Recenze filmu Světlonoc - 55 %

To uvidíme v česko-slovenském mysteriózním dramatu s prvky hororu v režii Terezy Nvotové. V hlavních rolích se představí Natalia Germani, Eva Mores a Juliana Ol’hová.

Šarlota (Natalia Germani) se dozvěděla o skonu svojí matky, což bude vyžadovat vypořádání dědictví. Proto se musí vrátit do své rodné vesnice na východě Slovenska, odkud kdysi za dramatických okolností utekla. Po příjezdu na místo se ubytuje ve staré neobydlené chalupě na samotě. Nicméně snaha o poklidný příjezd bohužel vyjde naprázdno. Šarlota narazí na partu mladých lidí, kteří jsou z tohoto setkání značně vyvedeni z míry. Byli totiž, jako většina místních, přesvědčeni o jejím skonu při tragickém požáru. Ale toto nepříjemné uvítání má i světlou stránku. Šarlota se seznámí s Mirou (Eva Mores) se kterou si padnou do oka.

Druhý den se Šarlota vydává do vesnice, kde na ni většina lidí kouká jako na ducha. Ovšem je tady jiný problém. Starosta, který ji sem urgoval kvůli dědictví, je na týden pryč. Vypadá to, že si Šarlota bude muset svůj pobyt prodloužit. Aspoň bude mít čas se lépe seznámit s místními obyvateli. Stejně ji nejvíce zajímá Mira, se kterou tráví nejvíce času. Ta jediná jí rozumí.

Když už tady Šarlota musí chvíli zůstat, tak proč nestrávit trochu času pátráním po své minulosti. To zrovna není po chuti vesničanům, kteří nechtějí otevírat starou minulost a nechat si šlapat na kuří oka. A když už se něco dozví, tak to jsou většinou různé zkazky a staré drby. Ovšem i tak se pomalu začíná skládat příběh zahrnující čarodějnici a podstrčené dítě. I když to je hodně přitažené za vlasy, tak zrnko pravdy tam asi bude. Pouze ho stačí najít a nepoštvat proti sobě celou vesnici. To bude značně obtížné.

Během celého filmu probíhá zesilování vztahového pnutí mezi Šarlotou a místními obyvateli. Začíná to vcelku obyčejně, normální návrat „měšťáka“ ke svojí rodné hroudě. Ovšem tato trochu křečovitá idylka nevydrží. Jakmile přijdou nepříjemné otázky, začnou se stahovat mračna. Ta vyhýbavost a útočnost způsobuje ještě větší horlivost po informacích a pravdě. A s tím se pojí ještě horší otázky. Každá akce vyvolává více nepříjemnou reakci, což zajišťuje postupnou a neustálou gradaci.

Celý film je založen na středověkých čarodějnických procesech. Nejdůležitější prvky tohoto námětu se autoři snažili co nejvíce přiblížit současnosti. Bohužel tento záměr se úplně nezdařil. Na venkov na východě Slovenska samozřejmě dorazila elektřina a chytré telefony, nicméně prostředí stále působí velmi zastarale. K tomu se přidají samostatní obyvatelé, kteří jsou pevně ukotveni ve svých zkostnatělých názorech a tradicích. Ti znají pouze úmornou dřinu na farmě, takže to občas působí jako bychom vůbec nebyli v současnosti.

Přitom by nebyl problém dosáhnout podobného efektu s využitím nějakého ryze současného rozkolu dvou názorů. Přece jenom se stále jedná o klasický střet „normálních“ a těch neochotných se přizpůsobit většině. Vždyť tady máme zastánce očkování a jeho odpůrce. Podporovatele vlády nebo odpůrci. Ti, kteří věří dezinformacím a ti druzí. Ať už se nacházíte na jakékoliv straně barikády, tak vám ti druzí narušují pohled na dokonalý svět. Určitě nevěříte těm druhým, že mají dobré úmysly. Možná ve Vás vzbuzují dokonce strach a obavy. Využití těchto témat by tento film rozhodně učinilo hodnotnějším pro dnešní svět.

Film se odehrává v prostředí zahrnující jak lesy, opuštěná stavení a kompletní vesnické osídlení. Tyto prvky se přirozeně prolínají celým příběhem. Ovšem tento venkov má stále takový nádech starých časů. Je to místo nám kulturně blízké, a přitom velmi málo zasažené globálními vlivy. Je to příležitost podívat se do vlastní minulosti. Vizuální stránka je doplněna minimalistickou instrumentální hudbou s meditativními podtóny, která tvoří příjemný podklad. To všechno dodává prostředí špetku tajemnosti a neobvyklosti, takže to v divákovi vzbudí přirozenou zvědavost.

Většina filmu se u diváků snaží vyvolávat pocity zmaru a deprese. Na vytvoření těchto pocitů mají lví podíl místní vidláčtí obyvatelé. Celou dobu sledujeme jejich hloupost, pošetilost a naivitu. Násilné chování k dětem a k ženám je na denním pořádku a všichni to berou jako normu. To hodně říká i o tom, jak se tito lidé chovají k cizím, kteří se jim nezalíbí. Dohromady je to sonda do života omezených obyvatel venkova, která může být zvláště pro citlivější diváky dosti náročná ke sledování.

Proti této negativitě se snaží bojovat části odehrávající se v lese a scény sledující okamžiky náklonnosti mezi Šarlotou a Mirou. To jsou jediné záblesky pozitivity v tomto slzavém údolí. Aspoň na chvíli pocítíme hřejivou lidskost nebo hluboké pouto s matkou přírodou. Tyto dvě věci se zase tolik neliší. V obojím je něco nesobeckého a moc příjemného. Ovšem vyznění filmu stejně muselo zůstat negativní, takže tohle bylo použito spíše k vytvoření určitého kontrastu.

Konec filmu je jeho nejdrsnější částí. Střet dvou pohledů konečně vykrystalizoval v otevřený násilný konflikt, kde je možné zaplatit i cenu nejvyšší. Pokud si představíte klasický filmový čarodějnický proces, tak tady se ukážou chvíle před odsouzením a popravou v plné nahotě bez příkras.

Průměrná sonda do života omezených vesnických obyvatel, kteří odmítají přijmout dnešní moderní svět. Stále lpějí na svých pověrách a dogmatech. Všechno to je zobrazeno na klasickém ději napodobující čarodějnické procesy a cestu vedoucí k určení viníka. Celý děj prostupují pocity zmaru a deprese, což z toho činí tíživý zážitek. Většinu těchto emocí vytvářejí filmové postavy, takže audiovizuální stránka mohla zůstat na příjemné vlně a tím neprohloubit negativitu.

Automobily

Téměř žádný automobil tady neuvidíme, což podporuje pocity odtržení od současnosti.

Zdroje

https://www.csfd.cz/film/671405-svetlonoc/prehled/

https://www.imdb.com/title/tt10334222/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_3_nm_5_q_svetlon