Kritizují vojenské vedení války na Ukrajině, ale ne ruský režim samotný. Kdo jsou prováleční blogeři?
Hlasatelé propagandy, zprostředkovatelé informací z války i kritici vojenského velení. Tak se dají popsat ruští prováleční blogeři, kteří na svých informačních kanálech sdílí zprávy z fronty. Patřil mezi ně také Vladlen Tatarskij, který byl v neděli zabit při atentátu v Petrohradu. Pro obyvatele Ruska jsou platformy blogerů často jediným způsobem, jak získat aktuální informace o konfliktu na Ukrajině.
Vladlen Tatarskij, zabitý při výbuchu v Petrohradě, byl ve sféře proválečných blogerů prominentním hlasem. Jeho telegramový kanál má více než 500 tisíc odběratelů. Nejednalo se ovšem zdaleka o jediného ruského „válečného zpravodaje“.
Prováleční blogeři, v ruštině také „voyenkory“ jsou podle serveru The Moscow Times osoby operující na ruském území, často s vazbami na ruskou armádu. Prostřednictvím sociálních sítí, zejména Telegramu, sdílí zprávy, fotografie a mapy sledující průběh konfliktu.
Spojuje je protiukrajinské myšlení a kritika politiky Západu. Jejich často emotivně zabarvené příspěvky se výrazně liší od strohých zpráv ruských autorit, zejména ruského ministerstva obrany.
Podle amerického think-tanku Institut pro studium války fungují prováleční blogeři nejen jako zpravodajci, ale také jako podpora ruského vojenského úsilí. Kromě aktuálních informací poskytují také návody, jak pomoci armádě či jak se nechat naverbovat. Právě jejich význam v otázce podpory armády je klíčový k pochopení toho, proč je Kreml toleruje.
Jediná média?
Rusko v návaznosti na invazi na Ukrajinu zakázalo prakticky veškerá nezávislá média. Prováleční blogeři tak v Rusku nyní do jisté míry suplují jejich roli a často jsou téměř jediným zdrojem, odkud mohou lidé získat alespoň z části věrohodné informace o dění na bojištích.
„V minulosti Rusové využívali západní média a sociální sítě. S restrikcemi a cenzurou se přesunuli na ruské sítě jako Telegram a VKontakte. Po začátku války si hodně lidí uvědomilo, že z oficiálních zdrojů není dostatek informací, tak se přesunuli k blogerům,“ říká ukrajinská analytička Kateryna Stepanenková z Institutu pro studium války.
Kdo byl v Petrohradě zabitý Vladlen Tatarskij? Vězeň, voják a později vlivný bloger podporující Kreml
Číst článek
„Vojenští blogeři v Rusku dnes poskytují velmi mlhavou, ale přesto službu. Jsou skutečně jediní, kdo monitorují dění na frontě,“ řekla pro CNN Candace Rondeauxová, ředitelka programu Future Frontlines v New America Foundation.
Mezi proválečnými blogery se dají najít jak zcela anonymní účty, tak přední ruští novináři. Jedním z populárních proválečných kanálů je Rybar, telegramový účet s více než milionem sledujících. Rybar poskytuje zejména zpravodajství, zveřejňuje mapy a fotografie z fronty.
Jako příklad účtu, za kterým stojí známý novinář, list The Moscow Times uvádí třeba Kotsnews, který provozuje Alexander Kots z bulvárního deníku Komsomolskaja pravda. Na svém účtu sdílí kromě zpráv z bojiště kremelskou propagandu, v minulosti ale také kritizoval ruské ministerstvo obrany.
„Se systémem, ve kterém úřady nemají rády špatné zprávy a podřízení neradi rozčilují šéfy, se už musí něco udělat,“ napsal například v jednom z příspěvků. Kritika ovšem zpravidla končí u poukázání na chyby vojenského vedení a netýká se vyšších mocenských struktur. Například po atentátu na Vladlena Tatarského Kots bez váhání přijal ruský narativ, že za smrtí blogera stojí Kyjev.
Právě kritika vedení konfliktu se ze strany proválečných blogerů s postupujícími neúspěchy Ruska stupňuje. Server Deutsche Welle upozornil například na rozhořčené reakce po ukrajinském útoku na provizorní ruské kasárny ve městě Makijivka na Nový rok, při kterém podle Kyjeva zemřelo na 400 ruských vojáků. Ruské velení bylo blogery kritizováno za to, že umístilo velké množství vojáků do nechráněného objektu v dosahu ukrajinských raket.
Ukrajina informovala o zmíněných stovkách mrtvých, Moskva jich přiznala jen desítky. Ruští vojáci také v návaznosti dostali varování před používáním mobilních telefonů, jejichž signály Ukrajina dokáže lokalizovat.
‚Svalování viny’
Proválečný telegramový kanál Grey zone s vazbami na vojenskou skupinu wagnerovců ze selhání u Makijivky na Donbasu následně obvinil armádní velení a kritizoval svalování viny na jednotlivé vojáky.
„Jak se dalo očekávat, vina za to, co se stalo v Makijivce, se začala svalovat na samotné vojáky. Oni si zapnuli telefony a byli spatřeni. Nepřítel samozřejmě tyto možnosti má a někdy je využívá. Ale v tomto případě je to na 99 procent lež a pokus o svalování viny,“ stojí v příspěvku.
Rusko přiznalo ztrátu 63 vojáků v Makijivce. Podle Ukrajiny jsou ale mrtvých stovky
Číst článek
Incident v Makijivce kritizoval také bloger Boris Rozhin. Upozornil na to, že Kreml sice mění strategii tak, aby neshromažďoval velké množství munice a paliva v dostřelu ukrajinských sil, ale podle Rozhina neaplikuje stejný přístup u vojáků. „Nekompetentnost a neschopnost pochopit důsledky války jsou nadále vážným problémem,“ uvedl Rozhin.
Navzdory kritice jsou prováleční blogeři Moskvou tolerováni. Putin v minulosti dokonce požádal ruské ministerstvo obrany, aby přijalo kritiku a „vyslechlo ty, kteří nemlčí o existujících problémech“. Experti se shodují na tom, že pro ruského vůdce je zatím praktické proválečné kanály necenzurovat.
„Putin postupně uděluje omezenou úroveň pravomocí vybraným proválečným blogerům v návaznosti na nárůst kritiky. Pravděpodobně se snaží předejít další kritice a získat kontrolu nad domácím narativem před vleklou válkou,“ uvádí ukrajinská analytička Stepanenková.
Podle analytičky je pravděpodobné, že Putin nebude blogery kvůli kritice pronásledovat. „Kreml v minulosti připouštěl ,domestikovanou opozici‘, neboli osobnosti, které kritizovaly ruskou vládu za problémy, jako je korupce, místo aby se stavěly proti povaze režimu. Je pravděpodobné, že Putin používá podobný přístup i v případě kontrolovatelných proválečných blogerů,“ uzavírá Stepanenková.
