Leicester sestupuje a může vzpomínat. Jak dopadli hrdinové titulu 2016

Brankář, 36 let, Dánsko

Na věhlas svého otce Petera, který kouzlil v dresu Manchesteru United i dánské reprezentace nikdy nedosáhl a už ani nedosáhne. Alespoň v něčem se ale svému tatínkovi přiblížil, když v roce 2016 získal nejméně očekávaný anglický titul 21. století. Schmeichel je nadále aktivním hráčem. Před touto sezonou dal sbohem po jedenácti letech klubu, kde se stal ikonou a přesunul se na francouzskou riviéru do Nice. Nadále pokračuje i v dánské reprezentaci. Právě jeho odchod do značné míry stojí za sestupem Leicesteru, protože se klubu nepodařilo najít za Dána adekvátní náhradu mezi tři tyče.

Jestli je to ale definitivní Schmeichelův konec u „Lišek“ se neví. Na začátku května totiž sám hráč přišel s tajemným prohlášením pro Sky Sports. „Nemyslím si, že moje spojení s Leicesterem někdy skončí. Klub bude vždy mou součástí.“ Těžko říct, zda by byl comeback na pořadu dne i po sestupu, který si ještě před necelým měsícem Schmeichel nechtěl připustit.

Kasper Schmeichel v roce 2016 • Foto profimedia.cz

Ze všech hráčů, kteří se výrazně podepsali pod titulem, byl Simpson asi nejméně obletovanou celebritou. Přesně takové pracanty, na které nejsou upřené reflektory, potřebujete, abyste k titulu došli. Simpson naskočil v památné sezoně do 30 zápasů v lize, takže mezi opory jednoznačně patřil.

Na King Power Stadium pak odchovanec Manchesteru United strávil ještě další tři roky. Moderním bekem každopádně nikdy nebyl. Jeho celková bilance v týmu? 155 zápasů a 0 gólů. Ostatně Simpson během své kariéry mezi dospělými neskóroval údajně nikdy.

Po konci v Leicesteru se ještě snažil pozvednout Huddersfield, po chvíli se vrátil a Leicester se mu snažil pomoci najít nové angažmá. Simpson totiž šel před časem ven s myšlenkou, že po konci v Premier League trpěla jeho psychika. „Když ze dne na den přestanete dostávat velké peníze, netrénujete a nemáte rutinu, na kterou jste byli zvyklí, je to těžké psychicky i fyzicky. Upozornil jsem na to i vedení Premier League, že by bylo dobré řešit cestu hráčů po konci kariéry.“ Simpson naposledy hrál v listopadu 2021 za Bristol City po boku Tomáše Kalase.

Danny Simpson si s Leicesterem zahrál i Ligu mistrů • Foto profimedia.cz

Tenhle pitbul z Nottinghamu odehrál úplně všechno nejen v titulové sezoně. S Leicesterem slavil prvenství i v The Championship a FA Cupu. Ne nadarmo taky nosil kapitánskou pásku. Jeho kariéra nebyla nikterak turbulentní. Nejprve strávil dekádu v rodném městě, kde hrál The Championship za Nottingham Forrest. Pak už následoval přesun do Leicesteru, kde se stal modlou fanoušků.

Je rodákem z Anglie, ale na mezinárodní úrovni reprezentoval zemi svých předků Jamajku. V době největší slávy by přitom jeho kvality jistě ocenila i reprezentace Albionu. Když se zeptáte mezi fanoušky „Lišek“ na osu týmu šampionů, Morgan by tam bezpochyby patřil.  Kariéru ukončil v roce 2021. Jak jinak než v Leicesteru.

„Wes byl náš velký bratr. Byl jednou z tváří týmu a zdrojem rad pro manažery i další pracovníky klubu. Jeho přínos byl vždycky obrovský. Jeden z našich nejvěrnějších a nejúspěšnějších služebníku. To hovoří za vše,“ pěl ódy na někdejšího kapitána současný majitel klubu Aiyawatt Srivaddhanaprabha.

Wes Morgan byl přirozeným lídrem týmu • Foto profimedia.cz

Když Leicester dokráčel k titulu, byl těžko překonatelný a působil, že se pro ostrovní fotbal narodil. I když pochází z Berlína, už jako junior se z tehdy provinčního Unionu stěhoval do Chelsea, kde si docela i zahrál pod Josém Mourinhem. Přes Middlesbrough a Stoke City to vzal až do liščí nory.

Huth je specifický v klíčovém kádru Foxes, za ikonu jej totiž považují fanoušci Stoke City, kde byl více než čtyři roky klíčovým obráncem, kde se stal opakovaně i hráčem roku. Navíc spousta klíčových hráčů této skvadry získala jediný titul ve své kariéře, naopak Huth se radoval i s Chelsea v letech 2005 a 2006, i když na triumfu LCFC má jednoznačně nejvýraznější podíl. Postupně se ale i ze sestavy Leicesteru vytrácel, než ukončil kariéru, dlouhodobě laboroval s kotníkem, který ho trápil roky.  

