Pro přípravnou třídu se rozhodla třeba i Eliška Čechová, její šestiletý syn tam začne chodit od září.

„Má odklad a přínosnější pro něho bude přípravná třída, než aby byl další rok ve školce. Je bystrý, do školy nenastoupí jen kvůli špatné mluvě,“ uvedla jeho matka. Měli štěstí. Ne všichni zájemci se do přípravných tříd dostanou.

„Zájem je každoročně opravdu veliký. Už v době zápisů do prvních tříd býváme plní. Přihlášek máme tolik, že bychom klidně naplnili až tři třídy,“ řekla učitelka přípravné třídy při Základní škole Holečkova v Olomouci Pavla Kulštrunková, podle které může škola do přípravné třídy každoročně přijmout maximálně patnáct dětí.

„Hlásí se nám děti z Kokor, nebo dokonce i Šumperka, protože v mnoha městech taková možnost není,“ dodala.

Zájem o přípravnou třídu je velký i proto, že v Olomouci je jediná. V budoucnu by jich ale mohlo být víc. „O rozšíření jejich počtu uvažujeme. Zatím ale nemáme konkrétní plán, na kterých školách by mohly být otevřeny,“ konstatovala vedoucí odboru školství magistrátu Hana Fantová.

Na všechny zájemce se nedostane ani v Litovli

Každoročně naplní kapacitu i přípravná třída při Základní škole Vítězná v Litovli.

„Ze školek máme vždy informace, že bychom pro děti potřebovali i dvě přípravné třídy, nakonec to ale vyjde na jednu. Některým dětem v psychologicko-pedagogických poradnách nebo lékaři doporučí, aby zůstaly ve školce, že jim více ještě vyhovuje větší kolektiv,“ uvedla ředitelka školy Zuzana Absolonová.

I tady ale musí některé zájemce odmítat. „Hlásí se nám i podzimní děti. Jsou to většinou ty, které jsou šikovné a mohly by jít do školy, ale ještě nemůžou. Rodiče proto volí přípravnou třídu, bohužel je ale musíme ve většině případů odmítnout.“

Do přípravek chodí předškoláci, jejichž rodiče mají zájem a doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Určené jsou hlavně pro ty, kteří již jsou mentálně připravené na školní docházku, ale je potřeba doladit některé oblasti, například logopedické potíže či jemnou motoriku.

„Děti ve školce už prošly předškolní výchovou, a pokud by byly znovu rok ve školce a dělaly by ty stejné věci, tak by mohly ztratit motivaci, protože už to znají a potřebují se posouvat dál. Přípravné třídy jsou napůl mezi školou a školkou. Děti tak mají pocit, že už ve škole jsou,“ tvrdí Kulštrunková.

Podobný režim jako ve školce

Hlavním cílem přípravných tříd je děti, které mají odklad, na školu po všech stránkách připravit. Riziko, že po nástupu děti selžou, se tak minimalizuje. Docházejí do školy denně a režim je obdobný jako ve školce.

„Děti chodí ven, mají čas i na hraní a mezi tyto aktivity jsou vloženy další, například na zlepšování grafomotorické dovednosti, rozvoj matematických představ, zrakového a sluchového vnímání, paměť či pozornost,“ dodala Absolonová.

Podle Kulštrunkové přichází do přípravných tříd stále více dětí s řečovými vadami či s problémy udržet pozornost.

„Tím, že je ve třídě maximálně patnáct dětí, můžeme stavět i na individuálním přístupu. Když je potřeba, můžeme si bokem dítě vzít a věnovat se mu v oblasti, ve které ještě není zcela vyzrálé. Na konci roku nám tady i některé maminky pláčou, kam se dítě za ten rok posunulo, že něco nedělalo a teď to dělá rádo,“ popsala učitelka přípravné třídy.

Přípravných tříd v kraji dlouhodobě přibývá. Už nejde o třídy pro sociálně znevýhodněné děti jako v minulosti, chodí do nich pestrý mix zájemců, dokonce i děti nadané. Fungují například v Olomouci, Litovli, Šumperku, Prostějově, Přerově či Jeseníku.