Mattoni 1873 na 16 hektarech v okolí pramenů minerálních vod rozvíjí biodiverzitu
Výrobce minerálních vod Mattoni 1873 s pomocí Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) navrací druhovou rozmanitost do lučních ekosystémů v okolí pramenů minerálních vod. Obnova veřejně přístupných přírodních lokalit začala na podzim roku 2021 a k loukám v Poděbradech, Byňově a Mnichově letos přibyla také Kyselka na Karlovarsku. Ochránci tak hospodaří již na 16 hektarech v okolí závodů Mattoni 1873. Cílem projektu je navrátit do těchto biotopů původní druhovou skladbu rostlin a živočichů v blízkosti zdrojů minerálních vod.
V ČR v posledních desetiletích docházelo k rapidnímu úbytku lučních ekosystémů, které byly v Česku původně převažujícím biotopem se zcela specifickou skladbou rostlin a živočichů. Tento důležitý prvek naší krajiny totiž vyžaduje stabilní péči, aby nedocházelo k zarůstání invazními rostlinami a náletovými dřevinami a k celkovému úbytku biodiverzity. „S Mattoni 1873 jsme vytipovali lokality, které mají potenciál, aby se při správné péči obnovila původní druhová skladba. Mohou se tak stát ukázkovým projektem pro další cenná prostředí ve svém okolí,“ vysvětluje Petr Stýblo, koordinátor projektu z Českého svazu ochránců přírody.
Lokality v okolí pramenů jsou vybírány záměrně. Základní charakteristikou přírodních minerálních vod je, že jsou čisté, neupravované, tedy v podstatě v biokvalitě. „Zdravá a rozmanitá příroda a důsledná péče o okolí vodních zdrojů nám umožňuje dodávat lidem kvalitní minerální vodu už 150 let. Je tedy zcela logické, že právě v místech, kde minerální voda (Poděbradka, Hanácká Kyselka, Magnesia a Mattoni) vzniká, usilujeme o obnovu původního biotopu a tím i ochranu biologické rozmanitosti,“ říká Klára Hálová, manažerka kategorie vody z Mattoni 1873 a doplňuje, že: „Mattoni 1873 plánuje pokračovat v péči o lokality dlouhodobě.“
Každé z míst, kde se Louky Rudiho Mattoni nachází, má svá specifika. V některých ohledech je ale péče o ně shodná. Na loukách probíhá redukce náletových dřevin, odstraňování invazních a expanzních druhů rostlin, kosení pomocí mozaikové seče a výsev květnatých luk pomocí zeleného sena nebo regionálních směsí. Ve vybraných biotopech jsou umísťovány ptačí budky, plaziště/hadníky a budovány vodní tůně. Plán a realizace péče je v gesci ČSOP.
V Poděbradech potkáte 15 druhů motýlů
V Poděbradech se nachází významná prostředí, která vznikala v nivách řeky Labe. Vlivem narovnání toku řeky a dalších melioračních zásahů však tato stanoviště postupně zanikala. Louka o velikosti 1, 2 hektaru v blízkosti výrobního areálu Poděbradky byla do projektu vybrána, protože má potenciál znovuobnovit některá společenstva a přinést původní květenu s pestrou škálou dalších organismů.
„V první řadě na louce došlo k úklidu menší skládky, následně jsme vyřezali a vykáceli náletové dřeviny a keře, tím se obnovila plocha původní louky. Zorali jsme půdu, provedli jarní výsev semen původních rostlin,“ popisuje práce k obnově lokality v Poděbradech Luboš Vaněk z ČSOP, který má louku na starost. K výsevu byla použita semena místní louky z areálu ekocentra Huslík a semena lučních biotopů s druhovým složením blízkým původnímu složení této louky. „Jedná se o poměrně rozlehlou plochu, kterou je třeba pokrýt, a proto s pracemi pomáhají i zaměstnanci Mattoni 1873 a výrobního závodu Poděbradka,“ zmiňuje Klára Hálová.
Na podzim proběhne seč a dosev louky prostřednictvím tzv. zeleného sena, které je plné semen z louky vhodné do tohoto biotopu na přirozené vysemenění. „Nechali jsme zde vyhloubit dvě tůně pro obojživelníky a vysadit několik stromů starých ovocných odrůd a tzv. motýlí keře. V okolí jsme rozmístili také budky pro zpěvné ptáky a sovy jako podporu jejich hnízdění,“ vypočítává Luboš Vaněk další opatření. Ochránci se na louce naopak snaží potlačit invazní rostlinu Zlatobýl kanadský, jehož chocholičnaté žluté květy, můžeme potkat v době kvetení na různých místech po celé ČR.
ČSOP na louce kromě zmíněných prací zajišťuje průběžný monitoring druhů. „V loňském roce jsme zde napočítali na 11 druhů keřů a stromů, 25 druhů cévnatých rostlin, 15 druhů motýlů, 6 druhů bezobratlých, 17 druhů ptáků, 5 druhů savců, 1 druh plaza a 3 druhy obojživelníků,“ vyjmenovává Luboš Vaněk a upřesňuje: „V lokalitě jsme zaznamenali několik druhů baboček, žluťásků, modrásků a bělásků. Z ptáků zde hnízdí např pěnice, mlynařík dlouhoocasý, střízlík obecný, ťuhýk obecný, slavík obecný. Z obojživelníků skokan štíhlý, skokan hnědý a ropucha obecná“.
Pestrá motýlí křídla indikují zdravý ekosystém
Projekt obnovy biodiverzity nese jméno pravnuka zakladatele firmy Mattoni 1873, pana Rudolfa Heinricha Mattoniho ( 3. ledna 2022), který byl významným entomologem a emeritním profesorem Kalifornské univerzity. Zaměřoval se právě na motýly, jejichž výskyt považoval za jeden z důležitých indikátorů čistoty životního prostředí. Některé druhy motýlů jsou považovány za tzv. deštníkový druh a ochranou jejich přirozeného prostředí podpoříme i jiný hmyz či celá přírodní společenstva.
Zdroj a foto: Mattoni 1873
