Víte, co je to Duchennova svalová dystrofie? Mnoho lidí ani netuší, že taková nemoc existuje. To hodlá změnit Jakub Benda z Třebíče, jehož syn Filípek touto nemocí trpí. 
Proto uspořádal Everesting s Jakubem Bendou, kdy si dal za cíl zdolat pomyslně nejvyšší horu světa pro Parent Project, která lidi okolo nemoci sdružuje. 

Jakub Benda vyběhl poprvé do kopce z Libušina údolí na vrchol Strážné hory v sobotu 10. června v osm hodin ráno. Doprovázelo ho mnoho známých i náhodně příchozích. 
Všichni měli možnost využít zázemí v údolí, k dispozici byla pokladnička, kam lidé mohli vkládat své příspěvky, ale i číslo účtu. 
Na Strážné hoře, v Třebíči se jí říká Kostelíček, stála pomyslná hora Mount Everest, kterou vytvořili děti z Mateřské školy Rudíkov. Tam každý účastník, který alespoň jednou zdolal trasu, mohl zapíchnout vlaječku se svým jménem. 

Desítky lidí
Jakub si naplánoval, že poslední výstup učiní v neděli 11. června zhruba ve čtrnáct hodin. Nakonec se jeho výkon protáhl asi o dvě hodiny. Poslední etapu s ním absolvovaly desítky lidí.
A po doběhnutí měl Jakub jediné přání, dát si pořádné pivo, které si samozřejmě během výkonu odpíral. Stejně jako na zahájení nechybělo společné fotografování. 

„Cítím se úplně fantasticky, jsem moc rád, že jsem to dokázal. Že se to povedlo a všechna příprava nepřišla vniveč. Je to pro všechny, kteří nemají takové štěstí jako zdraví lidé,“ taková byla bezprostřední reakce po dokončení.
Vzpomíná, že nápad vznikl před dvěma roky, kdy se v údolí připravoval na extrémní horský běžecký závod Beskydskou sedmičku. Pravidelně trasu zdolával desetkrát, patnáctkrát. 
„Po loňském běhu na Sněžku, kdy jsem Parent Project také podpořil, jsme vymýšleli další akci. Slyšel jsem o Everstingu, a tak mě napadlo, že by to šlo uskutečnit tady. Že bych kvůli tomu nemusel cestovat a lidi by přišli sem a mohlo se na tom podílet víc lidí. U tý Sněžky to bylo problematické,“ vyznává se Jakub. 

Velice ho potěšila účast. „Ani jsem nepočítal, že přijde tolik lidí. Moc se těším, až vyndáme všechny vlaječky z toho Everestu na vrcholu a spočítáme je,“ přemítá.
„Běhal jsem přibližně 32 hodin a bylo to hodně o hlavě, kdy jsem musel převýšení zdolat 113krát. Od dvacátýho do čtyřicátýho výstupu jsem měl křeče, což nebylo jednoduché, druhé ve dvě v noci, kdy se mi opravdu chtělo spát, ale dal jsem si kafe a vše absolvoval bez spánku. Poslední krize, to bylo těch posledních deset výstupů,“ už se Jakub usmívá.
Na zdolání pravé hory Mount Everest nepomýšlí. Domnívá se, že na to nemá ani fyzicky, ani finančně. Ale určitě by ho lákala nějaká čtyřtisícovka s průvodcem.

Plánuje další
Netají, že podobnou akci plánuje, ale nyní si chce odpočinout, takže až tak za dva roky. „Ono není jednoduché takovou akci uspořádat, i když mi pomáhá rodina, kamarádi. A nechci zklamat je i sám sebe. Takže asi za dva roky,“ naznačuje.
Jakub Benda zmínil běh na Sněžku a ten se z Třebíče opravdu uskutečnil. Jednalo se o 230 kilometrů, 40 hodin a 15 přestávek. 

Přiznává, že tehdy největším motorem pro něj byly vzkazy na sociálních sítích! Od dětí z Parent Projectu, vzkazy od tatínků dětí s Duchennovou svalovou dystrofií.
A co by vzkázal všem rodičům dětí s Duchennovou svalovou dystrofií? „Ať bojují! Ať si uvědomí, že je to jejich dítě, které to má náročné už od narození. Tak ať jim jdou příkladem. Ať jsou pro ně silní,“ říká Jakub Benda.
 

Diskuze k článku