Představte si fiktivní příručku pro generální manažery o stavbě mužstva. Takového, které může pomýšlet na celkové prvenství. Žádný upachtěný postup do vyřazovacích bojů, cílem je velkolepá jízda, jež končí bláznivými fotografiemi s mistrovskou čapkou a pohárem v posteli.
Hned v první kapitole byste se jistě dočetli následující:
„Ke tvorbě úspěšného týmu potřebujete minimálně dvě hvězdy.* Ne jednu, ale dvě! Sežeňte je za každou cenu.“
Clippers se drželi manuálu, v červenci 2019 přivedli s velkou pompou Kawhiho Leonarda a Paula George. První jmenovaný podepsal v Kalifornii coby volný hráč krátce po zisku trofeje s Torontem, druhý si vyprosil výměnu z Oklahoma City Thunder s vidinou výraznější šance na úspěch. Oba ročně vydělávají přes 42 milionů dolarů, zatímco nikdo další se v klubu nedostává ani na dvacítku.
Jako by si v Los Angeles nevšimli té nenápadné hvězdičky, která v našem unikátním manažerském průvodci značí poznámku pod čarou.
„Pozor! Důkladně si pročtěte jejich anamnézu. Jsou náchylní ke zraněním? Raději se poohlédněte někde jinde. Tohle nepůjde.“
Za necelé čtyři roky si Leonard osmkrát poranil koleno, dvakrát záda, měl problémy s bokem, s kotníkem a v poslední době byl mimo tým i kvůli rodinným trablům, jeho sestra totiž dostala za vraždu starší ženy doživotí. Teď jej opět trápí meniskus.
George zase laboroval se stehny, kotníky a trápil ho loket. Oba navíc mají speciální režim, Clippers je často šetří, aby byli připraveni pro nejdůležitější zápasy. Ani to ovšem nefunguje.
V červnu 2021 proklouzne mužstvo vůbec poprvé v historii do konferenčního finále, jenže Leonard nedohraje ani předchozí sérii s Utahem a do neúspěšného boje proti Phoenixu už nenaskočí ani jedinkrát.
Další ročník vynechává Leonard kvůli přetrhaným vazům kompletně, Georgeovi zdraví povolí jen 31 utkání a Clippers nepostoupí ani do play off. Letos ano, jenže tři z pěti zápasů - opět proti Suns - musí absolvovat bez obou svých hvězdných borců.
Proto jim v noci na středu skončila sezona. Proto si fanoušci přejí, aby vedení kádr rozprášilo a začalo od nuly. Proto se majitel Steve Ballmer v médiích zoufale vymlouvá na zranění.
„Když nejste zdraví, nemůžete vyhrát, to je přece jasné! Kvůli tomu jsme vypadli!“ hřímal téměř dvoumetrový boháč s holou hlavou, jenž zavile odmítá přestavbu.
Jen těžko ale může popřít, že kroky Clippers z posledních let jsou přinejmenším podivné. Před sezonou přivábili kdysi zářného rozehrávače Johna Walla. Stárnoucího borce, jehož seznam zdravotních komplikací by vydal na obšírnou lékařskou publikaci.
Young udržel šance Atlanty, Denver s Phoenixem slaví postup do čtvrtfinále |
Wall už je pouze stínem svého já z let minulých. Neodehrál ani půlku ročníku, každou chvíli sledoval zápasy z tribuny, nic neukázal a Clippers jej v únoru coby hráče s minusovou hodnotou přihodili jako zátěž do trejdu s Houstonem.
Krátce poté podepsali z trhu volných basketbalistů dalšího rozehrávače Russella Westbrooka.
Vzpomínáte ještě na naši speciální příručku? Na zadním přebalu je masivním fontem vyťukáno: „A nezapomeňte: nikdy nepodepisujte Russella Westbrooka. Nikdy. Ať se stane cokoliv.“
Někdejšímu nejužitečnějšímu hráči soutěže se musí nechat, že letošní play off mu sedlo. Na své poměry zakončoval až nezvykle efektivně, ovšem to nemění nic na tom, že i přes skvělé statistiky to týmy s tímhle výstředním chlapíkem s nulou na dresu k titulu nikdy nedotáhly. A stavět tým kolem něj? Bláznovství, o tom už se ostatně přesvědčil kdekdo.
To všechno v tomto ročníku vyšlo na více než 335 milionů dolarů (bezmála 193 milionů míří na hráčské platy a zbytek do společné ligové kasy coby takzvaná daň z luxusu).
Clippers přitom mají přestárlou soupisku, u níž bude výkonnostní křivka směřovat už jen dolů. Ballmer si bude muset přiznat, že projekt, jemuž se přezdívá podle čísel obou hlavních postav 213, jednoduše selhal.