Mono-spalování čistírenských kalů jako cesta ke kritické surovině

Matěj Hušek^1,2, Jaroslav Moško^1,2 a Michael Pohořelý^1,2,3

¹ Ústav energetiky, VŠCHT v Praze

² Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.

³ Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování z.s.

Udržitelný růst technického pokroku a životní úrovně je závislý na mnoha faktorech, včetně dostatku surovin pro výrobu. Ne všechny potřebné zdroje se však nacházejí na území EU, což nás znevýhodňuje oproti mimoevropským státům, kteří těmito zdroji disponují a exportují je. Jednou z těchto kritických komodit je fosfor. Sekundárním zdrojem fosforu je čistírenský kal z čištění komunálních odpadních vod (katalogové číslo 19 08 05). Důležitým opatřením pro jeho regeneraci je vytvoření (převzetí) vhodné legislativy umožňující výrobu meziproduktů z čistírenského kalu (např. technické kyseliny fosforečné) pro chemický průmysl.

Jakékoliv rozhodnutí o přerušení dodávek nebo neúměrné zvýšení cen nedostatkové suroviny je přímým ohrožením pro průmysl, zemědělství i spotřebitele, které jen stěží dokážeme ovlivnit. Příkladem a mementem, že se jedná o reálný problém, je plynová krize způsobena ruskou invazí na Ukrajinu a následnou geopolitickou destabilizací. Evropská komise pravidelně vydává a aktualizuje seznam kriticky nedostatkových surovin¹ za účelem posílení zpracovatelského průmyslu, volného trhu a možností recyklace, diverzifikace zdrojů a hledání nových ložisek v jednotlivých členských státech EU, tj. zaručení alespoň částečné soběstačnosti a možnosti dodávek z více zdrojů. V roce 2023 vyjde již jeho pátá verze. Těmito změnami chce EU významně snížit pravděpodobnost, že se staneme figurkou v rukách agresora nebo nevyzpytatelného hráče.

Jednou z těchto kriticky nedostatkových surovin je fosfor (fosforit), jehož zásoby jsou v EU velice omezené. Těžené ložisko fosforitu ve Finsku pokrývá pouhých 17 % unijní spotřeby a zbytek je nutné dovážet například z Maroka nebo Ruska. Fosfor, již ve formě výrobků a meziproduktů, je dále importován například z Kazachstánu, Vietnamu nebo Číny. Důležitost fosforu spočívá v jeho nezanedbatelné roli v zemědělství (minerální hnojiva) a jeho použití v chemickém či obranném průmyslu².

Čistírenský kal zdrojem fosforu

Nedostatek primární suroviny – fosforitu – vytváří poptávku v EU po sekundárních zdrojích fosforu. Jedním z materiálů bohatých na fosfor je čistírenský kal, obsahující v sušině přibližně 2–3 %³ fosforu v závislosti na způsobu čištění odpadních vod, jejich původu a legislativě limitující množství fosforu v odtoku. Samotné zpracování čistírenských kalů dlouhodobě vyvolává řadu emocí. Kaly sice obsahují určité množství organické hmoty⁴ a nutrientů⁵, ale spolu s nimi i řadu polutantů, jako jsou těžké kovy⁶, drogy a léčiva⁷ (které mohou být toxické a přinášejí riziko antibiotické rezistence⁸), endokrinní disruptory včetně hormonů⁹, PFAS¹⁰, PAU¹¹, patogeny¹² nebo mikroplasty¹³, které se spolu s kalem dostávají do půdy nebo zakládek kompostů.

V Evropě stále existují státy¹⁴, které preferují přímé využití kalů na úkor ochrany půdního fondu a zabránění šíření kontaminantů do životního prostředí. Nicméně z pohledu surovinové soběstačnosti je pouhá aplikace čistírenského kalu na půdu nedostačující a je nezbytné získávat a produkovat fosfor v čisté (surové) formě, umožňující multioborové využití. Uvedeného lze docílit pouze termicky spolu s chemickou úpravou kalu¹⁵, tzn. prostřednictvím procesů, při kterých bude docíleno odstranění a destrukce polutantů. V zájmu ochrany průmyslu, spotřebitele a udržitelné produkce potravin je většinový odklon od použití kalů v zemědělství (při výrobě kompostu nebo jeho skládkování) nevyhnutelný.

