Letos jsme opět prostřednictvím našeho magazínu oslovili všechny závodníky po mistrovství Čech, Moravy a Slezska a České republiky dorostu a juniorů s návrhem, zda by chtěli zhodnotit celou sezónu, ohlédnout se za soutěžemi, vyslovit své názory, jak se jim líbily, co se jim nelíbilo, prostě a jednoduše, aby měli příležitost se představit a vyjádřit se ke klání, jehož se zúčastnili.
Děkujeme opět těm, kteří si našli tu chvilku a napsali pár řádků, nebo i více, o svých dojmech ze soutěže, velmi si toho ceníme. Možná právě Vy přispějete k dalšímu zkvalitnění při jejich pořádání.
Níže si můžete pročíst příspěvek juniorské bikiny fitnessky Martiny Procházkové, která dokázala na jarních soutěžích vybojovat zlatou medaili. Ohlédnutí dalších závodníků zprostředkujeme v následujících článcích.
Martina Procházková
Zdravím všechny fanoušky Ronnie.cz! Jmenuji se Martina Procházková a jsem skoro 23letá obyčejná holka z Moravy, co miluje fitness a kulturistiku. Jsem členkou týmu Smartlabs a závodím v kategorii bikiny fitness za oddíl Gym Blue Sun již třetím rokem.
V roce 2019 jsem závodila na kondičkách (junioři, ženy), 2021 na mistrovských (ženy) a pohárových (junioři, ženy) soutěžích a sezónu jsem zakončila na mistrovství světa ve španělské Santa Susanně 10. místem. V současnosti mám odzávoděných 12 závodů, ze kterých jsem pro Gym Blue Sun celkem získala 7x zlato, 5x stříbro a 4x bronz.
A teď už k samotným mistrovským soutěžím letošního roku…
Jak vlastně probíhala moje příprava?
Minulý rok jsem nezávodila, protože jsme na jaře s přítelem měli jiné povinnosti, tudíž jsem celý rok od posledních závodů byla v nabírací fázi a měla čas naplácat nějaké ty svalíky navíc. Plánovala jsem, že půjdu v roce 2023 závodit na "jaro", protože jsem předešlé roky startovala pouze na podzim.
V listopadu 2022 jsem oficiálně začala s přípravou. Vzhledem k tomu, že si prostě nevěřím, tak jsem se rozhodla jít pod jednoho skvělého trenéra, ale po měsíci spolupráce jsem se nakonec rozhodla, že se zkusím připravit sama s dopomocí svého přítele.
Najela jsem na lehký objem a na trénincích navyšovala váhy. Snažila jsem se jíst hodně, abych pak dietu nekončila pod bazálním metabolismem. V lednu jsem pomalinku začala přidávat více kardia i tréninkových jednotek a postupně i snižovat příjem.
No a takhle to šlo dál až k 1. dubnu, kdy se odehrálo mistrovství Moravy a Slezska dorostu a juniorů v Ostravě. Závody jako takové byly dobré, až na místo konání, kde v zázemí závodníků bylo nedýchatelno a šero. Dále musím zmínit a stále nechápu, proč nás rozhodčí na pódiu drželi pouze v přední a zadní póze a boční pózy jsme s holkami neukazovaly ani jednou. Kvůli tomu jsem chytala šílené křeče do nohou a do zad. Každopádně jsem se umístila na třetím místě z celkem osmi závodnic, což mě mile potěšilo.
Následovalo Mistrovství České republiky dorostu a juniorů v Čelákovicích. Organizace závodů za mě byla velmi skvělá. Vše probíhalo hladce, bez skluzu mezi bloky a líbilo se mi i obsazení rozhodčích.
Tento závodní den ráda popíšu od samého začátku…
Musím podotknout, že se mi nic nedařilo. Nejspíš ze závodní barvy z minulého týdne jsem měla osypaná záda, byla nachlazená a po probuzení v závodní den ve 3 hodiny ráno jsem zjistila, že nám doma došly vločky, ale zachránil mě alespoň Break od Extrifitu, který jsem dostala na mistrovství Moravy a Slezska předešlý týden.
Dále se mi nedařil stage make-up, načesat vlasy a kvůli tomu jsme měli zpoždění a na místo dorazili později, než bylo v plánu. Vzhledem k hojné účasti závodníků se naštěstí protáhla prezentace, takže jsme stihli nanést i první nátěr barvy. Po prezentaci jsem doladila make-up, vlasy a začali jsme s druhým nátěrem, kdy nám došla barva… No, myslela jsem, že už nemůže být hůř.
Vzhledem k tomu, že naše kategorie bikiny fitness juniorek byla až ve čtvrtém bloku, tak jsem celou dobu mohla odpočívat a nabrat síly na stage.
Celý den i při pumpování před nástupem jsem držela svůj talisman andělíčka, který mi maminka dala ráno před odjezdem. V semifinále jsem měla první vyvolávání, tudíž jsem postoupila do finále. Při vyhlašování jsem čekala tak 5. místo, vzhledem k tomu, jak se mi od rána nic nedařilo, vůbec jsem od toho nic nečekala. Když vyhlásili slečny, které byly neskutečně krásné, a přišlo na první tři příčky, už mě mrazilo po mých osypaných zádech…
Jak jsme tam stály už jen dvě, myslela jsem si, že já přece nemůžu být mistryní ČR, to prostě nemůže být pravda. Jakmile vyhlásili druhé místo a mé jméno nezaznělo, tak jsem se štěstím rozbrečela a říkala si, my jsme to s mým milým dokázali!
Jsem neskutečně šťastná a vděčná všem svým nejbližším, a hlavně svému příteli, který je pro mě neskutečnou oporou, bez něj bych to nezvládla!
Dále bych ještě chtěla poděkovat SKFČR za celkovou organizaci, možnost závodění a krásnou chvíli, kterou jsem mohla prožít! Tímhle končím své ohlédnutí za letošními mistrovskými soutěžemi dorostu a juniorů.
Děkuji za pozornost!
