Brno - V prvním kole přijímacího řízení na střední školy letos celorepublikově neuspělo 7,6 procenta uchazečů. Jednotlivé kraje zaznamenaly výrazné rozdíly. Zatímco na Vysočině se neúspěšnost u přijetí pohybovala okolo 1,2 procenta, na jižní Moravě to bylo 9,6 procenta a v Praze 11 procent. Více než 87 procent žáků devátých tříd základních škol v září nastoupí na střední školu, o kterou měli zájem, vyplývá z průzkumu brněnské konzultantské společnosti Než zazvoní. Ke zkouškám na maturitní obory středních škol se letos v Česku hlásilo rekordních 116.031 dětí, v Praze šlo asi o 11.500 žáků.
"Přestože v médiích i mezi deváťáky před přijímačkami vládla panika, nebyl nakonec s přijímacím řízením takový problém. Přes 90 procent dotazovaných se dostalo alespoň na jednu ze škol, na kterou si dalo přihlášku, z toho přes polovinu se dostalo na obě školy, kam si podali přihlášku. Neúspěšných uchazečů bylo pouze 7,6 procenta," sdělila analytička společnosti Aneta Košíková.
Analytici data sbírali od 16. do 31. května formou on-line dotazování žáků devátých ročníků z celé republiky. Průzkumu se zúčastnilo 3435 respondentů z 91 základních škol. V posledním květnovém týdnu se na nějakou střední školu zapsalo 97 procent dotazovaných, zbytek zatím čekal na odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí v prvním kole přijímacích zkoušek, nebo na výsledky druhého kola zkoušek.
S tím, na jakou školu nakonec nastoupí, jsou žáci devátých tříd podle výsledků průzkumu převážně spokojení. K méně chtěné variantě muselo přistoupit 8,8 procenta respondentů. Necelá čtvrtina dotazovaných nicméně považuje přijímací řízení za nespravedlivé. Nejspokojenější jsou žáci devátých tříd z Vysočiny, opačná situace je v Praze. "Z průzkumu vyplynulo, že za neférové uchazeči nejčastěji považují nepřipravenost školství na vyšší počet dětí v ročnících, rozdíly mezi kraji, těžší přijímací testy než v minulosti nebo pravidla pro přijímání ukrajinských žáků," dodala Košíková.
Žáci devátých tříd také kritizují započítávání prospěchu ze základních škol do bodování, uniformní testy, mnohem těžší matematiku než češtinu nebo skutečnost, že testy jsou nadřazené zájmu o obor. "Dala jsem si přihlášku na školu se zaměřením na chov koní a jezdectví a brali větší ohled na matiku a češtinu než na to, jak moc se zajímáme o obor a co všechno umíme," uvedla jedna z respondentek.
Průzkum se zaměřil také na stres spojený s přijímacím řízením, který podle konzultantské společnosti umocnila debata ohledně nedostatku míst na středních školách. Více než polovina dotazovaných si myslí, že rozhodně či spíše ovlivnil jejich výkon u přijímacích zkoušek. Obava z mála míst na gymnáziích dopadla i na rozhodování o typu školy. Zatímco vyhlášená gymnázia ve velkých městech o nové studenty nemají nouzi, na maloměstech jsou třídy zatím nenaplněné. Na jižní Moravě má místo třeba gymnázium v Moravském Krumlově či Hodoníně.