Možnosti termického zpracování čistírenských kalů

Termicky se kaly zpracovávají čtyřmi různými způsoby: spolu-spalováním, tavením, pyrolýzou a mono-spalováním¹⁵. Při spolu-spalování dochází k nevratné ztrátě fosforu a dalších látek v popelovině naředěním či další kontaminací látkami obsaženými v primárním palivu. Množství spolu-spalovaného kalu je omezeno primárně přítomností těžkých kovů, které kontaminují vznikající popelovinu a spaliny. Například v Německu náhrada uhlí čistírenským kalem představuje přibližně 5 % jedné dávky, aby nedošlo k překročení legislativních limitů či k technologickým problémům¹⁶. Vzhledem k uvedeným negativům lze spolu-spalování označit za slepou uličkou termického zpracování kalů.

Další technologií je tavení – specifikum Japonska, kde se takto zpracují přibližně 4 % kalu za vzniku strusky bohaté na fosfor bez obsahu těžkých kovů. Strusku lze následně certifikovat jako hnojivo nebo pomocnou půdní látku. Z důvodu vysoké ceny provozu však množství takto zpracovaných japonských kalů každoročně klesá¹⁷.

Na rozdíl od tavení se pyrolýza (karbonizace) vyznačuje nižší provozní a pořizovací cenou a má své nezastupitelné použití např. v odlehlých oblastech. Karbonizovaný kal je vhodný pro využití při rekultivacích jako dlouhodobý zdroj fosforu pro rostliny a pomocná půdní látka zvyšující zádrž vody s pozitivním vlivem na půdní vlastnosti (strukturu a propustnost)¹⁵. Teplota pyrolýzy musí být vždy vyšší než 500 °C, při jmenovitém výkonu ideálně přes 600 °C, aby došlo k odstranění přítomných organických polutantů¹⁸ a tvorbě potřebných strukturních vlastností¹⁹. V případě, že produkt nesplňuje platnou legislativu na obsah těžkých kovů, které se při pyrolýze zakoncentrovávají¹⁵, je vhodné karbonizovaný kal následně spalovat spolu s kalem. Jeho objem je o cca 85 % menší než původní množství odvodněného kalu, což šetří náklady na dopravu do mono-spaloven.

Univerzální a centralizovaný způsob termického zpracování čistírenských kalů představuje mono-spalování, při kterém jsou spolu s organickou hmotou odstraněny organické polutanty a snadno volatilizující těžké kovy, za vzniku popeloviny bohaté na fosfor. Nejčastěji se kal mono-spaluje ve fluidních kotlích, vyznačujících se vysokou flexibilitou provozu a paliva, snadnou ovladatelností a vysokou účinností¹⁵. Příkladem je Benelux, Německo, Švýcarsko, ale i Polsko^20,21. Vzniklé popeloviny by bylo teoreticky možné využít na zemědělské půdě, ale nízká biodostupnost fosforu spolu s obsahem těžkých kovů přímé využití znemožňuje²². Proto je zásadní, aby byly mono-spalovny napojeny na úpravny vzniklých popelovin (P-recovery), kde je lze zpracovat na na využitelné suroviny na bázi fosforu (v pevné, nebo kapalné formě).

Regenerace fosforu

Existují tři metody, kterými lze popeloviny vzniklé při mono-spalování čistírenských kalů zpracovat²³. První možností je termické zpracování za vysokých teplot s produkcí strusky bohaté na fosfor bez vzniku dalších produktů. Dále s nimi lze nakládat v již existujících komerčních provozech spolu s fosforitem při výrobě fosforu a produktů z něj (množství popeloviny je zde však omezeno přítomností těžkých kovů). Dávka popeloviny dosahuje maximálně 10 % celkové navážky, aby nedošlo ke kontaminaci vyráběného produktu¹⁵. Poslední možností je mokrá metoda, při které je popelovina loužena v zásadě nebo kyselině. Vzniklý roztok je filtrován a srážen za vzniku fosforu ve formě pevné látky (fosfátu), komerčního hnojiva (NPK, PK, NP) nebo kyseliny fosforečné. Dále vznikají další produkty jako soli železa nebo hliníku, sádra, koncentráty těžkých kovů a zbytková pevná frakce v závislosti na použité technologii¹⁵.

