Vědci SYRI analyzovali subjektivní zdravotní charakteristiky mezi ukrajinskými ženami, zaměřili se primárně na vysokoškolačky. Z výzkumu vyplynulo, že na negativní zdravotní vnímání ze strany Ukrajinek má například vliv vyšší počet blízkých osob, nízká schopnost získat pomoc nebo malá velikost domácnosti.

Z pohledu finančního kapitálu je patrný vztah mezi zdravím a materiální deprivací. Zjednodušeně, čím méně peněz, tím větší deprivace. "To je lehce pochopitelné, některá jiná zjištění jsou ale překvapivá. Data nám ukázala, že zdraví žen nevykonávajících placenou práci je lepší než těch, které tuto práci vykonávají. To zřejmě souvisí především s následujícími fakty. Některé ženy jsou na tom socioekonomicky dobře a nepotřebují brát jakoukoliv práci, mnohé zase nejdou pracovat proto, že zvažují návrat a nechtějí "investovat do nového zaměstnaní". V neposlední řadě hraje roli i to, že nalezení odpovídající práce dle například dosaženého vzdělání je problémem, v případě osob s vysokoškolskou kvalifikací to platí dvojnásob. Pokud se migrantům nabízí uplatnění na pracovním trhu, tak se jedná většinou o práce manuální, nevyžadující vyšší kvalifikaci," uvedla Dzúrová.

Vědci se dosud u Ukrajinců zabývali pracovní migrací a navazující rodinnou migrací, které mají dlouhodobou tradici. "Zaměření výzkumu na válečné uprchlíky z Ukrajiny na tyto poznatky navazuje, byť jde o zcela jinou vědeckou výzvu. Pracovní migrace je promyšlená, plánovaná, cílená na rozšíření ekonomického kapitálu, ale uprchlická migrace je spontánní, nepřipravená a cílená na ochranu vlastního života před válečnou agresí," uvedla Dzúrová.

Ukrajinští uprchlíci zažívají stresové situace v důsledku války, migrace a přesídlení. Kromě fyzického a duševního zdraví je pro uprchlíky důležité i sociální zdraví, jelikož jsou často odloučeni od rodinných příslušníků a přátel. Snahou vědců bylo zhodnotit vliv ekonomické situace a sociální podpory na subjektivní vnímání zdraví. Výsledky ukázaly, že humanitární a integrační kroky stále nejsou bezproblémové a další vyhodnocení situace je proto nezbytné.

V prvním roce války na Ukrajině přijalo Česko téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků. Největší část z nich pak v prvních měsících po vypuknutí konfliktu. Jejich rozmístění v rámci Česka bylo regionálně velmi diferencované, když uprchlíci mířili především do velkých měst. Zatímco pro některé regiony se jednalo o velkou zátěž organizační i finanční, v jiných regionech zůstala část nabízených kapacit nevyužita.