Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Expertkou na lesnictví a zemědělství na Vysočině je třináctiletá Barbora Zelníčková. Potvrdila to v krajském kole soutěže, která se konala v prostorách krajského úřadu v Jihlavě.  
Sedmačka z jihlavské Základní školy Kollárova dokázala prodat své znalosti v konkurenci sedmdesáti žáků ze základních škol z celé Vysočiny.
Děti musely splnit náročný dvacetibodový test. Zaměřený byl například na pěstování plodin, na jejich zpracování… „O některých tématech jsme se ve škole zatím ještě neučili, dělají se třeba až v deváté třídě. Takže těžší to bylo. Pamatuji si třeba otázku: Jaké vitamíny jsou rozpustné v tucích?“ referuje Bára.

Děti musely zvládnout i „poznávačku“ různých rostlin, semínek, šišek, starých zemědělských náčiní…
Vítězství v soutěži Báru překvapilo, byla přesvědčená, se se jí test moc nevyvedl. „Když jsem slyšela svoje jméno, že jsem nejlepší, bylo to zvláštní… Radost přišla, asi až když jsem přišla domů,“ vzpomíná.

Kromě diplomu a dvoudenního naučně poznávacího výletu dostala také dárkový koš plný regionálních potravin ze Školního statku v Humpolci. Byl tak těžký, že ho jen tak tak donesla domů. „Mamka se mě hned zeptala, kolikátá jsem byla, a já že první. Radostí jsme pak bouchli dětské šampaňské,“ usmívá se dívka.

Do soutěže Báru nominovaly učitelky přírodopisu. Dívka totiž zazářila už v jedné soutěži. „Je opravdu šikovná, zaperlila v krajském i okresním kole biologické olympiády,“ přibližuje její učitelka přírodopisu Eva Slámová, která na ZŠ Kollárova učí tento předmět zhruba stovku dětí.
„Bára, co se vědomostí týká, je úplně na špici. Věřím tomu, že jednou bude úspěšná a splní se jí její sen,“ hodnotí Eva Slámová a naťukává Báry velký zájem stát se herpetoložkou.

Ani snad není třeba upozorňovat, že Bářin neoblíbenější školní předmět je právě přírodopis. Po základní škole by se chtěla dostat na gymnázium a z něj pak na Přirodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. A právě tam studovat obor herpetologie – tedy plazy.
„Mým vzorem je dobrodruh Steve Irwin a také bývalý ředitel jihlavské zoo Vladislav Jiroušek,“ přibližuje dívka.
Právě s jihlavskou zoo je její život už čtyři roky spjatý díky členství v přírodovědném kroužku.

„Už jsem přemýšlela, že by nebylo špatné v ní jednou pracovat jako zoo pedagog a učit další děti a také vést kroužky,“ říká mladá přírodovědkyně, které podle slov své maminky, která našemu povídání přihlíží, už od malička říkala, „že jednou bude ředitelkou zoo“.
Zájem o zoologické zahrady má ostatně celá rodina Zelníčkových. Každé léto zvládnou dvě, tři v rámci Česka navštívit. Letos zatím mají v plánu Olomouc.

Bára ale nedá dopustit na zoologickou zahradu v Jihlavě. „Díky kroužku, který vede Pavla Jarošová, jsem se toho o přírodě dozvěděla asi nejvíc,“ přiznává.
Kromě každotýdenního kroužku bývá Bára v zoo i častým pomocníkem při různých akcích, které zahrada pořádá.

Nabízí se otázka, jaké zvíře jí tedy v jihlavské zoo chybí? Odpověď je úplně jasná. „Asi nějaký jedovatý had,“ referuje s úsměvem.
Hadího společníka by chtěla mít i doma, kde jí společnost dělá zatím jen kočka. Ovšem vypadá to, že v nejbližší době se přání Báře nesplní. Maminka oponuje, že právě díky kroužku v zoo má kolem sebe zvířat dost.

S péčí o hady má Bára zkušenost už ze školního zookoutku. Tam je jejím největším oblíbencem třináctiletá korálovka, kterou děti pojmenovaly Profesor Snape podle jednoho z tajemných učitelů v populární sáze o mladém kouzelníkovi Harry Potterovi.
Bára přiznává, že had není ale pro její spolužáky nijak mazlícím typem. Spíše si při společných hodinách děti užívají morčat a křečků. Což potvrzuje i Bářina učitelka Eva Slámová.

„Na letní prázdniny si děti zvířátka z našeho zookoutku rozeberou domů, ale had tu zůstává. Toho navštěvuji já tady ve škole. Měním mu vodu a jednou za čas dostane myšku. Jemu to ale vyhovuje, potřebuje totiž nejvíc ze všeho klid,“ vysvětluje kantorka.

Vysvědčení je za dveřmi, a tak se nejde nezeptat, jaký má pedagožka recept na to vychovat šikovné dítě. „Základem je nedrilovat a nic nenutit. Dítě je houba a to musí nasát informace nenásilně. Tak jako třeba Barča,“ přiznává.

Zájem Báry o přírodu celkově právě její rodiče podporují na maximum. Rodina například patří mezi členy České ornitologické společnosti.  
Nejen za městem, ale i uprostřed sídliště se dají podle Báry zahlédnout zajímaví ptáci. „Mým favoritem je třeba poštolka. Tak koukejte o prázdninách kolem sebe a určitě ji uvidíte,“ vzkazuje čtenářům JL mladá přírodovědkyně.

Diskuze k článku