Už šestý ročník o víkendu zahájil novocirkusový festival Arena, ve kterém Matěj a Petr Formanovi vozí na náplavku pražského Smíchova své kamarády ze světa šapitó a maringotek. „Je to i oslava společného setkání, chceme s nimi především pobýt a taky se společně pobavit,“ hlásí Matěj.
Jak rozhodnutí založit si vlastní festival zpětně hodnotíte?
Vykročili jsme tím z čistě naší tvorby, abychom českému publiku představili širší svět divadelních nomádů, kam snad už taky patříme. Nechceme konkurovat jinému festivalu, který se zabývá podobným typem kumštu, máme ale silné vazby ve velké části tohoto divadelního světa a můžeme si osobně dovolit oslovit a pozvat to, co nás oslovuje a k čemu máme osobní vztah. Je to naše snaha přiblížit náš svět širšímu publiku.
Ptám se právě i kvůli zavedenému srpnovému festivalu Letní Letná. Nelezete si trochu do zelí?
Arena festival není jen naše snaha přivézt sem naše přátele a kvalitní soubory. Je to i oslava společného setkání. Nejde nám jen o to vozit sem co nejvíce představení, chceme s nimi především pobýt a taky se společně se pobavit.
Na co byste letos nejvíc nalákal?
Největší šapitó tu postaví Cirque Pardi!, který přivezl své poetické cirkusové představení Low cost Paradise. Žánr nového cirkusu už je nějakou dobu zažitý a definovaný. Pro mnohé je to snaha spojit cirkusové umění s vlastní divadelní formou a s osobitou poezií souboru a tvůrců. Právě tihle Francouzi to dokážou dokonale naplnit. Jejich představení je čistá esence tohoto novocirkusového spojení vrcholného cirkusového umění s ambicí vytvořit zážitek divadelní.
Stále spíme v karavanech, je to životní styl, hlásí hvězda Letní Letné |
A dál?
A pak se bráchovi podařilo pozvat takovou dost šílenou divočinu, která může připomínat již skoro zaniklou světskou atrakci z Matějských poutí – motocyklovou stěnu smrti (Le Mur de la Mort). Atrakce, kterou provozovali blázni a nadšenci, co uměli na motorkách jezdit po kolmé stěně. Brácha je z nich úplně nadšený. Bude to opravdová esence motorkářství a rockerského stylu života. Jsou to lidé, co si na to nehrají, ve vzduchu bude smrdět kerosin a oni budou nejspíš vonět motorovým olejem. Divák doslova ucítí fyzickou přítomnost motorů. Já si aspoň tyhle vjemy a pocity z dětství z podobných zážitků pamatuji. Jako v případě Cirque Pardi! se jedná o rodinné představení, i když tohle možná bude víc pro kluky, nevím.
Je to vlastně ještě nový cirkus?
Před třiceti lety byste takto asi neuvažoval, to byl nový cirkus v plenkách a tohle by byla vyloženě pouťová atrakce. Není to ale založené jen na tomto zážitku, nabídnou i něco víc.
O čem bude vaše novinka O ztracené vodě?
Dá se říct, že to je moje čerstvě prožité dobrodružství a svým způsobem tedy i „srdcovka“. Teprve před pár dny jsem se vrátil z Broumova, kde jsme tuhle jazzovou oper(k)u odpremiérovali. Za tímhle dobrodružstvím stojí výborná jazzová hudebnice a skladatelka Štěpánka Balzarová. Příběh vypráví o životě v lese, kde těsně před veselkou, kterou zvířátka strojí čmelákovi a včelce, dojde voda. Zvířátka hledají příčinu, obcházejí les a ptají se moudré sovy i žabky rosničky, co se mohlo stát, než se zjistí, že jedno, řekněme sobecké zvíře, co nekouká moc na ostatní, si napustí bazén, postaví tobogán a zařídí na úkor obyvatel lesa i splachovací záchod. Tím si stáhne veškerou vodu a nehodlá se o ni dělit. Dalo by se říct – takový nabubřelý zbohatlík a pablb. Pointu ale prozrazovat nebudu. Do projektu je zapojeno šestnáct dětí z pěvecké školy v Broumově, profesionální i ochotničtí jazzmani. Dekoraci jsme vyrobili s teamem Divadla bří Formanů a na Lodi Tajemství nám poslouží naše divadelní a technické zázemí. Propojil se tak svět zušky a ochotnictví s profesionálním divadelnictvím, aby se bavily děti i dospělí.
Má to souvislost s kandidaturou Broumova na evropské město kultury?
Původně vůbec ne, ale nyní to už samozřejmě rezonuje s termínem rozhodnutí. Nebýt iniciativy a pomoci Vzdělávacího a kulturního centra Broumov a velké obětavosti ředitele i pedagogů z broumovské zušky, nemohli bychom se do toho pustit. S jejich pomocí a přispěním mnoha dobrých a šikovných lidí vznikl unikátní a snad i smysluplný projekt, který teď s velkou radostí uvedeme na Aréně v Praze.
Z Paříže rovnou do Litvínova, zámek se proměnil v Imaginárium |
Jak se nyní daří Divadlu bratří Formanů?
S bráchou teď nějakou dobu děláme každý vlastní projekty a právě Arena nás dává dohromady. Včera se na Výstavišti dohrála Kniha džunglí, na které jsem se podílel režijně a scénograficky. Brácha podobným způsobem na českokrumlovském otáčivém hledišti zrealizoval Muže dvojhvězdy. Naše Loď Tajemství je po velké rekonstrukci, aby nešla ke dnu, tak to tuto sezonu chceme využít a vyplujeme po Vltavě a Labi.
Ještě něco máte v plánu?
Po republice i světě cestuje náš projekt Imaginárium, scénografická interaktivní výstava. Letos bude ještě v Opavě a příští rok se s ním chystáme do světa. Jednu instalaci provedeme začátkem jara na jihu Francie ve Foix, vzápětí ji převezeme a ještě rozšíříme v Theatre l’Avant Seine na předměstí Paříže v Collombes. Nové pozvání přišlo, i díky právě probíhající instalaci Imaginária v Drážďanech, z muzea Grimmwelt v německém Kasselu, kde bychom měli instalovat po Paříži. Výstavu dávám dohromady s přáteli, vynikajícími výtvarníky a především vzácnými lidmi, kteří neztratili schopnost tvořit rukama a jejichž představivost je nekonečná. Pro Paříž i Kassel již vznikají nové objekty. Instalace Imaginária jsou pro nás i pro organizátory náročné, ale výstava se často pak na několik měsíců stane světem samotným pro sebe a podle reakcí návštěvníků baví a okouzluje děti i dospělé.
