohlášení a sjednocené postoje zúčastněných států. To se ale v posledních měsících ukázalo jako nemožné.
Visegrádská skupina
Pod názvem Visegrádská skupina působí čtyřka středoevropských států už 30 let. Původně se měla označení visegrádská trojka, čtyřka vznikla důsledkem rozdělení Československa. Uskupení historicky navazuje na jednání panovníků Polska, Uher a českého království, kteří se v roce 1335 sjeli do Visegrádu na severu dnešního Maďarska, aby vyřešili vzájemné neshody. Česko od 1. července převezme od Slovenska své již sedmé předsednictví. Za rok ho bude předávat Polsku.
„Nemyslím si, že by to bylo nezvratné. Odráží to situaci momentu, který bude trvat minimálně tak dlouho, dokud bude probíhat válka na Ukrajině. Maďarsko se z mého pohledu bohužel nezmění,“ předpokládá Jóźwiak.
Tzv. léčebný proces proběhne až poté, co skončí válka. „Dokud neskončí válka, nevidím cestu, jak by se to jinak mohlo stát,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička.
Sousedská politika
Agenda na následující rok českého předsednictví Visegrádu reflektuje limity, na které formát naráží v politické rovině. Podle Kurfürsta chtělo ministerstvo zahraničí, které program připravilo, navázat na vše užitečné, co V4 nabízí. „Chtěli bychom uvnitř konsolidovat porozumění, ale vést diskuzi i o věcech, ve kterých si nerozumíme a rozvíjet užitečné aktivity,“ přiblížil diplomat.
Česko by se rádo zaměřilo na vnitřní dialog a diskusi, také proto je prvním pilířem programu společnost. Následují „tvrdé“ složky infrastrukturní, ekonomické a vědecké oblasti. Tyto dva body se obrací dovnitř Visegrádu. Třetí bod pak překračuje sousedské hranice, zaměřuje se na dění na Ukrajině.
„Visegrád vidíme jako užitečnou regionální platformu, kde si státy mají co říct. Jsou to de facto sousedi, takže se svým způsobem jedná o středoevropskou sousedskou politiku. Proto je cenný,“ podotýká Kurfürst.
Podpora rodinné politiky
V programovém dokumentu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, Česko předpokládá, že se během předsednického roku v rámci pilíře orientovaného na společnosti zaměří na kulturu, vzdělávání, vědu nebo sport.
Navázat chce ale mimo jiné také na „dříve započaté výměně zkušeností a dobré praxe v oblasti rodinné politiky a podpory rodin“.
Visegrád nejsou jen summity premiérů. Je to kulturní a historická soudržnost, věří v platformu Vášáryová
Číst článek
Program vytváří primárně ministerstvo zahraničí, možnost do něj promluvit ale mají i ostatní resorty, které spolupracují se svými protějšky v rámci V4. „Nepochybuji o tom, že konkrétně rodinnou politiku zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí,“ odkázal diplomat Kurfürst.
iROZHLAS.cz se proto obrátil na resort se žádostí o vysvětlení a komentář ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Odpovědělo ale pouze tiskové oddělení. „Za ministerstvo práce a sociálních věcí můžeme k tématu říct, že mezi zeměmi V4 dochází k dlouhodobé výměně zkušeností v oblasti rodinné politiky a demografického vývoje. Z tohoto důvodu bylo také téma do programu zařazeno,“ napsal Jakub Augusta.
Omezená spolupráce
Naplnit heslo českého předsednictví „V4 for citizens“ (tedy Visegrádská čtyřka pro občany) mají také oblasti, které se zaměřují na bezpečnost a v posledních týdnech tolik diskutovanou migraci.
Jako součást druhého pilíře jmenuje dokument potřebu spolupráce na energetické bezpečnosti. Česko chce řešit dopady, které vyplývají v důsledku vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Zaměří se také na integraci energetických trhů s Ukrajinou a Moldavskem.
‚Nastal čas na mír.‘ Maďarská vláda ukázala ve videu mapu Ukrajiny bez Krymu
Číst článek
Diplomat Kurfürst ale mírní očekávání. „Není to jednobarevná platforma,“ upozorňuje s tím, že Visegrádská čtyřka není politický hráč, který by mluvil jedním hlasem středoevropského regionu. Vnímá ji jako místo potkávání, dialogu, spolupráce na projektech společného zájmu.
„Program má jenom pár stránek, což dokazuje, že oblasti, ve kterých mohou země V4 spolupracovat, jsou omezené,“ podotýká analytička Jóźwiak. „Nevnímám (v programu) žádný výrazný politický cíl, kterého by chtělo předsednictví dosáhnout. Má skutečně realistický přístup,“ hodnotí.
Rizikové scénáře
Problematické se na regionálním půdorysu jeví Maďarsko, ale nemusí zůstat pouze u něj. Pro podporu Ukrajiny jsou znepokojivé i předvolební průzkumy a další průzkumy veřejného mínění ze Slovenska. Ty naznačují příklon značné části společnosti k proruským narativům a dávají šanci Robertu Ficovi na možné vítězství.
Během českého předsednictví se vedení V4 obmění, uskuteční se dvoje parlamentní volby – na podzim letošního roku na Slovensku a v Polsku. „Budou noví partneři, nové vlády. Na druhou stranu máme připravený kalendář aktivit a bude to reflektovat i politickou realitu v těchto zemích. Není to nic neobvyklého,“ uvedl minulou středu šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po jednání vlády.
Slovenský Smer-SD expremiéra Fica zvyšuje náskok před konkurenty, ukázal volební model
Číst článek
Česko na podzimní dvojí volby zareagovalo tak, že do programu prvního pololetí předsednictví – tj. do konce letošního roku, nezařadilo žádné summity premiérů. Omezí se také setkávání ministrů zahraničí, s vědomím probíhající předvolební kampaně.
„Pokud Robert Fico vyhraje volby, pak se dá předpokládat blízké partnerství mezi Slovenskem a Maďarskem, což by ale ještě více umocnilo krizi uvnitř V4. Nejednalo by se totiž o spojenectví v rámci visegrádské platformy, ale o bilaterální spolupráci,“ myslí si Jóźwiak.
Poukazuje přitom, že něco obdobného se už nyní děje v případě Česka a Polska, tam se ale jedná naopak o větší důraz na podporu Ukrajiny.
Bez oficiálního setkání však V4 nezůstane. Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková pro iROZHLAS.cz uvedla, že na podzim připravují prezidentský summit. Česká hlava státu Petr Pavel by se na něm měl setkat se svými protějšky Zuzanou Čaputovou, Katalin Novákovou a Andrzejem Dudou.
Pavel krátce po svém zvolení mluvil o V4 spíše jako konzultačním fóru, které podle něj nemá ambice na detailní koordinaci zahraniční nebo bezpečnostní politiky. Prostor vnímal spíše v ekonomické, obchodní či kulturní spolupráci.
