Haná je vyhlášená úrodnou půdou a květinovým veletrhem Flora, stala se ovšem také epicentrem oříškového byznysu v Česku. Sídlí tam totiž úspěšný e-shop Grizly.cz a pár kilometrů od něj i mnohem starší výrobní firma Alika. Její arašídy ArRashid nabízí každá večerka a oříšky dodává pod privátními značkami i největším řetězcům. Její zakladatelka Jana Kremlová teď společnost definitivně předala svým dcerám.

Kremlovi začali podnikat ještě před revolucí, dá se o nich tedy říct, že jsou skutečnými průkopníky byznysu v Česku. „Manžel si ještě za minulého režimu zařídil pletárnu a pletl sportovní doplňky,“ vypráví Jana Kremlová s tím, že ona tehdy pracovala jako kontrolorka v potravinářské inspekci. Po listopadu 1989 jí ale čím dál víc vadilo, že manžel je sám sobě šéfem a má svým způsobem svobodu, zatímco ona je jen dílečkem v byrokratickém soukolí: „Tak jsem se rozhodla, že budu také podnikat.“

Srdce ji sice táhlo k výrobě vonných mastí a kosmetiky, rodina jí takový plán ale vymluvila a naopak ji přesvědčila, že se má věnovat oblasti, kterou zná – potravinářství. A protože na inspekci schvalovala i několik pražíren kávy, padla volba na kafe: „Byli jsme garážový startup. Doslova a do písmene.“ Koupila si stroj, který dokázal upražit pět kilo kávy za 20 minut, což je z dnešního pohledu směšný výkon.

Byla sice šťastná, že dělá sama na sebe, ale byznys jako takový rostl jen pomalu. Na dráhu oříšků ji ale přivedla náhoda, nikoli nespokojenost s prodejem kávy. Známý jejího otce tehdy sháněl někoho, kdo by mu upražil větší množství arašídů na výrobu křupek. „Řekla jsem, že to není problém, ačkoli jsem vůbec netušila, co to obnáší,“ vzpomíná Jana Kremlová, jak se podobně jako mnoho dalších podnikatelů a podnikatelek na začátku své kariéry vrhla v touze uspět do oblastí, v nichž měla jen malé zkušenosti.

Tak velké množství arašídů na křupky nakonec zvládli s manželem vyrobit, ale hodně se u toho nadřeli: jejich pražící stroj měl malou kapacitu, takže museli pražit nonstop a střídat se u něj po 12 hodinách, v jednu chvíli jim zařízení dokonce začalo hořet. „Když jsme ale zakázku dodělali a odevzdali, měli jsme z toho dobrý pocit. A uvědomili jsme si, že by to mohl být zajímavější byznys než pražení kávy, které tehdy moc lukrativním oborem nebylo,“ říká třiašedesátiletá dáma.

To se psal rok 1993 a Kremlovi v ten moment byznysově válčili na třech frontách – začínali zpracovávat oříšky, pražili kávu a manžel měl pořád ještě pletárnu sportovního vybavení. Postupně z toho ale zůstala jen dnešní Alika, tedy oříškové hájemství. „Pavlova pletárna ještě chvilku jela, měl tam zaměstnankyně, pořídil si i poloautomatické stroje. Jenže práce kolem oříšků bylo čím dál víc. V podstatě obětoval svoje podnikání.“

Alika dnes sídlí ve velkém areálu po bývalém JZD v Čelčicích u Prostějova, svého času ovšem sídlila třeba i v budově historického mlýna, který předělali na pražírnu oříšků a vzali si na něj hypotéku s úrokovou sazbou 22 procent. „Když dnes slyším, jak se lidi hroutí se sazbou šest procent, a vzpomenu si na naše začátky, přijde mi to hodně humorné,“ směje se Jana Kremlová.

Foto: Alika

Zakladatelka Aliky Jana Kremlová

V rodinném podniku postupně vykrystalizovaly dvě obchodní nohy: jednak vlastní produkty, jako jsou arašídy či všechny druhy ořechů pod značkami ArRashid nebo KK, jednak dodávky pro obchodní řetězce, z nichž ty první byly Makro a Kaufland. A spolu s tím, jak sílil byznys a podnikání se rozvíjelo, vtahovali Kremlovi do firmy i své dcery Petru a Markétu. Ty nyní, když Alika slaví 31. narozeniny, společnost od svých rodičů definitivně převzaly: starší Petra Vránová je generální ředitelkou, mladší Markéta Pavlínová je předsedkyní představenstva a zároveň zodpovídá za výrobu.

Jejich cesty, jak se do života Aliky zapojily, se ale dost lišily. „Motaly jsme se tu odmalička, nejprve brigádně a po střední škole jsem nastoupila do firmy nejdřív na pozici fakturantky, potom na pozici celní deklarantky. Mezitím jsem měla možnost vycestovat do zahraničí a studovat jazyky v Kanadě a později ve Španělsku. Ale celou svou kariéru mám spojenou s Alikou,“ líčí nynější CEO společnosti, dvaačtyřicetiletá Petra, která přiznává, že ani nezkoušela jít na vysokou a spokojila se s maturitou ze strojní střední školy, protože, jak říká, nikdy nebyla moc studijní typ.

O čtyři roky mladší Markéta ale na univerzitu zamířila a hlavně si pro sebe vůbec neplánovala, že v Alice bude působit: „Já jsem naopak byla studijní typ, takže po gymnáziu jsem nastoupila na vysokou školu veterinární a docela dlouho jsem si myslela, že se budu starat jenom o zvířátka, protože s lidmi úplně nevycházím.“ Ale? Na konci univerzity jí matka sehnala práci pro jinou potravinářskou firmu, které pomáhala s nastavováním kontroly kvality, s audity a certifikacemi.

A protože do toho přišla rodina – první syn se jí narodil ještě při škole, druhé dítě těsně po ní a mít babičku s dědou poblíž nebylo od věci – slovo dalo slovo a nastoupila do Aliky, aby firmě rodičů pomohla dát do pořádku to, co už v té době uměla: kontrolu kvality a všechny papíry s tím spojené. „Já jsem se v tom docela našla, nemusím tolik mluvit s lidmi. A co se zvířat týče, máme stáje a koně, takže o to jsem také nepřišla,“ usmívá se.

Alika má dnes roční obrat přes půl miliardy, zhruba 60 procent připadá na B2B klienty, jako jsou výrobci čokolád nebo müsli tyčinek, kterým dodávají oříšky a další produkty připravené pro jejich výrobní procesy, zbývajících 40 procent je retail, tedy jejich vlastních šest značek a pak privátní značky jednotlivých maloobchodních řetězců. Firma má stovku zaměstnanců a její hrubá ziskovost EBITDA (tedy zisk před daněmi a odpisy) se pohybuje kolem 25 milionů korun.

Co jsou pro ně teď hlavní výzvy? Především pokračovat v automatizaci, do které v posledních letech investovali Kremlovi desítky milionů, často i na úkor ziskovosti, plánují rozšiřovat nabídku produktů, velký potenciál prý cítí třeba v olejích pro studenou kuchyni a pak také připomínají postupné posilování přítomnosti v e-commerce. Už několik let totiž provozují e-shop zdravéořechy.cz, který ale dosud nebyl v centru firemního dění.

Foto: Alika

Nová generální ředitelka Aliky Petra Vránová

„Musíme ale být opatrní, protože někteří naši velcí klienti, jako je třeba Grizly, jsou pak našimi hlavními konkurenty. A chceme si s nimi udržet korektní vztahy,“ krčí rameny Petra Vránová, která ještě z pozice marketingové ředitelky, jíž zastávala před nástupem do nejvyšší funkce, právě internetový obchod před lety – v době, kdy oříšky na webu nebyly ještě zdaleka takový hit – rozjížděla.

Jestliže ale celá rodina spolu podniká a i bydlí kousek od sebe, není to nápor na psychiku? Nepřemýšleli, že by společnost třeba prodali nebo do ní přivedli investora? „Je to plně v režii děvčat. Kdyby se firma jednou prodala a peníze se použily třeba na rozvoj jiného podnikání, bude to jejich rozhodnutí. Alika není dogma, nikdy jsme neřekli, že nesmí dělat nic jiného než ořechy. To, o co opravdu jde, je rodina. Pokud by byznys měl v ní dělat problémy, bude lepší ji prodat, firma nesmí poškodit naše vztahy. Nikdy. Nemáme žádnou smlouvu, nemáme žádný svěřenský fond, vše máme na bázi důvěry,“ říká Jana Kremlová a kouká při tom na své dcery. Ty přikyvují: „Vnímáme Aliku jako dlouhodobý závazek. Co víc dodat?“