Funkcionalistická perla pod Krušnými horami. V Koldomě na okraji Litvínova se žilo opravdu kolektivně

8. duben 2023

Historie Plus

Pod Krušnými horami na okraji Litvínova stojí unikátní obytný dům. Na první pohled vypadá jako dva paneláky spojené dnes celkem zanedbanou přístavbou. Jedná se ale o unikátní budovu ve funkcionalistickém stylu, která měla také jedinečný účel. Nabízela svým obyvatelům kolektivní bydlení s neuvěřitelným množstvím služeb. Jestli chcete vědět víc, pusťte si přiložené audio.

O Koldomu v Litvínově mluví architekt Zdeněk Lukeš, autor první knihy o této stavbě Jan Beneš a její celoživotní obyvatel Bohumil Drexler.

Koldům v Litvínově|foto:Jan Beneš, Český rozhlas

Po druhé světové válce potřebovala chemička v Záluží u Litvínova pracovníky. Na jejich ubytování vypsaly tehdejší Stalinovy závody architektonickou soutěž, kterou se svým návrhem kolektivního domu ve funkcionalistickém stylu vyhráli architekti Evžen Linhart a Václav Hilský.

Práce na novém domě ale zkomplikoval státní převrat a komunističtí funkcionáři žádali úpravu stavby, aby odpovídala tehdy populárnímu socialistickému realismu. Václav Hilský ale tlakům odolal a své dílo uhájil v původní podobě.

Zlatá šedesátá utnula okupace

Do funkcionalistické perly pod Krušnými horami se nastěhovaly páry a mladé rodiny. A začalo se tam žít opravdu kolektivně. Dům svým obyvatelům nabízel služby krejčího, holiče, mateřskou školu, jídelnu, prádelnu, samoobsluhu, zájmové kluby i sdílenou lednici nebo tělocvičnu. Na večerních zábavách hrál tamní orchestr.

Výstavba koldomu v Litvínově|foto:Fotobanka Profimedia

Slibný vývoj v Litvínově i v celém Československu ale zastavila invaze vojsk Varšavské smlouvy. Vztahy mezi jeho obyvateli okupace nenávratně poškodila a lidé se začali uzavírat ve svých bytech. Další ranou pro Koldům byl tragický požár v polovině 80. let. Vyhořela střední část, kde se soustředily služby pro nájemníky. Ty se už nikdy plně neobnovily. Na začátku 90. let se z jedinečné stavby stal dům hrůzy. Nějaký čas v něm dokonce měla služebnu městská policie.

Z policejní stanice už zbyl jen nápis, dům znovu ožívá mladými lidmi a nabízí klidné bydlení. Budova potřebuje rekonstrukci, hlavně její střední část, nutná oprava stoupaček obyvatele doslova děsí. Znovu se ale začínají pořádat soutěže ve výzdobě dveří, závody v běhu do schodů nebo promítání filmů. Kadeřník a krejčí tedy zatím chybí. Mnohem víc o tom, jak vypadalo takové kolektivní bydlení v poválečném Československu, uslyšíte v přiloženém audiu.

autor: Jiří Zeman