Huth se tak rozhodl vplout z dresu do obleku. Stal se tvz. loans managerem, v praxi to znamená, že se stará v Leicesteru o hráče, které má klub rozeseté po hostování.

Pro Roberta Hutha byl titul s Leicesterem už třetí v Premier League • Foto profimedia.cz

Když 1. července 2015 přicházel na King Power Stadium jako volný hráč ze Schalke, extra pozornost nebudil. Tak to ostatně bylo pravidlem v táboře Leicesteru. Nakonec se ukázal tento přestup, který vedení „Lišek“ nestál ani libru, jako majstrštyk.

Fuchs býval fotbalový poctivka. Brázdil levou lajnu jakoby měl troje plíce. Navíc uměl i slušně podpořit útok. 4 asistence za sezonu jsou na beka dobrou vizitkou.  V základu Foxes se proháněl po trávníku ještě další dvě sezony. Pak jej podobně jako Hutha začalo trápit zdraví.

„Byla to tady neuvěřitelná cesta pro mě i mou rodinu. Učil jsem se od úžasných lidí. S úsměvem na rtech se loučím. Na mnohé okamžiky nezapomenu do konce života,“ prohlásil Fuchs na konci anglické cesty.

V červenci 2021 se tak vydal za exotickou štací za velkou louži. Dotáhl to ještě do MLS, kde v dresu nováčka Charlotte dokonce dělal kapitána a odkopal v loňském roce 26 zápasů. V Americe Rakušan i s rodinou zakotvil, protože v Charlotte nyní pokračuje jako asistent hlavního kouče.  

Christian Fuchs se v Leicesteru dočkal největšího úspěchu kariéry • Foto profimedia.cz

Když v lednu 2014 přestupoval k Foxes z druholigového francouzského Le Havre, stál zhruba půl milionu eur. O čtyři a půl roku později na něm vedení trhlo bezmála 68 milionů.

Jestli někomu Leicester „udělal“ kariéru, je to právě alžírský kouzelník narozený ve Francii. Byl tím největším playmaykerem týmu, dribling byla jeho doména. V památné sezoně nastřádal 17 gólů a 11 asistencí za 37 kol. Fantastická bilance, která skoro zákonitě měla znamenat přestup za lepším, ale nestalo se. Mahrezovo setrvání v Leicesteru jasně demonstrovalo rodinnou atmosféru v klubu, která znamenala víc než tučné nabídky. Mahrez si tak zahrál s týmem Ligu mistrů a celkem v týmu poctivě odkopal další dvě sezony. Teprve roku 2018 se upsal Manchesteru City, kde působí dodnes pod Pepem Guardiolou a v záplavě megahvězd se dokáže prosadit.

Od památného titulu s Leicestrem posbíral další čtyři prvenství v Premier League se Citizens, ale klubem jeho srdce jsou „Lišky“.

„Leicester mi dal všechno. Díky tomuto klubu jsem nyní na vrcholu. Neumím vyjádřit poděkování všem lidem v klubu, které jsem tam potkal,“ rozplýval se před časem a dodal vzpomínku i na zesnulého klubového bosse, který tragicky zahynul v roce 2018 při pádu vrtulníku. „Vichai byl výjimečný člověk. On byl synonymem pro Leicester, za klub by dýchal. Byli jsme jedna rodina. Leicester už bude navždy v mém srdci.“

Rijad Mahrez patřil mezi největší hvězdy týmu • Foto profimedia.cz

V titulové sezoně 205/16 vyletěl k výšinám i do té doby přehlížený rodák z Manchesteru. Podobně jako parťák Simpson, začínal i Danny Drinkwater v akademii United. V rudém dresu však neodkopal v kariéře jediný zápas.

Byl to takový fotbalový pohůnek, se kterým Red Devils vymetli kdejaké hostování. Zvrat přišel v roce 2012, kdy jej v tichosti za pár šupů vykoupil Leicester. Drinkwater pak dva a půl roku sbíral ostruhy ve druhé lize, pak se etabloval v Premier League, aby následně patřil mezi tahouny středové řady, a že bylo vedle Kantého těžké urvat si své místo na piedestalu.

Drinkwatera životní sezona vystřelila do reprezentace a hlavně k angažmá v Chelsea. Blues za něj vysolili 38 milionů eur. Jenže Danny asi naždy bude mít pověst hráče pro jeden klub.

Po štaci v Leicesteru naplno vypukly jeho problémy. V alkoholovém opojení sedl za volant a proháněl se po Londýně, sebrali mu na dvacet měsíců řidičský průkaz a dostal 70 hodin prospěšných prací k tomu.

