Prospektor byl na smrt vyděšený. Když před pár dny u svého tábora slyšel podivný šramot, myslel si, že medvědi hledají něco na zub. Proto chtěl tuto noc zůstat vzhůru, aby si své podezření potvrdil.

Tato obluda grizzlyho nepřipomínala. Byla sice posetá dlouhými chlupy, měla ale lidskou tvář a končetiny. Než stačil Albert cokoli udělat, obr si ho hodil i se spacákem přes rameno.

Albert Ostman  a Yetti

Stalo se to v roce 1924 poblíž Toba Inlet v Britské Kolumbii. Hledač drahých kovů a dřevorubec sice slyšel historky, že se ve zdejších lesích potulují „lidské bestie”, kdo by jim ale věřil? Albert se musel tiše zasmát. Nyní se houpal na těle smradlavé bytosti a jen Bůh věděl, jaký osud ho čeká. 

Zdroj: Youtube

Asi po třech hodinách chůze se Yetti zastavil, svůj náklad hodil tvrdě na zem a šel si sednout opodál. Na mladíka se zahleděly čtyři páry očí. Muž, vysoký asi dva a půl metru, žena a dvě děti. Zálesák nevěděl, co má dělat. Navíc dostal hlad a žízeň. Po zběžné kontrole zjistil, že jeho batoh zapadl do spacáku. Měl v něm bandasku s vodou, kus chleba, kávu a šňupací tabák.

Albert zůstal v táboře chlupatých tvorů asi týden. Velký samec kontroloval každý jeho pohyb. „Pravděpodobně mi nechtěli ublížit,” řekl později svému kamarádovi a novináři v jedné osobě Johnu Greenovi. „Dostal jsem dokonce k jídlu nějakou trávu sladké chuti. Abych se revanšoval, nabídl jsem jim tabák.”

Unesený Yettim

Neznámá příchuť však způsobila, že Yettimu vyhrkly slzy a začal kašlat. Rychle utíkal pro vodu. Muž toho využil, své věci sbalil do podpaží a nenápadně se vytratil. V lese kličkoval, aby případného pronásledovatele zmátl. Nikdo za ním ale neběžel. Když se Albert dostal do civilizace, rozhodl se, že si svůj podivný příběh nechá raději pro sebe. Bál se, že by mu nikdo neuvěřil. 

Zdroj: Youtube

Postupem času se však s hlášeními o pozorování chlupatých tvorů, kterým se začalo říkat Bigfoot nebo Yetti, doslova roztrhl pytel. Albert se proto konečně svěřil. Objevil se tak v médiích a dokonce byl vyslýchaný policií. Vědci zase nechápali, proč by lidoop unášel člověka. I přesto, že čelil výsměchu, svého příběhu se držel až do své smrti, aniž by změnil jakýkoliv detail.

Zdroje: www.nytimes.com, www.en.wikipedia.org, www.exemplore.com