Současný přehled technologií regenerace fosforu (P-recovery) je dostupný a průběžně aktualizovaný na stránkách European Sustainable Phosphorus Platform (ESPP)²⁴. V současnosti již byly v Německu²⁵, Švýcarsku²⁶ nebo Švédsku²⁷ publikovány zprávy hodnotící tyto jednotlivé P-recovery technologie z pohledu účinnosti, spotřeby energií a chemikálií, produkce odpadu, kvality, výnosu a ceny produktu. Z našeho pohledu jsou preferované právě technologie s mokrým zpracováním produkující kyselinu fosforečnou. Na rozdíl od výroby pevných látek (fosforečnanu vápenatého, dihydrogenfosforečnanu vápenatého či komerčních hnojiv NPK, PK, NP a TSP) je možné kyselinu fosforečnou využít v různých sektorech chemického průmyslu.

Regenerace fosforu je pevně vázána na surovinovou politiku (legislativu) EU. Pouhé zavedení mono-spalování nezaručuje, že je popelovina následně zpracována za vzniku P-produktu a doprovodných surovin a není pouze skládkována nebo využita bez regenerace fosforu a dalších látek. Podmínkou pro implementaci mono-spalování do současného zpracování odpadních vod je kvalitně připravená legislativa, která bude v souladu s prioritami surovinové politiky EU a ochranou životního prostředí. Dále je nutné jasně definované (neměnné) přechodné období zavádějící a upravující povinnosti pro subjekty zpracovávající čistírenský kal. Přestože se na první pohled může jednat o nepopulární krok (prvotní zvýšení nákladů, zavádění nových povinností), z dlouhodobého hlediska jde o strategické rozhodnutí, které již do svých legislativ přijímají některé evropské státy:

Německo^28,29

• v současné době: je povoleno využití čistírenských kalů na zemědělské půdě s širokým množstvím kontrolovaných polutantů a limitovaným místem aplikace;
• rok 2023: provozovatelé čistíren odpadních vod (ČOV) mají povinnost analyzovat množství fosforu v produkovaném kalu a hlásit plánované opatření pro jeho recyklaci v případě, že množství fosforu v kalu přesahuje 2 %;
• rok 2029: recyklace fosforu bude povinná pro všechny ČOV s obsahem P > 2 % v sušině kalu (mono-spalování a regenerace, zemědělské využití, jiné);
• pro ČOV nad 100 000 ekvivalentních obyvatel (EO) nebude možné zemědělské využití kalu;
• rok 2032: pro ČOV nad 50 000 EO nebude možné zemědělské využití kalu.

Švýcarsko (není členem EU)^30,31

• v současné době: používání čistírenských kalů na zemědělské půdě je zakázáno;
• rok 2026: regenerace fosforu z odpadní vody, kalu a kalového popelu bude povinná, a to vzhledem k aktuálnímu stavu poznání.

Rakousko^32,33

• v současné době: používání čistírenských kalů na zemědělskou půdu je v některých spolkových zemích zakázáno;
• čeká na schválení: povinnost P-recovery;
• rok 2030: spalování kalů bude povinné pro všechny ČOV s více než 20 000 EO;
• po roce 2030: bude povinné zpětné získávání fosforu z popelu s minimálně 80% účinností, nebo zpětně získávat 60 % fosforu přitékajícího v místě ČOV.

Situace v Česku

ČR je stejně jako další členské státy EU závislá na importu fosforových výrobků, případně surovin pro jejich výrobu. Přesto u nás nejsou v oblasti zpracování čistírenských kalů a regenerace fosforu patrné snahy o částečnou soběstačnost, tvorbu trendů či jejich následování. České administrativě se spolu s rumunskou, řeckou nebo maltskou dlouhodobě nedaří přerušit tok čistírenských kalů na skládky¹⁴.

V novele vyhlášky č. 273/2021 Sb.³⁴ muselo na konci roku 2022 dojít k deregulaci obsahu patogenních organizmů, aby bylo možné v roce 2023 zachovat používání méně hygienizovaných kalů na zemědělské půdě, čímž stále nedošlo k podpoření zavedení hygienizačně efektivních termických metod pro zpracování čistírenských kalů. V současné době je preferováno kompostování³⁵.

