Pan Květen, Kam odcházejí maminky. Dvě postmoderní pohádky Pavla Drozda
Pro pana Května je 1. máj neskonalá blbost a nenáviděná otrava. Ale pro jeho malou dcerku je to slavnost jara, na kterou se těší každý rok. Suverénní podnikatel Dan musí řešit větší patálii, než je 1. máj. Alzheimerem popletenou matku je třeba uklidit do ústavu, aby měl konečně klid... Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Obě tyto „postmoderní pohádky“ z povídkové knihy Za devatero větami (2011, H&H) autora či autorky publikující pod pseudonymem Pavel Drozd tvoří svébytný diptych. V první pohádkové povídce je to Jiří Květen, který doslova kvete silami, ve druhé stařenka, kterou naopak síly nevratně opouštějí. První povídka nás přenese do dob socialismu, druhá do dob kapitalismu. Zatímco holčička visí milovanému tatínkovi na rtech, stárnoucí syn vnímá každou matčinu otázku jako klacek pod nohama...
Pavel Drozd přesným, metaforickým jazykem bez ironie, v kontextu současné literatury tedy vlastně odvážně melancholicky zpívá o lásce a něze vůči rodičům. Ta je v první povídce nezpochybnitelná a trvalá, časem však zeslábne, aby nakonec vyvstala v původní síle. Ve druhé povídce je dlouho téměř neviditelná a objeví se v nečekané chvíli téměř jako přelud. Pupeční šňůru mezi matkou a dítětem totiž nezničí ani pragmatický cynismus.
Související
-
Cena za zbabělost. Léto budoucí vysokoškolačky v 90. letech podle deníku Veroniky Bendové
Horké devadesátkové léto tráví Veronika na brigádě v antikvariátu na Pohořelci, pivo teče proudem, lásky zhasínají tak rychle, jako se vzňaly, a kytky zase nikdo nezalil...
-
Alena Zemančíková: Dřevomorka. Příběh z připravované sbírky Nějaké ženy a jacísi muži
Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Cestou do sklepa se otevírá i celá Martinova manželská historie...
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.