Měnil, vylamoval, raboval. Měli bychom se ptát, jak cestovatel Holub získával své exponáty, míní historik
„Na sbírkotvornou činnost Emila Holuba se musíme dívat kriticky. Je potřeba se ptát, jakým způsobem Holub získával exponáty. U mnoha věcí to bylo výměnným obchodem, což je problematická věc. Nebo třeba vylámal za pomocí místních něco ze skály a vystavil jako rytiny. Už za svého života čelil kritice, že vyraboval místní prostředí. Ale on se hájil, že by exponáty stejně zanikly,“ říká Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.
„Velkým tématem muzejnictví mimoevropských sbírek je tak navracení objektů do míst, ze kterých byly mnohdy ukradeny,“ dodává.
Tomáš Winter hovoří i o tom, že způsob, jakým Holub své kolekce pořizoval, je z dnešního pohledu absolutně za hranou.
V závěru života legendární cestovatel trpěl exotickými chorobami a předměty ze sbírek rozdával. A tak se i dnes třeba ve školních kabinetech najdou kopí nebo lžíce, které před více než stoletím dovezl do Evropy.
Jak se cestovalo za časů Emila Holuba? Kolik musel mít na výpravy peněz? Jak dlouho mu expedice na jih Afriky vůbec trvala? Odpovědi se dozvíte v Hovorech Naděždy Hávové.
Související
-
Inzerát z roku 1883: Hledám členy na expedici do Afriky. Emil...
Díky jednomu slavnému rodákovi z Holic se podíváme za hranice starého kontinentu. Vydáme se do Afriky s doktorem Emilem Holubem. Alena Zárybnická se ptala Marcely ...
-
Emil Holub by se rozdal. Muzeum jeho věci hledalo všude možně
Chtěl, aby plody jeho práce mohli lidé obdivovat. Ale dát je dohromady nakonec nebylo vůbec snadné. V roce 1966 vzniknul Památník, na který navazuje Africké muzeum ...
-
Africké muzeum Emila Holuba i dva pomníky T. G. Masaryka vedle sebe, to jsou Holice
Holice jsou městem se zhruba 6500 obyvateli. Stopa Emila Holuba je tam cítit na řadě míst, ale zároveň se mohou chlubit dalšími architektonicky významnými stavbami.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