Přestože jsou zveřejněny dvě statistiky, ČSÚ³⁶ a CENIA (ISOH)³⁷, nelze skutečnou produkci kalů přesně kvantifikovat, protože se publikované hodnoty liší, což znemožňuje jejich validaci a verifikaci.

Samotné používání kompostů mimo zemědělskou a lesní půdu je upraveno vyhláškou č. 273/2021 Sb.³⁴, ve které však chybí definice (typ) sledovaných PAU a kongenerů PCB. Použití kompostů na zemědělské a lesní půdě je řešeno vyhláškou č. 474/2000 Sb.³⁸, ve které nejsou na rozdíl od vyhlášky č. 273/2021 Sb.³⁴ stanoveny limity pro organické polutanty. Paradoxně tak dochází k situaci, v níž jsou komposty použité mimo zemědělskou a lesní půdu pod přísnější kontrolou než ty, které se aplikují v zemědělství a lesnictví.

V České republice administrativa dlouhodobě nedokáže zajistit odklon čistírenského kalu mimo skládky. Dále umožňuje používání méně hygienizovaného čistírenského kalu na zemědělské půdě (dopad deregulace z prosince 2022) ⁴⁰ a používá nejednotnou statistiku produkce kalu a nerovný přístup k hodnocení kompostů. Technologie mono-spalování kalů ani P-recovery technologie v ČR nejsou zavedeny.

Povinnost znovu získávat fosfor při spalování tuhého paliva vyrobeného z odpadu 19 08 05 zmiňoval návrh vyhlášky o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem. Nicméně během připomínkového řízení⁴¹ byl tento bod vyškrtnut, což považujeme za vhodné, z důvodu chybějícího přechodného období (možnosti popeloviny skladovat), které je zavedeno v jiných zemích. Náhlá změna by vedla pouze k větší nevoli mono-spalovat čistírenský kal z důvodu vyšší prvotní investice, případně k vývozu popeloviny do zahraničí, kde již jednotky na P-recovery (po uplynutí přechodné a avizované doby) budou postaveny.

Shrnutí a doporučení

Nedostatek fosforu a nedostatečná diverzifikace zemí původu fosforitu a fosforových výrobků mimo EU představuje bezpečnostní riziko pro samotnou EU, jednotlivé členské státy a v konečném důsledku i pro spotřebitele. Hledání nových zdrojů, ať primárních nebo sekundárních, spolu s větší variabilitou dodavatelů je zásadní. Popel po mono-spalování čistírenského kalu představuje lokální sekundární zdroj fosforu s přibližně 7–13%^22,39 obsahem v závislosti na typu ČOV. Čistota fosforu produkovaného při jeho regeneraci z popela je důležitá pro jeho bezpečné a variabilní použití. Výběr optimální technologie pro jeho získávání je předmětem legislativy, výzkumu, poloprovozních zařízení a budování velkých průmyslových celků²⁴. Z našeho pohledu se jako nejvíce variabilní metoda jeví mokré zpracování založené na rozpouštění a srážení, při kterém vzniká kyselina fosforečná vhodná pro technické využití napříč mnoha obory.

Práce vznikla díky finanční podpoře projektu Národní centrum pro energetiku II TN02000025 Technologické agentury ČR, AV21 – Udržitelná energetika a specifického vysokoškolského výzkumu – projekt č. A1_FTOP_2023_001 a A2_FTOP_2023_015.

Zdroje a odkazy:

[1] Proposal for a Regulation of the European parliament and of the Council establishing a framework for ensuring a secure and sustainable supply of critical raw materials and amending Regulations (EU) 168/2013, (EU) 2018/858, 2018/1724 and (EU) 2019/1020 [online]. 2023. [vid. 2023-05-01]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52023PC0160

[2] EUROPEAN COMMISSION, 2023. Study on the Critical Raw Materials for the EU 2023 – Final Report, ISBN 978-92-68-00414-2.

[3] MERCL, F., Z. KOŠNÁŘ, J. NAJMANOVÁ, T. HANZLÍČEK, J. SZÁKOVÁ a P. TLUSTOŠ, 2018. Evaluation of mineral nutrient and trace element concentrations in anaerobically stabilized sewage sludge. Waste Forum. (1), 78–84. ISSN 1804-0195.

