InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Ságaaneb Vizovský zázrak (Bolek Polívka)

    středa 8.5 19:00 - Divadlo Oskara Nedbala Tábor

    Divadelní představení.

  • Žehnání motorek

    středa 8.5 13:30 - Masarykovo náměstí, Třeboň

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Strakonicko  > 

Po první medaili následovaly další. Projevil se efekt sněhové koule, říká trenér strakonických lyžařů Radek Sosna

13.5.2023 10:06

STRAKONICE - Jejich oranžovo-černé barvy bylo zase vidět! Nejen na krajských, ale i celostátních závodech. Běžci na lyžích ze strakonického Ski klubu zažívají skvělé časy a každá další sezona nechává ve stínu tu předchozí. Jasným důkazem jsou další medaile z republikových závodů. „Úspěchy z posledních let naznačují, že snad jdeme správnou cestou a nemůžeme mít malá očekávání,“ vysvětluje trenér Radek Sosna, jenž je zároveň duší celého oddílu.

To, že strakonické lyžování zažívá ve své novodobé historii zlaté časy, platilo i v případě uplynulé sezony?

Ano, je to pravda. Nedávno skončená sezona byla z pohledu výsledků opravdu nejlepší. V oddílu nám dorostla generace mladých lyžařů, kteří dokáží vozit medaile i z celostátních závodů a měřit se tak ve svých ročnících s nejlepšími závodníky z celé republiky. Platí to především pro kategorie žactva – jak staršího, tak i mladšího. Osobně mám radost, že to již není pouze o jednom závodníkovi, ale prosazují se další holky i kluci. Na loňskou jednu medaili Jakuba Šímy tak dokázali navázat další. Projevil se efekt sněhové koule, která se kutálí z kopce a nabaluje na sebe další sníh. I tak vnímám loňský úspěch – ukázal i ostatním, že se mohou měřit s nejlepšími.

Jaká vůbec letošní zimní sezona byla? Přálo počasí lyžování? A uskutečnily se všechny závody, které měly?

Letošní zimní sezona byla hodně divoká. Kvůli problémům se sněhem se musely rušit závody hlavně v první části, znát to bylo především u krajských závodů. A vlastně i nejdůležitější závod sezony v kategorii žactva – mistrovství České republiky – se musel přesouvat z Božího Daru do Bedřichova. Problémy byly i v přípravě před vlastním závodním obdobím, protože jsme nemohli využívat vimperský areál Vodník, kde řešili problém s vodou pro zasněžování. O to víc si letošních výsledků cením.

Které by tedy neměly zůstat bez povšimnutí? Jakých si ceníte nejvíce?

Jak jsem již zmínil, nejdůležitějším závodem je mistrovství České republiky. A letos naši závodníci dokázali „vyzávodit“ tři individuální medaile, a ještě přidali dvě ze štafet. Individuální úspěchy získali Matěj Novák, Jakub Šíma a Silvie Půbalová, Matěj s Kubou pak ještě přidali stříbrnou medaili z mistrovského závodu štafet. Osobně si velmi cením také vítězství Jakuba Šímy v jednom ze závodů Českého poháru v Novém Městě na Moravě, který se jel s hromadným startem a Kuba projevil nejen sílu a vůli po vítězství, ale také taktický přehled. Toto vítězství mu také vyneslo prvenství v celkovém Českém poháru žactva, do kterého se započítávaly výsledky všech celostátních závodů sezony. Třetí místo v seriálu získala Silvie Půbalová. Kuba uspěl i na Zimní olympiádě dětí a mládeže ve Vrchlabí, kde získal páté a šesté místo v individuálním závodě a stříbrnou medaili ve štafetách. A zapomenout nechci ani na kategorii mladšího žactva, která přivezla z jediného celostátního závodu této kategorie tři medaile, o které se zasloužili Jakub Šoula a Beáta Brandová. Do Strakonic se stěhoval i titul Přeborník kraje, o který se zasloužila Silvie Půbalová. A i další závodníci získávali medaile v krajských závodech. Věřím, že i o nich v budoucnu uslyšíme.

Čím to vůbec je, že se strakonickému lyžování tak daří v konkurenci oddílů, které mají pro přípravu daleko vhodnější podmínky?

S oblibou říkám, že děláme profesionální sport v amatérských podmínkách. Opravdu, co se týká podmínek, tak jsme na tom hůř než ostatní oddíly, které mají své areály, vyšší nadmořskou výšku se sněhovou pokrývkou, placené trenéry apod. Již ani nadmořská výška nad 1 000 metrů nad mořem, kde máme lyžařskou základnu na Kubově Huti nebo lyžařský areál na Zadově, nezaručuje v posledních letech dostatečnou sněhovou pokrývku. Spoléhat tak musíme hlavně na technický sníh a jsme moc vděční za spolupráci s vimperským oddílem Ski Šumava, který nás nechává přes zimu ve svém areálu trénovat. My na oplátku pomáháme při brigádě před sezonou a případně také s organizací celostátních závodů. Vyjíždíme také na již tradiční zimní soustředění ve slovinské Planici, kde jsme našli optimální podmínky pro trénink. O něco lepší je to v letních měsících, kdy můžeme běžecké tréninky či tréninky na kolech a koloběžkách uskutečňovat ve Strakonicích. Horší situace je při tréninku na kolečkových lyžích, kde podmínky nemáme zdaleka ideální…

Když už jsme nakousli toto téma, dlouho se jednalo o tom, že by mohl v Habeši vzniknout přírodní areál, který byste mohli využívat pro přípravu, ale nakonec vše narazilo na nesouhlas majitelů okolních pozemků. Před rokem jste říkal, že musíte začít znovu od nuly. Rýsuje se už něco?

O vznik přírodního areálu zdraví v Habeši jsem usiloval téměř dva roky. Schválení proběhlo i Radou města, která k němu, jako majitel všech pozemků, vydala dvě kladná usnesení. Nakonec jsme narazili nejen na nepochopení majitelů okolních pozemků, ale také na odmítavé stanovisko odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice. Přes veškerou snahu o vysvětlení oběma stranám se nám nepodařilo jejich mínění změnit. Myslím, že je to velká škoda, areál mohl znamenat další rozvoj této lokality při zachování přírodního prostředí. Biti tak budou nejen sportovci, občané Habeše, ale i okolní majitelé, kterým tento areál mohl paradoxně zhodnotit jejich pozemky. Začali jsme tedy hledat jiné náhradní prostory, ale zatím se jednání moc neposunula. Netušil jsem, jaký problém bude vyhledat v katastru města pozemek, kde by takový areál mohl vzniknout. Do budoucna se ale stále této myšlenky nevzdáváme.

Minulý rok se nesl ve znamení oslav sta let organizovaného lyžování ve Strakonicích, za které byl oddíl také oceněn při vyhlašování nejlepších sportovců v kategorii Akce roku. Bylo to ocenění příjemnou odměnou za odvedenou práci? A kolik vůbec přípravy a všechno kolem zabralo?

Myslím, že takto kulaté výročí si oslavy zasloužilo. Velký dík patří všem, kteří se na přípravách podíleli. Oslavy jsme připravovali s dvouletým předstihem a samozřejmě, jak se čas oslav přibližoval, tak se úsilí stupňovalo. Já osobně jsem měl radost z výstavy v Muzeu středního Pootaví. Dík patří Robertu Malotovi a všem ostatním zaměstnancům muzea. Neměl jsem vůbec představu, jak tolik materiálů a exponátů vmáčkneme do jedné místnosti, ale výsledek byl perfektní. Robert Malota připravil i komponovaný pořad spojený s promítáním a v rámci něho jsme vyhlásili lyžaře století, kterými se stali Miloš Bečvář a Jiří Kvapil. S Janem Petrášem jsme připravili knihu s názvem Strakonická stopa, která se také povedla. A skutečným vrcholem oslav bylo setkání generací strakonického lyžování. Viděl jsem, kolik hodin odmakané práce mnoha lidí za oslavami bylo, takže ocenění v rámci vyhlášení nejlepších sportovců bylo opravdu odměnou.

