„Vypadá to, že jsme se posunuli dál a lidé už tolik nevěří vyloženým nesmyslům, jako že větrné elektrárny šíří nebezpečný infrazvuk nebo že ruší televizní a rádiový signál,“ komentuje to předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michal Janeček.
„Silné obavy mají lidé z vlivu větrníků na zvířata a ptáky. Větrné elektrárny jsou tu s námi už desítky let, opatření a procesy na ochranu lidí i přírody jsou dobře známé, vyzkoušené a vždy používané. Není tedy možné postavit větrník na nevhodném místě,“ myslí si Janeček.
Postavit v Česku větrník trvá desetiletí. Větrné energii nejvíc brání úřady |
Tomu, že větrné elektrárny zabíjí ptáky a plaší zvěř, věří 41 procent lidí v Česku. Americká Správa pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy před pár lety vypracovala studii úmrtnosti ptáků zaviněnou lidským přičiněním.
Největším zabijákem se ukázaly být kočky (ročně ve Spojených státech zabijí 2,4 miliard ptáků). Téměř 600 milionů úmrtí je způsobeno srážkou s prosklenou budovou. Vedle toho větrné elektrárny mohou za zhruba 234 tisíc mrtvých ptáků v celých Spojených státech.
Téměř 40 procent Čechů a Češek si rovněž myslí, že větrné elektrárny jsou nadměrně hlučné a ruší lidi v okolí.
„Ze zkušeností obyvatel obcí, na jejichž území elektrárny stojí, víme, že na větrný park v sousedství si všichni, lidi i zvířata, velmi rychle zvyknou. Jediný významněji slyšitelný zvuk, který větrník vydává, způsobuje vzduch otírající se o listy rotoru, většinou je ale třeba právě díky větru neslyšitelný,“ uvádí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa s tím, že větrníky musí splňovat přísné hlukové limity.
Že v Česku málo fouká a je zbytečné investovat do výstavby větrných elektráren, si myslí zhruba 30 procent lidí. Naopak téměř 60 procent s tímto tvrzením nesouhlasí.
Jak uvádí ČSVE, V Česku je v současné době v provozu přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 300 megawattů (MW). To představuje pouze jedno procento české roční průměrné spotřeby elektřiny. Evropský průměr přitom činí 17 procent a například sousední Polsko pokrývá z větru jedenáct procent a Rakousko dvanáct procent své spotřeby.
Více než polovina dotázaných v průzkumu by podpořila výstavbu větrné elektrárny ve své obcí nebo její blízkosti. Přitom právě odmítnutí ze strany obyvatel obcí je často důvodem, proč větrný projekt skončí.