[4] CARABASSA, Vicenç, Oriol ORTIZ a Josep M. ALCAÑIZ, 2018. Sewage sludge as an organic amendment for quarry restoration: Effects on soil and vegetation. Land Degradation & Development [online]. 29(8), 2568–2574. ISSN 1099-145X. Dostupné z: doi:10.1002/ldr.3071

[5] YU, Bohan, Jinghuan LUO, Huanhuan XIE, Huan YANG, Shanping CHEN, Jianyong LIU, Ruina ZHANG a Yu-You LI, 2021. Species, fractions, and characterization of phosphorus in sewage sludge: A critical review from the perspective of recovery. Science of The Total Environment [online]. 786, 147437. ISSN 0048-9697. Dostupné z: doi:10.1016/j.scitotenv.2021.147437

[6] BUTA, Martyna, Jakub HUBENY, Wiktor ZIELIŃSKI, Monika HARNISZ a Ewa KORZENIEWSKA, 2021. Sewage sludge in agriculture – the effects of selected chemical pollutants and emerging genetic resistance determinants on the quality of soil and crops – a review. Ecotoxicology and Environmental Safety [online]. 214, 112070. ISSN 0147-6513. Dostupné z: doi:10.1016/j.ecoenv.2021.112070

[7] IVANOVÁ, Lucia, Tomáš MACKUĽAK, Roman GRABIC, Oksana GOLOVKO, Olga KOBA, Andrea Vojs STAŇOVÁ, Petra SZABOVÁ, Anna GRENČÍKOVÁ a Igor BODÍK, 2018. Pharmaceuticals and illicit drugs – A new threat to the application of sewage sludge in agriculture. Science of The Total Environment [online]. 634, 606–615. ISSN 0048-9697. Dostupné z: doi:10.1016/j.scitotenv.2018.04.001

[8] CHEN, Qinglin, Xinli AN, Hu LI, Jianqiang SU, Yibing MA a Yong-Guan ZHU, 2016. Long-term field application of sewage sludge increases the abundance of antibiotic resistance genes in soil. Environment International [online]. 92–93, 1–10. ISSN 0160-4120. Dostupné z: doi:10.1016/j.envint.2016.03.026

[9] ČERNÁ, Tereza, Martin EZECHIÁŠ, Jaroslav SEMERÁD, Alena GRASSEROVÁ a Tomáš CAJTHAML, 2022. Evaluation of estrogenic and antiestrogenic activity in sludge and explanation of individual compound contributions. Journal of Hazardous Materials [online]. 423, 127108. ISSN 0304-3894. Dostupné z: doi:10.1016/j.jhazmat.2021.127108

[10] SEMERÁD, Jaroslav, Nicolette HATASOVÁ, Alena GRASSEROVÁ, Tereza ČERNÁ, Alena FILIPOVÁ, Aleš HANČ, Petra INNEMANOVÁ, Martin PIVOKONSKÝ a Tomáš CAJTHAML, 2020. Screening for 32 per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS) including GenX in sludges from 43 WWTPs located in the Czech Republic - Evaluation of potential accumulation in vegetables after application of biosolids. Chemosphere [online]. 261, 128018. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2020.128018

[11] TOMCZYK, Beata, Anna SIATECKA, Katarzyna JĘDRUCHNIEWICZ, Aleksandra SOCHACKA, Aleksandra BOGUSZ a Patryk OLESZCZUK, 2020. Polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) persistence, bioavailability and toxicity in sewage sludge- or sewage sludge-derived biochar-amended soil. Science of The Total Environment [online]. 747, 141123. ISSN 0048-9697. Dostupné z: doi:10.1016/j.scitotenv.2020.141123

[12] LÓPEZ, Andrea, Jorge RODRÍGUEZ-CHUECA, Rosa MOSTEO, Jairo GÓMEZ a Maria P. ORMAD, 2020. Microbiological quality of sewage sludge after digestion treatment: A pilot scale case of study. Journal of Cleaner Production [online]. 254, 120101. ISSN 0959-6526. Dostupné z: doi:10.1016/j.jclepro.2020.120101

[13] KOYUNCUOĞLU, Pelin a Gülbin ERDEN, 2021. Sampling, pre-treatment, and identification methods of microplastics in sewage sludge and their effects in agricultural soils: a review. Environmental Monitoring and Assessment [online]. 193(4), 175. ISSN 1573-2959. Dostupné z: doi:10.1007/s10661-021-08943-0

