Česká pravice se všelidového hlasování bojí

Návrhy na uzákonění obecného referenda se v Poslanecké sněmovně objevují opakovaně od vzniku samostatného státu. Pravidelně je předkládali komunističtí zákonodárci, pravice však přijetí každého návrhu, který by lidem umožnil vyjádřit se ve všelidovém hlasování, zablokovala. Nyní se o uzákonění obecného referenda pokoušejí opoziční hnutí ANO a SPD. S úspěchem však příliš počítat nemohou.

»Velmi pochybuji o tom, že by současná politická pravice představovaná pětikoalicí vůbec referendum připustila, protože jejich strach z lidí je obrovský a jejich rozhodování je tak protilidové, že svěřit občanům rozhodování, by znamenalo konec jejich vlády,« řekl pro iportaL24.cz bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip, který se v době svého působení v Poslanecké sněmovně o prosazení zákona o obecném referendu pokoušel v každém volebním období.

Komunistický návrh se od těch současných lišil parametry i okruhem otázek, o nichž by lidé mohli hlasovat. Zatímco podle KSČM by mělo stačit sto tisíc podpisů pod petici k vyvolání referenda, hnutí SPD navrhuje 250 tisíc a ANO dokonce 450 tisíc podpisů.

Rozdíly byly také v předmětu referenda. Podle komunistického návrhu se referendum nemohlo týkat například soudnictví nebo otázek daní, na druhé straně ale nevylučoval zahraničně politické otázky, to znamená také otázky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Právě kvůli tomu si komunistický návrh vysloužil od ODS nálepku nejnebezpečnější. »Když ČR vstupovala do EU, dělo se tak na základě celostátního referenda. Není nic legitimnějšího, než aby občané měli právo posoudit, zda chtějí setrvat či nesetrvat v této instituci, případně v jiných, v nichž jsme vázáni mezinárodními závazky, rovněž prostřednictvím celostátního referenda,« reagoval na výtky pravice tehdejší předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič (KSČM). Jde podle něj o zcela legitimní právo, které patří lidem a komunisté jim chtějí toto právo vrátit.

Návrh ANO je přísnější

Podle návrhu ANO by obyvatelé mohli rozhodovat v referendu o záležitostech vnitřní i zahraniční politiky. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, změny ústavního pořádku, členství České republiky například v Evropské unii a Severoatlantické alianci a rozpočet, daně a poplatky. Lidé by nesměli zasahovat do soudní moci, do ustanovování kandidátů do funkcí a do jejich odvolávání či do působnosti České národní banky.

Všelidovým hlasováním by obyvatelé nesměli schvalovat a rušit právní předpisy ani ratifikovat a vypovídat mezinárodní smlouvy, které přenášejí národní pravomoci na mezinárodní organizace nebo instituce. Způsob schvalování takových smluv ošetřuje jeden z článků současné Ústavy.

Referendum by se mohlo konat podle předlohy na základě petice s podpisy nejméně 450 000 obyvatel nebo z podnětu Parlamentu. Předloha SPD předpokládá podpisy nejméně 250 000 obyvatel. Přípustnost otázek by podle návrhů pravidel obou hnutí předem posoudil Ústavní soud a všelidové hlasování by vyhlašoval prezident.

Předloha poslanců ANO nepřímo stanoví, že sběr podpisů by nesměl trvat déle než 2,5 roku. Už k posouzení dotazu či dotazů Ústavním soudem by musel navrhovatel mít nejméně 50 000 podpisů, na jejich shromáždění by měl nejdéle jeden rok. Ústavní soud by musel rozhodnout o přípustnosti referenda do půl roku od podání návrhu. Doba pro podepisování petice by skončila nejpozději po 12 měsících od kladného verdiktu ústavních soudců.

Rozhodnutí v referendu by bylo přijaté a závazné, pokud by pro návrh hlasovala nadpoloviční většina voličů. Musela by ale zároveň představovat nejméně čtvrtinu lidí s volebním právem. Předloha SPD je mírnější. Rozhodnutí by podle ní bylo schválené a závazné v případě, že by se hlasování zúčastnila aspoň pětina oprávněných voličů a pro návrh by hlasovala nadpoloviční většina.

Návrh SPD Sněmovna loni v březnu jen rozjednala. Návrh ANO nejprve zamíří k posouzení vládě.

Pravice má strach z lidí

Filip se k přijetí některého z předložených návrhů staví skepticky. »Politická pravice představovaná zejména ODS a TOP 09 má strach z lidí, rozhodování chce ponechat jenom na nepřímé zastupitelské demokracií, protože to jim umožňuje manipulovat s legitimitou rozhodnutí, to znamená, že rozhodnou i věci, které například ve volební kampani neslíbili nebo se dokonce postavili proti tomu, aby o něčem takovém bylo rozhodováno. Typickým příkladem dnes je valorizace důchodu,« zdůraznil Filip. Připomněl, že ve federálním zákonodárství zákon o referendu existoval, po vzniku samostatné ČR však nebyl přejat do českého zákonodárství. »To bylo dílo právě pravicových stran v roce 1993,« dodal.

V minulém volebním období poslanci projednávali hned několik předloh k zavedení obecného referenda. K závěrečnému hlasování se ale nedostali. Lidové hlasování se nyní může konat na obecní a krajské úrovni.

Ústava ČR přitom referendum předpokládá ve svém článku 2 odstavec 2. Ten uvádí: »Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.« Najít shodu na podobě takového ústavního zákona však čeští zákonodárci nejsou schopni.

Od roku 1996 byla do Poslanecké sněmovny předložena již téměř dvacítka předloh, které chtěly v různých podobách zavádět institut celostátního referenda. Kromě nich pak byla navrhována také jednorázová referenda například ke vstupu do Evropské unie (to jediné bylo schváleno), k vystoupení z Evropské unie, NATO nebo také například ke smlouvě o radaru v Brdech.

(jad)

Související články

1 KOMENTÁŘ

  1. Pravice vykřikuje o zastupitelské demokracii, zároveň však schvaluje násilné svržení demokraticky zvoleného ukrajinského prezidenta Janukovyče a jeho vlády.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy