„Je to definitivní, muselo by se stát něco strašně nepravděpodobného, abych se do brány vrátila. Jinak to byl můj poslední zápas,“ skálopevně říkala Dominika Müllnerová, rekordmanka, která byla u všech devíti mosteckých titulů.
Desátý nevyšel, Slavia ve finálové sérii vyhrála doma o šest gólů a v Mostě po remíze 24:24 slavila zlato.
„V životě nemůže vyjít všechno, letos byla sezona nahoru – dolů, zranilo se nám hodně hráček, na což se nevymlouvám. Zmobilizovaly jsme se, když jsme urvaly pohárové zlato a bronz z interligy, ale tohle finále už jsme nedaly, což se prostě stává. Bojovaly jsme, jenže Slavia byla lepší. “
Slavia zbořila mostecké impérium. Házenkářský titul slaví po třinácti letech |
Na Most bude Müllnerová vzpomínat jen v dobrém. „Jsem vděčná, že jsem tady mohla být. Moc jsem si to užila, ale strašně to uteklo...“
Slzy neskrývala druhá z loučících se opor Lucia Mikulčík. „Rozbrečel mě manžel, když mě žádal o ruku, teď mě rozbrečelo, že končím. Hrála jsem házenou 25 roků, ale říkám si, že něco krásného končí, něco krásného začíná. Těším se na dráhu trenérky, tu šanci chytím za pačesy. Jaká jsem byla hráčka, taková budu trenérka, medaile budu chtít získávat i se svými děvčaty,“ dala si za cíl 34letá křídelnice.
Trenéřině se věnovala už během hráčské kariéry, teď si bude dodělávat licenci a povýší. „Budu si dělat nejvyšší licenci master kouče, takže bych mohla trénovat i v zahraničí. Zatím se přesunu tady v Mostě od žákyň k dorostenkám, jsem z toho příjemně nervózní,“ přiznala.
Po této sezoně je tak vyšťavená, že jí házená ani chybět nebude. „Jsem tak vyflusnutá, že jsem si řekla, že je pravý čas skončit. Na vrcholu, po sezoně v Lize mistryň. Věk nezastavím, chci být taky matkou a už se vracet nechci. Jasně, za staré dámy si jistě zahraju, ale vrcholově už ne,“ tvrdí přesvědčivě.
Ač se kapitánka chtěla loučit zlatem, nad stříbrem neohrnuje nos. „Sezona byla extrémně těžká, můžeme být rády, že jsme neskončily třeba čtvrté. Každá medaile je úspěch!“
 |
Do Mostu přicházela Slovenka před deseti lety a k překvapení mnohých si to tu oblíbila. „Lidé se mě ptají, co se mi líbí na Mostu. Já ho mám ráda, ale všichni se diví, když o něm povídám. Miluju ho, získal si mě přírodou, lidmi, házenou. Chtěla jsem vždy hrát v Německu a tady mi to to Německo připomíná. Tím, jak to tu házenou žije. Hned mě vtáhlo, jak se tu pracuje, všechno mě tu oslnilo,“ líčí Mikulčík.
Stěhovat se ze severu Čech zatím rozhodně nehodlá. „Všichni jsou překvapení, že tu zůstávám, že neodcházím třeba na Moravu nebo na Slovensko. Ale já bych to nedokázala. Město teď vyhlásilo anketu Srdcař Mostu a já jsem v nominaci, těší mě, že mě tu lidé vzali, že jsem už jejich. Mám to tady ráda a zatím nikam odcházet nebudu.“ Tak hodně štěstí!