Podařilo se vám během letošní sezony navýšit členskou základnu, nebo zůstala na stejném čísle? Kolik členů strakonický Ski klub momentálně má?

Členská základna je stabilní. V současné době působí ve Ski klubu Strakonice úsek běžeckých disciplín, úsek alpského lyžování a úsek základního lyžování. Závodní činnost vykonává úsek běžeckých disciplín, kde máme kolem třiceti závodníků, úsek základního lyžování sdružuje lyžaře začátečníky, rozhodčí a ostatní dospělé členy, a úsek alpských disciplín se stará především o lyžařskou základnu na Kubově Huti a také se snaží o výchovu mladých lyžařů. Celkem má aktuálně Ski klub 146 členů.

Ani po konci lyžařské sezony není klid a momentálně probíhají přípravy dalšího ročníku Strakonického duatlonu, který si vydobyl pevné místo ve sportovním kalendáři. Plánujete nějaké novinky, nebo vše proběhne v zajetých kolejích?

Ano, je to pravda. Po ukončení zimní sezony jsme odpočinuli a krátce zregenerovali a minulý týden začala příprava na tu nadcházející. Přípravu si zpestříme účastí na Běhu mufloní stezkou v Katovicích a v sobotu 27. května pak organizujeme Strakonický duatlon. V prvních ročnících jsme hledali vhodný termín, rozdělení kategorií a tratě, myslím, že teď se již vše ustálilo a není již třeba větších změn. Závodit budou tedy opět všechny kategorie do patnácti let věku na tradičním místě a rád bych pozval nejen všechny závodníky a rodinné podporovatele, ale i diváky do Habeše. Informace o závodu najdou všichni na našich internetových stránkách skistrakonice.cz.

Strakonický Ski klub také vypustil do světa několik dobrých lyžařů, tak jak se odchovancům daří? Zažili také dobrou sezonu?

Z našich odchovanců se v posledních letech do „lyžařského světa“ vydaly Štěpánka Hanušová a Johanka Hůrková. Štěpánka vystudovala střední školu v Novém Městě na Moravě a intenzivně se věnovala hlavně biatlonu. Podobně Johanka odešla na sportovní gymnázium do Jablonce. I ona nakonec skončila u biatlonu. Obě v současné době studují vysoké školy a Štěpánka ve volných chvílích pomáhá při trénincích vychovávat své nástupce.

Jaké máte plány pro letošní rok? Co všechno vás čeká?

Každý rok se snažím o to, aby se Ski klub Strakonice posunul o kousek vpřed, aby se přišlo s něčím novým. V letošním roce, díky práci všech trenérů a dosaženým výsledkům, je velká šance, aby byl Ski klub Strakonice zařazen mezi podporovaná Sportovní střediska v kategorii žactva. Pro mě je to dlouhodobý cíl, který jsem si předsevzal již před mnoha lety. Doufám, že se to povede. Uvidíme, jak tato skutečnost ovlivní přípravu na další zimní sezonu. Věřím, že pozitivně. Také se nám vyškolili tři další trenéři a doufám, že další půjdou v jejich stopách. Na podzim je v plánu uspořádat školení rozhodčích, což je také šance pro aktivní rodiče, aby se zapojili do činnosti. Cílem je, aby letní a podzimní přípravná sezona proběhla bez problémů a bez větších zranění a mohli jsme se tak co nejlépe připravit na zimní závodní sezonu. Úspěchy z posledních let naznačují, že snad jdeme správnou cestou a nemůžeme mít malá očekávání. Pro mě osobně je ale nejdůležitější to, aby trénink, a pohyb obecně, byl pro děti zábavou, aby se na tréninky těšily a úspěchy na závodech pak byly motivací do dalšího tréninku. Jsem rád za celou partu dětí i dospělých, kteří se kolem strakonického běžeckého lyžování pohybují.

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace