V Rusku soudí vojáky z ukrajinského pluku Azov. Obvinění čelí i ženy, které pracovaly jako kuchařky
V jihoruském Rostově na Donu soudí dvacítku ukrajinských vojáků z pluku Azov, které zajaly ruské invazní síly během bojů na Ukrajině. Jsou mezi nimi i ženy, které pracovaly převážně jako kuchařky. Podle listu Kommersant čelí obviněním z účasti v teroristické organizaci a také ze snahy o násilné převzetí moci v takzvané Doněcké lidové republice, tedy v mezinárodně neuznaném proruském separatistickém útvaru ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
Rusko označilo Azov za teroristickou organizaci, a proto chce ukrajinské obránce uvěznit na 15 let až na doživotí, napsal ve čtvrtek na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, který zároveň upozornil, že osm žen působilo jako kuchařky v železárnách Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu.
„Je bolestné vidět naše lidi tak vyčerpané. To, čím si za poslední rok prošli, je nepředstavitelné,“ podotkl v příspěvku, kde také zveřejnil snímek ze soudní síně, na kterém obžalovaní vypadají bledě a pohuble.
Poslední bašta v Azovstalu
Ruské invazní síly zaútočily na jihoukrajinský přístav Mariupol hned v prvních dnech své invaze do sousední země na konci loňského února, jejich následné obléhání podle ukrajinských úřadů nepřežily desítky tisíc obyvatel a město bylo podle dostupných informací do velké míry zničeno.
Protiofenziva Ukrajiny nabírá spád. Hlavní zkouška ale teprve přijde, klíčové bude prolomit obranné linie
Číst článek
Areál Azovstalu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, v níž měli bojovníci pluku Azov důležitou roli.
Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích vzdaly loni v květnu a oblast od té doby okupují ruské invazní síly.
S více než dvěma desítkami ukrajinských vojáků ve středu začal v Rostově na Donu soud, podle agentury AP jim hrozí od 15 let vězení po doživotí. Na prvním slyšení vyšlo najevo, že dva z 24 obžalovaných byli předáni ukrajinské straně výměnou za ruské zajatce, napsal Kommersant.
Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu provedly několik výměn zajatců. List na svém webu zároveň upozornil, že obvinění sloužili v Azovu v různé době a na různých pozicích. Například jednoho z nich prý zadržely milice takzvané Doněcké lidové republiky loni v dubnu v jeho domě v Mariupolu kvůli tomu, že sloužil v tankové jednotce Azova v letech 2015 až 2020.
Bezpečnostní analytik: Ukrajině nepomáhá, pokud se šíří příliš dobré zprávy. Často nejsou pravdivé
Číst článek
Původně prapor Azov vznikl v roce 2014. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem, časem se začlenila do ukrajinské národní gardy.
Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady loni označily pluk za teroristickou organizaci.
Šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců Natalka Zarycká v polovině května uvedla, že v ruském zajetí zůstává kolem 2000 obránců Mariupolu.
Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba 500 členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří loni v květnu dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.
