Česko zažilo dvě tornáda za jeden den, meteorologové potvrdili nejepínské

„Potvrzujeme, že se v Nejepíně stoprocentně jednalo o tornádo intenzity IF1-, tedy stejné síly jako tornádo ve stejný den v Lubné u Poličky,“ sdělil MF DNES předseda CTRA Robin Duspara, který lokalitu zkoumal.

„V Nejepíně byla jeho dráha delší a způsobilo více škod, protože tam šlo prostředkem obce,“ potvrdil i meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu (CHMI) Petr Münster.

13 fotografií

Intenzita IF1- odpovídá ve starší, méně podrobné klasifikaci síly tornád stupni mezi F0 a F1. Pro srovnání ničivé tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku z 24. června 2021 mělo sílu F4, tedy druhý nejsilnější stupeň.

Tornádo v Nejepíně kolem půl jedné odpoledne vyvrátilo mohutné stromy ve středu obce, jejichž pád zničil zaparkované osobní auto, na okraji obce pak vír vzal plechovou střechu z jedné budovy zemědělského areálu. Kromě toho způsobilo tornádo už jen několik menších poškození střech a stavení v okolí.

Tornádo odneslo i dětskou trampolínu, která zůstala viset 15 metrů nad zemí v koruně stromu v centru obce.

Vír uháněl necelý kilometr a měnil intenzitu

„Dráha tornáda byla odhadnuta na 750 až 1 000 metrů s tím, že části plechové střechy byly mrštěny i o několik stovek metrů dále a byly doslova zabodány v řepkovém poli s viditelnou rotační dráhou dopadu. Tornádo během svého postupu měnilo intenzitu a není vyloučeno, že ke kontaktu se zemí docházelo přerušovaně,“ uvedli badatelé CTRA v oficiálně zveřejněné zprávě.

Tornádo v Nejepíně je již třetím potvrzeným tornádem na území České republiky v tomto roce. „To se neděje zrovna každý rok,“ konstatoval Duspara. Ve stejný den se tornádo prohnalo i okrajem Lubné, což je vesnice ležící zhruba 40 kilometrů na východ od Nejepína.

Meteorolog Münster nicméně nepovažuje za dobré, aby se z údajů vyvozovaly nějaké závěry. „Ze statistik výskytu tornád nelze zatím nic jasně vyvodit, žádný trend. Tornád je v Evropě tak málo, že je nebezpečné z nich dělat statistiky,“ řekl Münster.

Problémem při analyzování podobných dat je podle něj i to, že po ničivém jihomoravském tornádu v roce 2021 se lidé v Česku o tento začali více zajímat a sdílejí o něm možné informace, kdežto předtím se to v takové intenzitě nedělo.

„Mohlo tady tedy být mnohem více slabých tornád, ale nevěděli jsme o nich, protože jim nikdo nevěnoval pozornost. Nyní už o nich také více víme a dokážeme je za určitých podmínek trochu i očekávat. Většina tornád, které se historicky v Česku vyskytla, nezasáhla zastavěnou oblast,“ upozornil Münster.