Informaci z justiční databáze, na kterou upozornila Česká televize, následně upřesnil mluvčí soudu Adam Wenig. Odškodné převyšuje běžně přiznávané částky za nezákonné trestní stíhání.
„Žalobci (Nečesanému, pozn. red.) byla přiznána náhrada nemajetkové újmy v celkové výši 1 577 000 Kč,“ upřesnil pro iDNES.cz mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.
Rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu ale podat dovolání k Nejvyššímu soudu. „Tímto krokem je po deseti letech konečně klid. Celková částka přiznaného odškodnění je na poměry odškodnění v ČR jedna z nejvyšších. Žádné další kroky neplánujeme,“ řekl v pátek iDNES.cz Nečesaný.
Ministerstvo spravedlnosti muži už v minulosti vyplatilo 1,2 milionu. Nečesaný se u soudů po státu domáhal 18,8 milionu korun.
Odškodnění ve výši 1,7 milionu korun Nečesanému loni v říjnu přiznal Obvodní soud pro Prahu 2. Ministerstvo spravedlnosti i Nečesaný se proti rozsudku odvolali, nárokem na peníze za trestní stíhání se tak zabýval ještě pražský městský soud, který přiznanou částku nyní snížil na 1,57 milionu.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 loni v říjnu v rozsudku uvedla, že stíhání zasáhlo do osobního, rodinného i pracovního života Nečesaného. Upozornila, že v době zahájení stíhání byl Nečesaný velmi mladým a netrestaným středoškolským studentem, kterému vzetí do vazby zabránilo maturovat v řádném termínu.
Poukázala i na to, že konečný osvobozující výrok trestního soudu nepřinesl „kýžené očištění žalobce“ - předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička tehdy prohlásil, že osvobození nepokládá za správné, že ale nemá jinou procesní možnost.
Útok na kadeřnici se stal v únoru roku 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10 tisíc korun. Obžaloba z činu vinila Nečesaného, který žil v Hořicích u prarodičů. Napadená žena ho nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka.
Soud ho opakovaně poslal za mříže
Podle soudních znalců trpěla po útoku výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání. Zprošťující rozsudek potvrdil až v březnu 2019.
Nečesaného prarodiče, rodiče, manželka a bratr rovněž chtěli po ministerstvu odškodné, nároky vyčíslili na celkem 25 milionů. Poté, co jim úřad nevyhověl, podali žaloby, které ale později stáhli. Nečesaného rodiče sami čelili jinému trestnímu stíhání - bývalý ředitel liberecké krajské nemocnice Luděk Nečesaný a jeho manželka Šárka byli obžalovaní v korupční kauze. I je ale soudy osvobodily, Nečesaný starší dával obvinění do souvislosti se svým bojem za očištění syna.
Vysoké odškodnění za trestní stíhání získali například Uzunoglu a Jourová- Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky.
- Verdikt o vysokém odškodném padl i v květnu 2017, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů korun, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo už před verdiktem z roku 2017 údajným členům gangu na odškodnění celkově vyplatilo 4,3 milionu korun.
- V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi z Hlinska 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění dívky, které nespáchal.
- Vysokou částku přiznal soud v roce 2014 nynější eurokomisařce Věře Jourové (ANO). Na podzim 2006, kdy byla náměstkyní ministra pro místní rozvoj, strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvůli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání Jourové v roce 2008 skončilo konstatováním, že skutek se nestal. Soud jí přiznal 2,7 milionu korun jako náhradu majetkové újmy.
- Loni v březnu se Vladimír Sitta mladší, který upozornil na podezření kolem papírny Neograph a výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, u soudu domohl dalšího odškodného od státu za své trestní stíhání - 697 000 korun jako ušlého zisku za zákaz znalecké činnosti. Někdejší obchodní ředitel Neographu čelil obžalobě za tunelování firmy, podle něj šlo o pomstu lobbisty Iva Rittiga obviněného právě v souvislosti s tzv. jízdenkovou kauzou. Sitta už dříve pravomocně vysoudil 609 000 korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním, ministerstvo spravedlnosti mu za ni předtím dobrovolně vyplatilo 70 000 Kč. Domohl se také náhrady peněz, které vynaložil na svou obhajobu.
- V říjnu 2021 odvolací soud přiřknul bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi 520 000 korun jako odškodnění za dlouholeté nezákonné stíhání. Spolu se 480 000 Kč, které mu ministerstvo vyplatilo už dříve, tak právník dostal od úřadu milion a úroky. Nárok na omluvný dopis od ministerstva Grygárkovi přiznal už prvoinstanční soud.
- Odškodnění v součtu téměř deset milionů korun se dožadovali bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507 000 až 847 000 korun.
- Loni v dubnu neuspěla bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 000 korun, potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu. Vitásková se za stíhání domáhala od státu ještě dalších 183 milionů korun, a to jako údajného ušlého zisku. S tímto požadavkem neuspěla vůbec. Začátkem letošního roku pak Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání Vitáskové, týkající se odškodného, žena ještě podala ústavní stížnost, o které zatím Ústavní soud nerozhodl
- V listopadu 2019 rozhodl pražský městský soud, že ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit odškodné přes 500 000 korun někdejšímu řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Petru Laušmanovi za jeho stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel. Laušman byl v kauze obviněn, jeho stíhání ale později zastavilo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Laušman se původně domáhal zhruba pěti milionů korun.
- Koncem letošního března Obvodní soud pro Prahu 2 nepřiznal bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové (KDU-ČSL, později TOP 09) další odškodnění za nezákonné dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA, které skončilo osvobozujícím rozsudkem. Ministerstvo se ženě už omluvilo a zaplatilo jí 1,6 milionu korun. Bývalá politička žádala dalších asi 8,5 milionu.
- V polovině dubna pak pražský městský soud pravomocně přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi 1,13 milionu korun s úroky. Částku tvoří zejména náhrada ušlého zisku. Hala původně čelil od roku 2011 stíhání kvůli údajné korupci při nevýhodném pronájmu pozemků a dálničních odpočívadel. Po domovních prohlídkách pak policie uvedla, že u něj našla diskety s dětskou pornografií. Zatímco stíhání v první kauze zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství, případ pornografie se dostal až k soudům. Ty nejdřív rozhodly tak, že je případ promlčen, Hala ale na projednání případu trval. Soudy Halu následně roce 2016 pravomocně osvobodily, ve zprošťujících rozsudcích uvedly, že během trestního řízení nebyl předložen jediný důkaz, že by Hala o fotkách na disketách věděl.
|
