Šest let vězení pro Peltu. Za manipulace s dotacemi soud trestal i Kratochvílovou

Simona Kratochvílová si vyslechla trest 6,5 roku vězení, zákaz výkonu veřejných funkcí a pokutu dva miliony korun. Miroslav Pelta dostal trest šest let, zákaz výkonu statutární funkce na pět let a pokutu pět milionů korun. Ostatní obžalované včetně České unie sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Jansty a Fotbalové asociace ČR (FAČR) soud naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný – Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.

Pražský městský soud ve čtvrtek rozhodl stejně jako v roce 2021, totožná je i výše uložených trestů. K věci se musel vrátit poté, co původní rozsudek zrušil odvolací vrchní soud a nařídil ve věci doplnit dokazování. „Soud i po doplněném dokazování setrval na svém názoru o vině obžalovaných,“ řekla předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová.

Na ovlivnění dotací jsem byl malý pán, řekl v závěrečné řeči Pelta

Za přitěžující okolnost pokládá soud u Pelty i Kratochvílové výši škody a také to, že trestných činů bylo více. „Trest při spodní hranici zákonné sazby u obžalovaného Pelty a o půl roku vyšší u obžalované Kratochvílové je zcela přiměřený a vystihuje závažnost a škodlivost jejich jednání,“ uvedla soudkyně. Bývalá náměstkyně dostala přísnější trest proto, že trestnou činnost spáchala jako vedoucí zaměstnanec ministerstva.

Pelta a jeho milenka Kratochvílová podle aktuálního rozsudku společně v roce 2017 ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a pokusili se tak způsobit státu škodu nejméně 175 milionů korun. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se milenci scházeli.

Cihlářová uvedla, že Pelta instruoval Kratochvílovou ohledně poskytnutí dotací konkrétním žadatelům, a to těch, u kterých mu to přineslo prospěch. „Popřeli zcela smysl poskytování státní podpory sportu v této oblasti,“ konstatovala o obžalovaných.

33 fotografií

Oba podle ní vycházeli především z toho, jaká vlivná osoba – ať už z politického, nebo sportovního prostředí – podporu projektů požadovala. Úspěšné žádosti vybrali ještě předtím, než vznikla expertní výběrová komise. O přidělení dotací se tak nerozhodovalo transparentně podle předem stanovených kritérií.

Dvojice se podle rozsudku dopustila pokusu o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž Pelta Kratochvílovou navedl. Za tyto trestné činy hrozí pět až 12 let vězení. Ve stadiu pokusu zůstaly trestné činy z toho důvodu, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

Vrchní soud zrušil rozsudek nad Kratochvílovou a Peltou, ten loni dostal 6 let

„Odvolali jsme se a budeme bojovat dál. To je asi tak všechno, co k tomu teď můžu říct,“ sdělila novinářům při odchodu ze soudní síně Kratochvílová. „Počkám na písemné vyhotovení. Je to stejné, jak to bylo, začínáme zase, odvolali jsme se na místě a uvidíme. Máme nové poznatky z dneška a myslím si, že budeme bojovat dál. Abych řekl pravdu, nejsem nadšenej, ale zklamanej taky ne,“ komentoval rozhodnutí Pelta.

Obžaloba tvrdila i to, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu usedl i Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle soudu ale tyto skutky nebyly trestnými činy.

Státní zástupce Ondřej Trčka žádal pro Peltu devět let vězení a zaplacení 25 milionů korun, pro Kratochvílovou deset let vězení a zaplacení šesti milionů. Pro Janstu chtěl pět let za mřížemi a dvoumilionový peněžitý trest, vězení, peněžité tresty i zákazy činnosti navrhoval i zbylým obžalovaným.

„Jsem samozřejmě spokojený s tou odsuzující částí. Nicméně mám za to, že i ten odsuzující výrok měl být pro přísnější právní kvalifikaci a tím měl být přísnější i výrok o trestu,“ konstatoval. „Vrchní soud uložil nějakým způsobem doplnit dokazování, což se stalo,“ řekl s tím, že dokazování ve věci je už podle něj vyčerpané a že si nedovede představit, jak by ještě mohlo být doplněno.

Všichni obvinění vinu odmítají. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která v případu figurovala jako svědkyně. Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve fotbalové asociaci vzdal z vazby.

Ministerstvo školství se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši přes 1,1 miliardy korun. Trestní soud ho dnes s nárokem odkázal do občanskoprávního řízení.

Kdo je kdo v dotační kauze

Miroslav Pelta (58) - bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR, 2011 až 2017). Dlouholetý šéf a majitel fotbalového klubu z Jablonce nad Nisou má za sebou bohatou funkcionářskou kariéru. Vedle fotbalu byl též řadu let členem městského zastupitelstva za ODS (1994 až 2018). Je i úspěšným podnikatelem, který obchoduje s nemovitostmi a má podíl v řadě firem. Je považován za kontroverzní postavu, jeho jméno se objevilo třeba v rozsáhlé korupční aféře ve fotbalové lize z roku 2004, avšak žádná podezření se nepotvrdila.

