Patriarcha Kirill odvolal preláta Kalinina i z dalších církevních funkcí a zakázal mu sloužit bohoslužby, uvedla ruská média s odvoláním na komuniké patriarchátu.
Dílo z 15. století mělo být rok vystaveno v chrámu Krista Spasitele, Kalinin ale v novinovém rozhovoru vyjádřil pochybnosti ohledně připravenosti na toto přemístění. Upozornil, že pro ikonu není připraven speciální ochranný rám, a proto se obával o její zachování kvůli klimatizaci v chrámu.
Proti odvezení ikony z Treťjakovské galerie do chrámu se postavila také odborná rada galerie, podle které je nutné dílo z 15. století restaurovat. Následně ministerstvo kultury oznámilo, že ikonu vystaví v chrámu po dobu dvou týdnů a pak ji odešle k restaurování, napsal server Meduza.
Ikonu, která zobrazuje tři anděly usazené u stolu, sovětské úřady v roce 1929 darovaly Treťjakovské galerii v ruské metropoli. Církev po rozpadu Sovětského svazu požadovala navrácení díla hned několikrát.
Putin přesun odůvodnil tím, že chce vyhovět věřícím, pro něž je zobrazení Svaté Trojice velmi důležité. „Týká se to velkého počtu věřících v naší zemi, pro které je to velmi posvátný objekt. Jeho ukrytí v muzeu samozřejmě neuspokojuje jejich (náboženské) tužby,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskevský patriarchát po Putinově rozhodnutí uvedl, že ikona bude s požehnáním patriarchy Kirilla rok vystavena v moskevské katedrále Krista Spasitele, načež ji církev umístí do Trojicko-sergijevské lávry ve městě Sergijev Posad nedaleko Moskvy, kde náboženský obraz vznikl. Toto oznámení vyvolalo nevoli a kritiku odborníků.
Modlete se k vůdci. Ruští vojáci dostali k Velikonocům ikonu s Putinem |
„Prezident Ruské federace nemá pravomoc nakládat s předměty patřícími státu zařazenými do ruských muzejních sbírek. Nikdy takovou pravomoc neměl,“ upozornil Andrej Vorobjev, který byl vedoucím katalogu sbírek muzeí Ruské federace a zástupce ředitele Treťjakovské galerie. Sám si myslí, že Putin tímto otevírá Pandořinu skříňku.
Podle ruských zákonů převod státního kulturního dědictví na pravoslavnou církev vyžaduje, aby převedený majetek nepředstavoval dědictví, které patří ruskému lidu jako celku, a aby byla uzavřena zvláštní dohoda o odpovědné péči pod záštitou ministerstva kultury.
Sovětské komunistické vedení svěřilo Rubljovův obraz do úschovy galerii v roce 1929. Během války jej dali do úkrytu, aby jej německé ostřelování nezničilo. Byl to jeden z mála momentů v historii, kdy toto umělecké dílo galerii opustilo, po většinu času jinak zůstávalo v jejích prostorách.
Válečná propaganda
V roce 2022 církev vystavila ikonu při náboženských oslavách v Sergijev Posadu, a to i přes námitky konzervačních expertů. „Obraz nás spojuje s dobou, kdy se Rusko, jež bylo ve velkém nebezpečí ze strany zahraničních i domácích nepřátel, soustředilo na to, aby se stalo velmocí,“ řekla během jejího vystavení hlava ruské církve Patriarcha Kirill.
List The Economist v té době poznamenal, že církev použila Trojici zcela jasně k válečné propagandě. „Tento krok měl jen málo společného s křesťanstvím a vše souviselo s Putinovým válečným kultem,“ napsal list.
Rusko válčí s podsvinčaty, chce zastavit vládce pekla, řekl Medveděv |
Rusko současnou válku na Ukrajině vykresluje jako další ze série snah bezbožného, satanistického Západu zničit křesťanské, tradiční hodnoty uctívající Rusko. Pravoslavná církev v čele s Kirillem je jedním z největších podporovatelů ruské invaze na Ukrajinu. Sám Putin vyzdvihuje církev jako základní pojivo ruské společnosti a hlavní obrannou zeď před západními rozkladnými vlivy. Kopii ikony Svaté Trojice například daroval svým vojenským velitelům, kteří bojují na Ukrajině, během letošních pravoslavných Velikonoc.
Experti se obávají zničení díla
Podle expertů Treťjakovské galerie je obraz v tak špatném stavu právě kvůli jeho přepravě na náboženské slavnosti. „Památka byla dekonzervována, což je objektivně potvrzeno sledováním výsledků jejího stavu,“ cituje Fontanka.ru ze zápisu z jednání mezi zástupci galerie a církevními představiteli. Ti údajně vyjádřili pochopení námitkám galerie.
O nebezpečí manipulace s milovaným dílem hovořila i ředitelka moskevského Puškinova státního muzea výtvarných umění Jelizaveta Lichačevová. „Mohlo by se jednoduše ztratit; mohlo by se rozpadnout na několik kousků. Skládá se ze tří desek, které k sobě nejsou příliš bezpečně připojeny.“ Ruské tiskové agentuře TASS též řekla, že Trojice nikdy neměla status ikony vytvářející zázraky a její hlavní příspěvek do ruské křesťanské ikonografie nespočívá v náboženském významu, ale v její hodnotě pro dějiny umění.
Lichačevová se stala vedoucí galerie v únoru poté, co se instituce údajně dostala do sporu s ruským ministerstvem kultury. To požadovalo aby galerie upravila své expozice tak, aby byly v souladu s duchovními a morálními hodnotami země.
