Válka na Ukrajině probudila výrobu dronů v Česku. Primoco bude spolupracovat s kolosem Airbus
Když se řekne dron, většina lidí si stále představí hlavně létající hračku s fotoaparátem. Z dronů se ale kvůli válce na Ukrajině stali klíčoví hráči jak v samotném konfliktu, tak i v obraně civilních cílů, jako je kritická infrastruktura. Výroba dronů i systémy, jak se před nimi bránit, se proto rozjíždějí i v Česku.
V malé hale v pražském Radotíně vyrábí středně velké bezpilotní letadlo firma Primoco UAV s rozpětím křídel skoro pět metrů. Její hlavní majitel Ladislav Semetkovský firmu založil před osmi lety.
Výrobců podobných letounů je na světě zhruba osm, z toho polovina v Evropě. „Je to bezpilotní prostředek, který je první na světě certifikovaný podle civilních předpisů. Nyní jsme také v procesu vojenské certifikace. Očekávám, že jí obdržíme ještě letos,“ říká Semetkovský.
Firma vyráběla ještě nedávno jednotky kusů letadel ročně, letos to má být už padesát a plány jsou 250 až 300 kusů. Výrobu chce navýšit v Písku, kde chce postavit novou halu za půl miliardy korun. Letos by tržby firmy také měly dosáhnout hranice miliardy korun.
Nový impulz, jak Semetkovský připouští, přišel s válkou na Ukrajině. „Pro nás to byl obrat. Celý světový trh bezpilotních letadel v naší kategorii vyrostl na současných zhruba 300 kusů, my na něm dnes máme skoro dvacet procent,“ říká.
Za zlomovou považuje Semetkovský novou spolupráci s evropským kolosem Airbus, respektive s jeho dceřinými společnostmi Airbus Defence and Space a Airbus DS Airborne Solution. Firma s nimi nyní podepsala memorandum o porozumění. Primoku má spolupráce pomoci s certifikací v dalších zemích, s prodejem letadla a při společném výzkumu. „Naše spolupráce se společností Primoco je dalším prvkem budování evropského ekosystému ve světě bezpilotních letounů, které využívají naše ozbrojené síly i celá společnost,“ uvedl k memorandu Mike Schoellhorn, generální ředitel Airbus Defence and Space.
Ministerstvo financí navrhlo zvýšení dividendy z zisku energetické firmy ČEZ na 145 korun
Číst článek
Primoco prodává svůj dron do zhruba desítky zemí světa, Česko ale mezi nimi chybí. Ministerstvo obrany chtělo pro armádu nedávno nakoupit tři středně velké drony z Izraele, nakonec se ale rozhodlo, že ne. A bude poptávat naopak 200 malých dronů. „Je to nekoncepční řešení,“ kritizuje Semetkovský. Upozorňuje také, že na rozdíl od zahraničí není u takové zakázky státu podmínkou spolupráce s domácím průmyslem.
Obchody s jinými zeměmi
Armáda nicméně vysvětluje, že její další strategie vychází z poznatků, které přinesla válka na Ukrajině a vůbec změna bezpečnostní situace v Evropě. Podle mluvčí generálního štábu Vlastimily Cyprisové se proto armáda rozhodla jen změnit pořadí a nejdříve pořídí přes 200 menších dronů, od malých kvadrokoptér po křídlaté prostředky, teprve potom přijdou na řadu střední taktické drony.
Primoco obchoduje s jinými vládami. Prostřednictvím Německa, Nizozemska a Lucemburska také létají jeho letouny na Ukrajině v bojových zónách. „Například německá vláda pro Ukrajinu objednala v květnu osmnáct letounů,“ uvedl Semetkovský.
Studie: zelená transformace vyjde Česko na 3,2 bilionu korun, bez investic hrozí zpomalení růstu ekonomiky
Číst článek
Semetkovský se k výrobě dronů dostal přes svého koníčka, kterým je sportovní létání. V minulosti byl jeho byznys z úplně odlišného světa, byl vydavatelem online časopisů o bydlení nebo cestování. Podnikal a žil také v Moskvě. Právě tehdy podle svých slov dostal nápad zkusit vyrobit bezpilotní letadlo, které by nahradilo vrtulníky monitorující dlouhé kilometry ruských produktovodů.
Byznys s drony rozjel Semetkovský v Česku za peníze, které získal před lety prodejem vydavatelství. Další kapitál získal od druhého obchodního partnera a třetí pomocí byla emise části akcií firmy na trhu Start pražské burzy cenných papírů.
Ukrajinci v Česku
Výrobu chce v Česku spustit i společnost U&C UAS, jejíž drony jsou jen o něco menší než Primoka. Založená je v Praze, jejími majiteli je ale pět ukrajinských podnikatelů a přes ně je propojena s ukrajinským výrobcem dronů DeViRo.