To mu ale nestačilo. Když hostoval z Chelsea v Burnley na jednom ze svých nočních tahů se dvořil partnerce jiného fotbalisty Kgosiho Ntlheho. Provokace se mu pak nevyplatila. Když odcházel, venku před barem se stal terčem šestice mužů, která se do záložníka pustila se slovy o likvidaci nohou. Mistr Anglie 2016 skončil v nemocnici, ale na trávníky se dokázal vrátit. Několik měsíců strávil v turecké Kasimpase, naposledy odkopak sezonu 2021/22 na hostování v Readingu stále jako kmenový hráč Chelsea. Nyní je už téměř rok bez angažmá.

Po Leicesteru už kariéra Dannyho Drinkwatera upadala • Foto profimedia.cz

Příběh francouzské motorové myši budí pozornost, protože je jediným z výčtu klíčových Ranieriho mužů, který v Leicesteru strávil jen onu jedinou osudovou sezonu 2015/16.

Přišel, viděl, vyhrál titul a zase šel. Z neznámého nevysokého borce se stalo žhavé přestupové zboží. To on byl srdcem záložní řady a útoky soupeřů do něj narážely jako vlny přílivu do skály na anglickém pobřeží.

Skromnost, pokora, žádné hvězdné manýry. To jsou atributy, které Kantého vystihují dodnes. Docela jako Jekyll a Hyde a v záložní řadě Leicesteru vedle Drinkwatera, že?

Po jediné sezoně v Premier League po něm hrábla Chelsea. Kanté přitom v minulosti hrál jen za Caen či Boulogne ve své domovině. V roce 2013 ještě kopal třetí francouzskou ligu, o tři léta později slavil titul v Premier League a mělo být ještě lépe. V Anglii triumfoval totiž hned v následující sezoně se svým novým chlebodárcem. S Chelsea následně slavil i titul v Evropské lize a Lize mistrů. Je mistrem světa 2018. Kanté je momentálně nejúspěšnějším hráčem slavné liščí éry. Přitom je to pořád ten skromný kluk.

Možná si vzpomenete na událost, kdy už byl hráčem Chelsea a novopečeným mistrem světa. Ujel mu vlak z Londýna do Paříže a dal se do řeči s fanouškem konkurenčního Arsenalu, který jej pozval domů. „Šel jsem zrovna z mešity, když jsem viděl Kantého, jak mu ujel vlak. Pozval jsem ho k sobě domů a on k mému překvapení souhlasil,“ sdělil před lety onen hostitel slavného fotbalisty.

Společně s jeho přáteli si pochutnal na kuřecím kari a čaji, protože jeho kariéra je postavená na proteinové stravě, zahráli si Fifu a sledovali fotbalové utkání.

Kanté stále kope za Chelsea, ale v poslední době ho trápí vleklé zdravotní problémy. Kdyby byla motorová myš z Paříže fit, Frank Lampard by měl pořízení na lavičce Chelsea o poznání snazší.

Ngolo Kanté se rval o každý míč • Foto profimedia.cz

Albrighton byl vždycky hráčem, který nevyčníval umem, popularitou ani skandály. Poctivec na levé straně se skvěle doplňoval s podobně laděným Fuchsem. Nikdy nebyl ani gólový. Jeho maximem za jednu sezonu v Premier League bylo pět branek ještě v dresu Aston Villy, ze které do Leicesteru přestoupil v roce 2014.

Mezi „Liškami“ se mu líbilo, vydržel devět let a kromě mohykána Vardyho byl posledním z titulové party, kdo odešel. Až v lednu 2023 se totiž vydal na hostování do West Bromwich Albion, kde na jaře naskočil do 17 zápasů. Už tedy jen výjimečně odehraje celé utkání, ale vypadá to, že končit nehodlá. Ve chvíli, kdy bylo zjevné, že s ním někdejší kouč Leicesteru Brendan Rodgers nepočítá, měl Albrighton jasno.

„Mám děti, které se stále chtějí dívat na tátu, jak hraje fotbal a já sám pořád fotbal miluju natolik, že chci být na hřišti. Zároveň mám přátele, kteří West Bromwichi fandí, takže budou z mého přesunu nadšení,“ řekl Albrighton na konci ledna. Ve svém současném týmu je však pouze na hostování, takže kmenovým plejerem Leicesteru zůstává.

Marc Albrighton je trochu nedoceněným hrdinou Leicesteru • Foto profimedia.cz

Žádná raketa. Být útočníkem mistra Premier League a dát jen 5 gólů v 36 zápasech, to není žádná sláva. Jenže Okazakiho role byla mnohdy rozdílná od té Vardyho či Mahreze. On byl ten chlap vepředu na černou práci a evidentně ji podle Claudia Ranieriho zvládal brilantně.

