Porsche Engineering v Česku vyvíjí systém pro auta budoucnosti

Možná jste tento Porsche Cayenne potkali na silnici a minuli ho bez povšimnutí. Celkem nenápadné SUV je však ve skutečnosti napěchované nejmodernějšími čidly, výkonnými počítači a systémy, díky nimž toho budou příští generace vozů umět zase o něco víc.

Řada těchto technologií byla implementována v české pobočce Porsche Engineering, která působí v Praze a Ostravě a vyvíjí pokročilé automobilové technologie nejen pro mateřskou firmu. Se zástupci firmy – generálním ředitelem Milošem Poláškem a manažerem Ondřejem Holubem – jsme si povídali o tom, co vše prototyp Jupiter umí a co naznačuje o schopnostech aut budoucnosti.

Autonomní řízení existují na trhu už řadu let. Lze na voze Jupiter ukázat, jak se tato technologie vyvinula?

Miloš Polášek: Jupiter je vybaven technologiemi zaměřenými na budoucnost autonomního řízení. Jedná se o sériové vozidlo rozšířené o softwarové platformy a nástroje, které pomáhají vytvářet robotické aplikace. Díky modularitě této platformy a dodatečnému výpočetnímu vybavení můžeme snadno zkoušet slibné technologie a různě je kombinovat. Použití takových vývojových platforem dobře známého v akademickém prostředí zjednodušuje i spolupráci s výzkumnými pracovišti, jako je Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT.

Co vše můžete prozradit o snímačích – je zde například LiDAR, který se dostává i do sériových vozů?

Ondřej Holub: Lidary patří spolu s kamerami a radary mezi klíčové senzory pro autonomní vozidla. Každý typ senzoru má své silné a slabé stránky a my jsme těch inovativních vyhodnocovali už celou řadu. Senzor fyzicky zaintegrujeme do vozidla a propojíme ho s asistenčními funkcemi vozidla jako třeba adaptivním tempomatem. Obvykle musíme vyvinout dodatečný software, který to propojení senzoru s funkcemi vozidla umožní. Následně vyhodnocujeme chování vozidla.

Je nějaký praktický důvod, proč bylo zvoleno právě SUV?

OH: Jako prototypové vozy používáme různé modely Porsche. Pro Jupiter se zvolil model Cayenne čistě z praktických důvodů – jeho výhodou je například velikost zavazadelníku, kam se vejde všechna měřicí technika.

Vůz je vybaven takzvaným personalizovaným automatizovaným řízením. Co si pod tím můžeme představit?

OH: Jedná se o systém automatizované jízdy, který se z provozních dat učí preference řidiče. Na základě zjištěných preferencí si samočinně přizpůsobuje nastavení tak, aby asistovaná jízda řidiči co nejlépe vyhovovala. Zvyšuje tedy uživatelský komfort a přispívá k adaptaci asistenčních funkcí vozidla, díky kterým vůz reaguje tak, jak šofér očekává.

Funkce automatizovaného řízení jsou často vnímány jako předpoklad pro autonomní řízení vozidel. Je stále nezbytně nutný dohled osoby za volantem?

MP: Z technického hlediska vidíme v současnosti dvě hlavní výzvy: složitost systému a zajištění jeho spolehlivosti a bezpečnosti. Takzvané systémy autonomního řízení jsou tvořeny komplexními subsystémy. Jejich zapojení do funkčního celku vyžaduje hluboké porozumění problematice a mezioborovou spolupráci mezi mnoha týmy.

Jak bude vypadat budoucí vývoj autonomního řízení: budou vozidla schopná samostatně jezdit po dálnici, jak je to povoleno v Německu a Spojených státech, nebo ve městech, kde se jezdí sice pomaleji, ale provoz je hustší?

OH: Očekávám vývoj po jednotlivých stupních autonomie definovaných SAE. Ty klasifikují asistenční systémy řidiče podle jejich schopností. S postupujícími úrovněmi jsou systémy stále více schopné dovést vozidlo do cíle bez zásahu člověka. Zatímco systém SAE 1 dokáže jednoduše udržet vozidlo ve směru jízdy, úroveň SAE 5 znamená plnou automatizaci. Jupiter nám pomáhá zkoumat možnosti na úrovni 3, tzv. podmíněné automatizace řízení. Plně autonomní vozidla na úrovni SAE 4 nebo 5 budou uvedena na trh o poznání později. Předpokládám, že autonomie se nejdříve prosadí na dálnicích. V porovnání s rušnými centry měst se jedná o lépe předvídatelné prostředí. Nicméně v tomto prostředí je i nižší míra automatizace velkou přidanou hodnotou. Ještě před plně autonomním městským provozem se ale s velkou pravděpodobností rozšíří plně autonomní parkování.

Lze očekávat, že za pět či deset let už budou v provozu plně autonomní auta, která pomohou třeba seniorům, zdravotně znevýhodněným nebo převezmou některé služby, jako je kurýrní služba nebo veřejná doprava?

MP: Zmiňované výhody budou jistě benefitem pro celou společnost. Již samotné rozšíření vozidel o automatizované řídící systémy, které usnadní jejich ovládání, bude pro řidiče velkou přidanou hodnotou. Schopnost vozidel převzít řízení na dlouhých dálničních úsecích pomůže mnoha lidem, nejen obchodníkům nebo řidičům kamionů. Kdy přesně se tak stane, je zatím těžké odhadnout.

Porsche Engineering je samostatná firma, která vyvíjí technologie pro různé automobilové výrobce. Můžete naznačit, jak takové spolupráce vypadají?

MP: Mezinárodní tým přibližně 1 700 software vývojářů a inženýrů působí v pobočkách v Německu, České republice, Itálii, Rumunsku a Číně. Společně jsem schopni podpořit naše zákazníky při vývoji komplexních systémů vozidel. Za pobočku v České republice mohu zmínit například vývoj podvozků včetně jejich řízení a vývoj karoserií. Naši inženýři pokrývají celý vývojový cyklus produktu, samozřejmostí je testování technologií, včetně samotného ověřování na vozidlech. Právě znalost vozidel a zkušenost z předchozích projektů je základem, proč si zákazníci z celého světa objednávají právě naše služby. Základem úspěchu je mezinárodní spolupráce. V naší společnosti v současné době působí experti více než 35 národností. Takové prostředí je velmi motivující a podporuje vznik nových myšlenek.