Výkonný ředitel tuzemské společnosti Štěpán Neubauer potvrdil, že si firma již pronajala halu v Kolíně a výrobu chce spustit v září. Ročně by chtěla vyrobit 600 kusů. Poptávka po dronech podle Neubauera ale roste a výroba by se tak mohla až zdvojnásobit. Drony firmy létají na Ukrajině ve válečném konfliktu, vyvinuty ale také byly pro civilní účely. Společnost je proto nabízí i pro ochranu kritické infrastruktury, stejně jako Primoco.
Průmysl chce 1,6 miliardy na pomoc s energiemi. Navrhujeme vyplatit nulu, píše resort financí
Číst článek
Fakt, že se trh s drony mění, potvrzuje Jaroslav Řešátko z Asociace obranného průmyslu, který je zakladatelem společnosti Telink. Ta vznikla už na začátku 90. let a drony se intenzivně zabývá posledních dvanáct let, kdy obchoduje především s čínskou značkou DJI.
„Válka na Ukrajině ukázala, jak se civilní prostředky dají ve válce použít. Je to využití nečekaně široké a účinné,“ říká Řešátko s tím, že na trhu tak vznikly příležitosti, které tu dříve nebyly. „Protože se armády nechtějí vybavovat cizími výrobky, obzvláště třeba z Asie, probudili se domácí výrobci,“ upozorňuje s tím, že ale bude nutné výrobcům nejen v Česku, ale i v Evropě pomoci. A to minimálně s testováním a získáním referencí.
Pomoc i hrozba
„Dohnat, co jsme ztratili, a najít dostatečný odbyt není vůbec snadné. Pro vysvětlení, tuzemská armáda tuzemského výrobce v žádném případě neuživí. To platí i pro jiné země,“ popisuje Řešátko.
Pozitivní roli hraje ale zájem právě z řad civilních zákazníků. „Poptávka po dronech pro průmysl nebo zemědělství opravdu roste. Řeší se také údržba sítí. Například správce elektrických sítí ČEPS má drony pro údržbu a monitorování poruch. Jednoho dne by třeba chtěli nahradit i velké vrtulníky, které kontrolují celé liniové stavby. Velké využití je i ve stavebnictví nebo geodézii. Dělají se 2D nebo 3D mapy s přesností, jaká dříve nebyla možná,“ popisuje odborník na drony Řešátko.
Samotní správci kritické infrastruktury se o drony zajímají, vnímají je ale nejen jako pomoc, ale i jako hrozbu, upozorňuje Daniel Rous, prezident Asociace kritické infrastruktury a zároveň bezpečnostní ředitel polostátní firmy ČEZ, která provozuje jaderné elektrárny i sítě.
Strojvůdci si říkají netopýři, řidiči závidí Polákům dálnice. Musíme v dopravě víc investovat, tvrdí Kupka
Číst článek
„Samozřejmě že drony mohou být užitečné, pokud by nahrazovaly takzvané patroly, tedy strážného, které chodí podél plotu, nebo hlídku v autě. Může to být i levnější. Jsou tam však plusy i minusy,“ uvedl Rous.
ČEZ teď podle něj o nákupu dronů neuvažuje proto, že česká legislativa požaduje k dronu i pilota a tím se tato služba prodražuje. Pokud jde o ochranu proti cizím dronům, problém je v tom, že soukromé subjekty nemohou na rozdíl od státu proti nim zasáhnout a zařízení třeba poškodit.
Ochrana proti dronům
Vlastní systémy proti dronům v reakci na válku na Ukrajině se nicméně v Česku také již rozběhly. Vyvinul ho třeba tuzemský výrobce aktivních radarů Retia, který spadá do zbrojařské skupiny Czechoslovak Group. Ve válce může jejich systém dron zaměřit i sestřelit, v civilním sektoru je ale třeba kvůli zmíněné legislativě i bezpečnosti postupovat jinak.
Kupka: Dálniční známka zdraží každý rok, vzhůru půjdou koncem roku i jízdenky na vlak
Číst článek
Podle obchodního ředitele firmy Marka Holečka poptávka na ochranu před drony i z civilního sektoru významně roste. Technologie pro tyto zájemce funguje na bázi elektromagnetického rušení.
„To funguje tak, že pilot bezpilotního prostředku a ten samotný bezpilotní prostředek jsou spolu v komunikaci na určité frekvenci. My tu frekvenci zarušíme a tím ten dron buďto klesne, nebo se vrátí zpátky na místo, ze kterého vyletěl. Anebo máme i technologii na takzvané take control, to znamená, že jsme schopni ten dron ovládnout,“ vysvětluje Holeček.
Retia dodává systémy ochrany do 40 zemí světa, v Česku se zatím nepoužívá. Podle Holečka ale bude. „Zájem má armáda, ale i civilní sektor, kritická infrastruktura, policie, ochranka, různé velké soukromé firmy, které se třeba obávají průmyslové špionáže, které mohou bezpilotní prostředky představovat,“ uvedl.