Okazaki nadále dokazuje, že japonští fotbalisté si dokážou kariéru prodloužit. On totiž pořád ještě kope v Evropě i v 37 letech. Poslední sezonu strávil v belgickém St. Truidenu, se kterým se v pohodě zachránil. Přitom ani tam gólově neexplodoval. 2 góly ve 30 zápasech ofenzivně laděné belgické ligy? Nic moc.

Z Leicesteru se stěhoval až v létě 2019, kdy si šel ohřát kosti do Španělska. Postupně hrál za Huescu a Cartagenu. Největšího úspěchu dosáhl s Foxes, ale individuálně se mu dařilo nadmíru hlavně předtím v Mohuči, kde sázel docela dost branek.

Že góly dávat umí, ostatně dokazuje i jeho bilance v národním týmu. Za Japonsko naskočil do 119 zápasů a dal 50 gólů, což z něj dělá třetího nejlepšího kanonýra historie japonské reprezentace.

Začátkem května Okazaki navštívil King Power Stadium jako čestný host, když Leicester válčil v záchranářské bitvě s Evertonem. O poločase jej mohutným potleskem zdravil celý stadion. Usměvavý Japonec nadále patří mezi největší oblíbence fanoušků.

Šindži Okazaki slaví gól. Zase tolik jich v Leicesteru nedal • Foto profimedia.cz

Jediný věrný, který po titulu v Leicesteru zůstal dodnes, a taky se tím pádem podepsal pod sestup o patro níže. Když v roce 2012 přicházel do týmu z amatérské páté ligy, nikdo netušil, že tohle fotbalové manželství se stane legendárním.

Kdyby si ho Leicester nevybral, možná by touto dobou už na jeho kopačky v koutě sedal prach a Vardy by se živil třeba jako dělník. Rozhodně neměl našlápnuto k velkolepé kariéře, když kopal za Stocksbridge, Halifax či Fletwood. Před více než desety lety hrál až osmou ligu a vyráběl lékařské dlahy. A tenhle borec se stal v titulové sezoně 2015/16 nejlepším hráčem Premier League.

Když ale do Leicesteru přestoupil, tým byl ve druhé lize a Vardy začal vydělávat na své poměry neskutečné peníze, začal flámovat a chodil na tréninky opilý. Když se to dozvědělo vedení, klubový boss mu řekl, že až mu skončí smlouva, bude propuštěn. Údajně mu tenkrát Vardy v kanceláři řekl, že na tolik peněz není zvyklý a neví, co se životem. Několikahodinová debata zabrala. 

Dnes je Vardy v Leicesteru modlou. Jen ubral hodně z gólové potence. Jeho letošní tři góly znamenají zmar a docela jistě jeden z hlavních důvodů, proč Leicester spadnul. Až do letoška se Vardy honosil úctyhodnou bilancí. Sedm let za sebou dal v Premier League během jediné sezony alespoň třináct gólů, v té titulové jich bylo 24.

Současná situace klubu jeho srdce ho trápí. „Je to tak těžké, že nedokážu popsat svoje pocity. Už nikdy bych nechtěl Leicester vidět takto hluboko. Nemá smysl se ohlížet za výsledky, které nezměníme. Nezvládli jsme to,“ hlesl Vardy. Otazník visí nad tím, zda bude v týmu pokračovat i v The Championship.

Jamie Vardy v titulové sezoně • Foto profimedia.cz

Trenér, 71 let, Itálie

Dávno by si mohl užívat fotbalového důchodu a nechávat se v Leicesteru zvát na čaj o páté, protože je tam legendou legend. Jenže Claudio Ranieri stále trénuje. Momentálně se snaží povznést italské Cagliari v Serii B. 

Trénoval Chelsea, Juventus nebo Monako, ale evidentně mu více seděly podceňovanější kluby. Největšího úspěchu jednoznačně dosáhl v Leicesteru. Jeho metody cukru a biče byly pověstné. Uměl dát hráčům pěkně do těla, ale zároveň je dokázal odměnit za čisté konto v Premier League poctivou italskou pizzou.

„Zeptám se hráčů, kdy si ji chtějí dát. V pizze jsou sacharidy a ty jsou důležité pro tvorbu svalů. Potřebujeme ještě jednadvacet bodů k jistotě záchrany,“ vtipkoval v říijnu 2015 s odkazem na to, že jeho tým řada odborníků pasovala dokonce na kandidáta sestupu. 

Z otloukánka se stal mistr a Ranieri vydržel u kormidla do roku 2017, kdy se týmu nedařilo dle představ. Pak se s těžkým srdcem cesty Leicesteru a italského stratéga rozešly. Pod sestup se naopak podepsali Brendan Rodgers a Dean Smith.

Claudio Ranieri s pohárem pro vítěze Premier League • Foto profimedia.cz