[14] EUROSTAT, 2022. Sewage sludge production and disposal [online] [vid. 2023-05-01]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ten00030/default/table?lang=en

[15] HUŠEK, Matěj, Jaroslav MOŠKO a Michael POHOŘELÝ, 2022. Sewage sludge treatment methods and P-recovery possibilities: Current state-of-the-art. Journal of Environmental Management [online]. 315, 115090. ISSN 1095-8630. Dostupné z: doi:10.1016/j.jenvman.2022.115090

[16] ROSKOSCH, Andrea a Patric HEIDECKE, 2018. Sewage sludge disposal in the Federal Republic of Germany.

[17] HUŠEK, Matěj, Ryosuke HOMMA, Jaroslav MOŠKO, Michael POHOŘELÝ a Kazuyuki OSHITA, 2023. Inventorying approaches to sewage sludge treatment and P-recovery in the Czech Republic and Japan, under review in Sci. Total Environ.

[18] MOŠKO, Jaroslav, Michael POHOŘELÝ, Tomáš CAJTHAML, Michal JEREMIÁŠ, Ana A. ROBLES-AGUILAR, Siarhei SKOBLIA, Zdeněk BEŇO, Petra INNEMANOVÁ, Lucie LINHARTOVÁ, Klára MICHALÍKOVÁ a Erik MEERS, 2021. Effect of pyrolysis temperature on removal of organic pollutants present in anaerobically stabilized sewage sludge. Chemosphere [online]. 265, 129082. ISSN 0045-6535. Dostupné z: doi:10.1016/j.chemosphere.2020.129082

[19] MOŠKO, J., M. POHOŘELÝ, S. SKOBLIA, R. FAJGAR, P. STRAKA, K. SOUKUP, Z. BEŇO, J. FARTÁK, O. BIČÁKOVÁ, M. JEREMIÁŠ, M. ŠYC a E. MEERS, 2021b. Structural and chemical changes of sludge derived pyrolysis char prepared under different process temperatures. Journal of Analytical and Applied Pyrolysis [online]. 156. Dostupné z: doi:10.1016/j.jaap.2021.105085

[20] SCHNELL, Matthias, Thomas HORST a Peter QUICKER, 2020. Thermal treatment of sewage sludge in Germany: A review. Journal of Environmental Management [online]. 263, 110367. ISSN 0301-4797. Dostupné z: doi:10.1016/j.jenvman.2020.110367

[21] POHOŘELÝ, Michael, Jaroslav MOŠKO a Matěj HUŠEK, 2019. Spalování stabilizovaného čistírenského kalu pro recyklaci fosforu - náhled do Evropy. 28(9), 7–10. ISSN 1210-3039.

[22] KRÜGER, Oliver a Christian ADAM, 2015. Recovery potential of German sewage sludge ash. Waste Management [online]. 45, Urban Mining, 400–406. ISSN 0956-053X. Dostupné z: doi:10.1016/j.wasman.2015.01.025

[23] HUYGENS, D, L DELGADO SANCHO, H. G. M SAVEYN, D TONINI, P EDER, EUROPEAN COMMISSION, a JOINT RESEARCH CENTRE, 2019. Technical proposals for selected new fertilising materials under the Fertilising Products Regulation (Regulation (EU) 2019/1009): process and quality criteria, and assessment of environmental and market impacts for precipitated phosphate salts & derivates, thermal oxidation materials & derivates and pyrolysis & gasification materials. [online] [vid. 2021-02-26]. ISBN 978-92-76-09888-1. Dostupné z: https://publications.europa.eu/publication/manifestation_identifier/PUB_KJNA29841ENN

[24] ESPP, 2023. Catalogue of phosphorus recovery technologies [online] [vid. 2023-05-08]. Dostupné z: https://phosphorusplatform.eu/activities/p-recovery-technology-inventory

[25] WAGNER, Jörg, Romana RICHTER, Karsten STRUCK a Roman DINSLAGE, 2020. Statusbericht zur Klärschlammentsorgung 2020 [online]. 26. listopad 2020. B.m.: Sächsisches Landesamt für Umwelt. Dostupné z: https://publikationen.sachsen.de/bdb/artikel/36926/documents/57185

