Dobrakovová, Piussi nebo Balla. Poslechněte si povídky současných slovenských spisovatelů!

Ivana Dobrakovová: Bambini e genitori

Ivana Dobrakovová je jednou z výrazných mladých autorek současné slovenské literatury. Narodila se v Bratislavě v roce 1982 a vystudovala překladatelstvía tlumočnictví na tamní univerzitě. Její velkou doménou jsou povídky.

Debutovala sbírkou nazvanou Prvá smrť v rodine, se kterou se hned probojovala do finále ceny Anasoft litera a získala cenu Jána Johanidesa. Další texty publikovala i v mnoha časopisech a sbornících. A řadu svých sbírek rozšířila ještě o Bellevue a Toxo.

Poslední jmenovaná kniha vyšla letos také v českém překladu Lenky Brodecké. Vydalo ji brněnské nakladatelství Větrné mlýny. Právě z tohoto svazku vybíráme povídku nazvanou Bambini e genitori. Dobrakovová v ní vypráví příběh jedné starostlivé matky, která se tak trochu podivným způsobem konfrontuje s malým chlapcem. Text nás navíc přenese do slunné Itálie, kde autorka žije.

Lucia Piussi: Nesmrtelný kocúr

Autorka je herečka a spoluscenáristka legendárního (a dnes již bohužel neexistujícího) divadla Stoka, rocková zpěvačka a frontmanka skupiny Živé kvety Lucia Piussi (nar. 1971). V povídce Nesmrtelný kocúr se odráží doba zanikajícího nezávislého divadla i soukromých vztahů s ním spojených.

Balla: Představ si, Osud, Infekce

Proč je rozdíl mezi našimi představami a skutečností pokaždé tak propastný? Tři Ballovy povídky z povídkových knih Naživu a Je mrtvý domýšlejí disproporci mezi světem idejí a světem naším ad absurdum. Zvlášť v povídce Infekce, v níž se hrdina důsledně snaží zbavit svět zla, kterého je sám původcem, se tato snaha jeví komicky i hrozivě marná. 

Nepřehlédnutelný slovenský spisovatel Vladimír Balla (1967) publikuje výhradně pod svým příjmením Balla. Narodil se v Nových Zámcích, kde po dokončení bratislavské Vysoké školy ekonomické začal pracovat na Okresním úřadě. Úřednickou práci po nocích doplňuje psaním, při čemž si už za svou prozaickou prvotinu Leptokaria v roce 1996 vysloužil Cenu Ivana Kraska. Za svou osmou knihu, román V mene otca, v roce 2012 obdržel nejprestižnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. V češtině zatím vyšly jeho dva autorské povídkové výbory Naživu (Kniha Zlín, 2018) a Je mrtvý (Větrné mlýny, 2021).

Daniel Majling: Umění milovat, Nevšímavý

Slovenský spisovatel, dramatik, dramaturg a komiksový tvůrce Daniel Majling vydal v roce 2017 knihu Ruzká klazika, která o rok později dočkala i českého překladu (pro nakladatelství Labyrint ji přeložil jeho redaktor Ondřej Kavalír). Autor se chopil všech zaběhnutých vzorů ruských povídkářů a přesně v jejich řádu sepsal více než desítku svých vlastních povídek, které se jim stejně tak vysmívají, jako je respektují a ctí.

Ondrej Štefánik: Ztráta vkusu

Ondrej Štefánik je jedním z hlavních představitelů současné slovenské prózy. Rodák z Bratislavy vystudoval kulturologii a marketingovou komunikaci a už roky působí v reklamě. Úspěšnou kariéru ale prožívá také jako literát, jeho jméno několikrát figurovalo mimo jiné v prestižní anketě Anasoft Litera. Debutoval v roce 2011 povídkovou sbírkou Pštrosí muž, která vyšla také v českém překladu Jany Faschingbauerové.

Ve svých temně laděných, absurdních textech hledá s postmoderní vervou smysl života, který mu ale s postmoderní obratností uniká. Podobně ironická a absurdní je i povídka nazvaná Ztráta vkusu, která posluchače přenese do světa umění, snobismu, lásky a možná úplně někam jinam...