Čím to, že bylo tak divoké skóre?
Byla to přestřelka, hrálo se nahoru - dolů, jak to v sériích o bronz bývá. Ale i když je skóre vysoké, tak i gólmani měli úspěšné zákroky. Jsem hlavně rád, že to skončilo naší výhrou, že jsme udělali první krok.
Co rozhodlo?
Vypracovali jsme si do poločasu mírný náskok, Zubří pořád muselo dotahovat, což vždy stojí nějaké síly. A v závěru ještě Artur Adamík pochytal nějaké tutovky.
Už jste vstřebali vyřazení v semifinálové sérii s Karvinou?
Bylo to zklamání, ale před bitvou o bronz byla 14 dnů pauza, člověk na to už nemyslí a jde dál, soustředí se na boj o třetí místo. Musím říct, že Karviná postoupila zaslouženě. Jsou to pro nás zkušenosti do dalších let, víme, že o finále musíme bojovat úplně jinak, než jsme předvedli.
To byla střelnice. Lovosičtí házenkáři mají v sérii o bronz navrch |
Ale i bronz je jistě pro vás velká motivace.
Samozřejmě, vždyť jen já, Artur Adamík a Lukáš Malý jsme tady pamětníky poslední medaile.
Co říkáte na to, že i série o bronz se hraje na tři vítězné zápasy?
Možná je to zbytečné. Vrchol sezony má být finále a může se stát, že skončí dřív než série o bronz. Stačilo by hrát na dva vítězné a možná by to bylo i atraktivnější.
Série pokračuje ve středu v Zubří, pojedete si pro mečbol?
Rozhodně, pokud bychom urvali druhé vítězství, medaile bude velice blízko. V Zubří se jen tak nevyhrává, nám se to v zimě jednou povedlo, ale měli tehdy dost zraněných. Pokud však budeme hrát v útoku jako dnes a ještě přitvrdíme v obraně, tak to můžeme urvat.