[26] SPÖRRI, Andy, Iabel O’CONNOR, Ludwig HERMANN a Ralf HERMANN, 2021. Technologien zur Phosphor-Rückgewinnung [Phosphorus recovery technologies] [online]. 2021. B.m.: EBP Schweiz AG. Dostupné z: https://www.bafu.admin.ch/dam/bafu/de/dokumente/abfall/externe-studien-berichte/technologien-zur-phosphor-rueckgewinnung.pdf.download.pdf/Schlussbericht_P-Technologien.pdf

[27] BAHR, von Bo a Erik KÄRRMAN, 2019. Tekniska processer för fosforåtervinning ur avloppsslam [online]. 2019. B.m.: Research Institutes of Sweden. Dostupné z: https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1386080/FULLTEXT01.pdf

[28] AbfKlärV – Verordnung über die Verwertung von Klärschlamm, Klärschlammgemisch und Klärschlammkompost [online]. 27. září 2017. [vid. 2023-05-02]. Dostupné z: https://www.gesetze-im-internet.de/abfkl_rv_2017/BJNR346510017.html

[29] SICHLER, Theresa Constanze, Christian ADAM, David MONTAG a Matthias BARJENBRUCH, 2022. Future nutrient recovery from sewage sludge regarding three different scenarios - German case study. Journal of Cleaner Production [online]. 333, 130130. ISSN 0959-6526. Dostupné z: doi:10.1016/j.jclepro.2021.130130

[30] FOEN, Federal Office for the Environment, 2022. Phosphor recycling [online] [vid. 2023-05-02]. Dostupné z: https://www.bafu.admin.ch/bafu/en/home/themen/thema-abfall/abfall--fachinformationen/abfallpolitik-und-massnahmen/phosphorrecycling.html

[31] MEHR, Jonas, Michael JEDELHAUSER a Claudia R. BINDER, 2018. Transition of the Swiss Phosphorus System towards a Circular Economy—Part 1: Current State and Historical Developments. Sustainability [online]. 10(5), 1479. Dostupné z: doi:10.3390/su10051479

[32] EUROPEAN COMMISSION, 2022. Waste Incineration Regulation 2022 (AVV 2022) – 2022/0645/A [online]. 2022. [vid. 2023-05-07]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/tris/index.cfm/en/search/?trisaction=search.detail&year=2022&num=645&mLang=EN

[33] FRIESL-HANL Wolfgang, CHRISTINA HARTMANN, Katharin SEXLINGER, Andreas-Marius KAISER, Maria UHL a Florian AMLINGER, 2022. Klärschlammkompost [online]. Umweltbundesamt [vid. 2023-05-02]. ISBN 978-3-99004-629-6. Dostupné z: https://www.umweltbundesamt.at/studien-reports/publikationsdetail?pub_id=2421&cHash=4b6fc8882e78718feef12b5e067ace1c

[34] Vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady] (znění 1.1. 2023)

[35] ČSÚ, 2023. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2022. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2022 [online] [vid. 2023-05-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2022

[36] Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2018. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2018 [online] [vid. 2023-05-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vodovody-kanalizace-a-vodni-toky-2018

[37] EY, 2020. Zařízení na zpracování kalů z ČOV (Podklady pro oblast podpory odpadového a oběhového hospodářství OPŽP 2021 – 2027) [online]. 5 2020. Dostupné z: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpadove_obehove_hospodarstvi/$FILE/OODP-5_Kaly%20z%20%C4%8COV_20200529.pdf

[38] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva] (znění 1. 11. 2021)

[39] SMOL, Marzena, Christian ADAM a Stefan ANTON KUGLER, 2020b. Inventory of Polish municipal sewage sludge ash (SSA) – Mass flows, chemical composition, and phosphorus recovery potential. Waste Management [online]. 116, 31–39. ISSN 0956-053X. Dostupné z: doi:10.1016/j.wasman.2020.07.042

[40] Vyhláška č. 445/2022 Sb. kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství (znění 1.1.2023)

[41] ÚV ČR, 2023. ODok Portál - VeKLEP - Návrh vyhlášky o stanovení podmínek, při jejichž splnění přestává být tuhé palivo z odpadu odpadem [online] [vid. 2023-05-11]. Dostupné z: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCP4BSD3F/