Článek
Podle mých zkušeností (odvolávám se na moji předcházející pedagogickou činnost na vysoké škole, střední škole a nyní i na druhém stupni ZŠ) by byla velká škoda přejít na systém zvažovaný MŠ, tj. nechat volbu na rozhodnutí žáků-rodičů-školy. Vycházím z toho, že i sebemenší díl poznání dalšího cizího jazyka je pro žáky vždy obohacující (a to nejen z hlediska lingvistického). Samozřejmě je na pedagogovi, aby intuitivně dokázal rozlišit, kolik a v jakém tempu jsou jednotliví žáci schopní látku zvládat. Žáci by měli mít radost i ze skromnějších výsledů své práce (nesmí se takzvaně „tlačit na pilu“). Vždy vše zaleží na přístupu pedagoga, ale i na profilu schopností dané skupiny žáků. Potom, kromě samotných jazykových dovedností, mohou být očekávaným výsledkem i druhotná pozitiva (např. poznávání historie, kultury, tradic, atd…).
Výsledky práce ve třídě nemusí být vždy „oslnivé“, ale moji žáci (španělský jazyk) mají ze své práce upřímnou radost a možná se někteří z nich k druhému jazyku v životě i rádi vrátí.
Je mi velmi blízký názor paní Saskie Hájkové.
