„Společnost chce v areálu instalovat 2 500 solárních panelů a prověřuje možnosti vybudování nové opravárenské haly,“ řekl při čtvrtečních oslavách výročí novinářům generální ředitel VUZ Martin Bělčík.
VUZ by se nyní podle Bičíka rád soustředil na malý železniční okruh a vše, co se týká obnovitelných zdrojů. Aktuálně je podle něj VUZ před vyhlášením soutěže na dodávku zhruba 2 500 solárních panelů na všechny budovy v areálu s výkonem 1,2 megawatt-peak (MWp). Měly by pokrýt spotřebu elektřiny například pro osvětlení haly v areálu. Chystá se rovněž úprava příjezdové cesty do areálu a zavedení pitné vody.
Supervlak AGV se v Česku učí uhánět rychlostí 400 km/h. Byli jsme uvnitř |
Rychlost na okruhu se podle Bělčíka zvyšovat nebude. „Znamenalo by to přeskládat celou trasu velkého okruhu, přechod do oblouků, změnit nadúrovňové křížení,“ doplnil Bělčík. Velký zkušební okruh s celkovou délkou trati téměř 13,3 kilometru umožňuje maximální rychlost až 230 km/h, malý téměř čtyřkilometrový okruh až 115 km/h. Výstavba 200 metrů dlouhé opravárenské haly na nižší typy oprav je podle něj ve fázi tržních konzultací. „Rozhodování by mělo být na stole zhruba na konci roku,“ řekl Bělčík.
Odolnost proti kyberzločinům
Vývoj železnice podle Bělčíka bude v následujících letech nejvýraznější v oblasti digitální infrastruktury. „Bude kladen velký důraz na řešení autonomního automatizovaného vedení vozidla včetně všech věcí, které s tím souvisí, od zabezpečení až po vlastní vozidlo,“ řekl Bělčík. Testování a zkoušení vlaků proto bude řešit zejména odolnost proti potenciálním kybernetickým útokům. „Znamená to dovybavení technologií ETC, zabezpečovacími systémy a systémy, které by měly umožnit testování kybernetické bezpečnosti,“ doplnil.
Rekordy VUZDne 27. srpna 1964 zde dosáhla lokomotiva 498.106 „albatros“ rychlosti 162 km/h, což je rychlostní rekord československých parních lokomotiv. Dne 5. září 1972 lokomotiva E 469.3030 dosáhla rychlosti 219 km/h. V roce 2010 lokomotiva řady 380 dosáhla rychlosti 230 km/h, čímž překonala rychlostní rekord lokomotivy Škoda řady 124. Okruh je hojně využívaný výrobci železničních vozidel z různých zemí, kteří na něm zkoušejí své výrobky. Zdroj: wikipedia |
Ve velimském centru se zkoušely například lokomotivy pro tunel pod kanálem La Manche nebo různé generace italských vlaků Pendolino nebo francouzských TGV. Zhruba 80 procent zákazníků je ze států Evropské unie, testují tu ale i vozy z Číny. Podle obchodního ředitele VUZ Ondřeje Machálka je díky novým trendům zájem o testování stále vysoký.
„Stále se vyvíjejí nová vozidla, kvůli současným trendům na udržitelnost, zelenou energii nebo green deal se výrobci snaží dělat vozy efektivnější, úspornější, snaží se využívat baterie, pohony na vodík, některé systémy už vyvinuté jsou, nicméně ne natolik, aby to bylo bez problémů a zejména stále chybí infrastruktura,“ míní Machálek.
VUZ je dceřiná společnost Českých drah, specializuje se na poskytování odborných služeb a komplexních řešení při posuzování, na certifikace a zkušebnictví železničních vozidel, železničních systémů a drážní dopravy. Zákazníky firmy jsou zejména výrobci kolejových vozidel a komponentů pro železniční systémy a drážní dopravu, vlastníci železniční infrastruktury, provozovatelé dráhy i drážní dopravy, státní orgány a instituce. Za loňský rok vykázal VUZ podle údajů z výroční zprávy zisk 273 milionů korun po zdanění, meziročně zhruba o sedm milionů korun méně. Zkušebnictví přináší VUZ 85 procent celkového zisku.Ve výhledu na letošní rok plánuje společnost investice za 120 milionů korun, což je zhruba dvakrát víc než loni.