Peltu v květnu 2017 zadržela policie a obvinila ho spolu s náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou mimo jiné ze zneužití pravomocí a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s možným zneužitím dotací ministerstva školství. Pelta byl i obviněn, že Kratochvílovou podplatil voucherem na zahraniční zájezd a poskytnutím bytu. Po svém zadržení strávil měsíc ve vazbě, soud ho propustil poté, co rezignoval na svou funkci šéfa FAČR. V listopadu 2021 soud uznal Peltu v kauze zmanipulování sportovních dotací vinným, uložil mu šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest. V září 2022 Vrchní soud v Praze odsuzující rozsudek zrušil. Soud dnes Peltovi nepravomocně vyměřil šest let vězení a peněžitý trest pět milionů korun.

Simona Kratochvílová (56) - bývalá náměstkyně ministryně školství Kateřiny Valachové. Na ministerstvu pracovala od roku 2015, před tím působila v řadě řídících funkcí mj. na Úřadu vlády a ministerstvu vnitra. Působila i v Komoře daňových poradců a v soukromé sféře. Policie ji obvinila spolu s Peltou, skončila ve vazbě a byla zproštěna výkonu služby na ministerstvu. Obžaloba tvrdí, že jako Peltova milenka ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch FAČR a ČUS a že vynášela informace o rozdílení dotací.

Byla obviněna i z přijetí úplatku, což se týká mimo jiné bytu v centru Prahy, který jí poskytl Pelta a který odposlouchávala policie. V listopadu 2021 soud poslal Kratochvílovou do vězení na 6,5 roku, na šest let jí zakázal výkon funkcí ve veřejné správě a dal jí ještě dvoumilionový peněžitý trest. V září 2022 Vrchní soud v Praze odsuzující rozsudek zrušil. Soud dnes Kratochvílové uložil nepravomocně 6,5 roku vězení, šestiletý zákaz činnosti a dvoumilionový trest.

Miroslav Jansta (61) - šéf České unie sportu (ČUS) a předseda České basketbalové federace (ČBF). Podle médií patří mezi nejvlivnější postavy, které se pohybují v zákulisí české politiky, je známým sportovním funkcionářem. Civilním povoláním advokát, byl spolumajitelem advokátní kanceláře Jansta, Kostka & spol. Vlastnil a řídil basketbalový klub z Nymburka, kromě toho je či byl i společníkem a členem statutárních orgánů několika společností.

V letech 1989 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. Je členem ČSSD, v minulosti byl členem komunistické strany. Prezident Miloš Zeman mu v roce 2022 udělil Medaili Za zásluhy. V kauze ovlivňování dotací obžaloba tvrdí, že ministerská náměstkyně pro sport Kratochvílová vynášela Janstovi informace a že ovlivnila výši dotací ve prospěch ČUS. Městský soud Janstu v listopadu 2021 osvobodil, tento verdikt ale následně zrušil odvolací senát a vrátil kauzu k dalšímu dokazování. Dnes soud Janstu opět osvobodil.

Zdeněk Bříza (62) - bývalý ředitel odboru sportu na ministerstvu školství. Rovněž čelí obžalobě v kauze, soud v listopadu 2021 i dnes ho osvobodil.

Kateřina Valachová (46) - bývalá ministryně školství za ČSSD, rezignovala po vypuknutí kauzy v květnu 2017. V procesu má postavení svědkyně. Ministryní školství, mládeže a tělovýchovy byla od června 2015. Vystudovaná právnička před tím pracovala např. na brněnském magistrátu, v kanceláři ombudsmana i jako ředitelka legislativního odboru kanceláře Senátu. Byla také náměstkyní ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera a místopředsedkyní Legislativní rady vlády. V letech 2017 až 2021 byla poslankyní za ČSSD.

Loni v srpnu Seznam Zprávy napsal, že soudkyně Pavla Hájková, která soudila část dotační kauzy, dala státnímu zástupci podnět k zahájení stíhání Valachové kvůli křivé svědecké výpovědi. Podle soudkyně Valachová nemluvila pravdu, když u soudu vypovídala o pracovních a smluvních vztazích s advokátkou Petrou Novákovou, která poskytovala ministerstvu právní služby, když Valachová byla v jeho čele. Podle serveru se jedná o další část kauzy, která se týkala krácení daně a Nováková v ní byla obžalována spolu s bývalým úředníkem ministerstva Břízou. Soudkyně oba nepravomocně zprostila obžaloby.