V trojské botanické zahradě začala výstava exotických motýlů
Přidejte si nás na domovskou Botanická zahrada svou letošní sezónu zasvětila Asii a asijské přírodě, takže na výstavě nebudou chybět zástupci asijských motýlích druhů, jako je krásný filipínský otakárek Atrophaneura semperi, asijský příbuzný monarchy stěhovavého Danaus chrysippus nebo drobná, pěticentimetrová babočka, která bude tou nejmenší na přehlídce – Acraea violae.
K vidění bude i oblíbený Morpho peleides s blankytně modrými křídly nebo martináč Attacus atlas, patřící k největším motýlům na světě. Akce má i edukativní rozměr a vývoj motýla přiblíží prostřednictvím nadživotního modelu, díky němuž návštěvníci uvidí velikostní rozdíly.
„Ve skleníku Fata Morgana bude k vidění nádherná přehlídka barev, návštěvníci tu ale najdou i řadu pozoruhodných informací ze života motýla a jeho vývoje. Vzhledem k tomu, že motýli se každoročně těší velkému zájmu a kapacita skleníku Fata Morgana je omezená, upozorňujeme na možné čekání před vstupem do skleníku,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý.
Motýlí druhy nejen z Asie
Do trojské botanické zahrady postupně dorazí na 5500 kukel několika desítek druhů. V této „sbírce“ živých motýlů nebudou chybět druhy z tropických oblastí Asie, například endemický filipínský otakárek Atrophaneura semperi, jenž má černá křídla s červenými skvrnami o rozpětí až 15 centimetrů.
Je to jeden z největších asijských otakárků. Podobný, jenom o trochu menší je otakárek Papilio rumanzovia rovněž z Filipín. Na druhé straně barevného spektra je pak Hebomoia glaucippe, bělásek z jižní a jihovýchodní Asie, jižní Číny a jižního Japonska. Špičky jeho bílých křídel jsou svítivě oranžové s černým lemováním. Když křídla složí, podobá se suchému listu. S rozpětím křídel až 10 cm patří k největším běláskům. Dal by se přirovnat k našemu bělásku řeřichovému.
„Dalším takzvaně listovým motýlem je babočka Doleschallia bisaltide z jižní Asie. Ač je nápadná jasně oranžovou svrchní stranou křídel a černě zdobenými špičkami horních křídel, v okamžiku, kdy křídla složí, splyne s okolím a podobá se suchému listu. Za zmínku stojí i jedovatá babočka Idea leuconoe, která má rozpětí až 14 cm, křídla jsou bílá s černými skvrnkami. Je to pomalý letec a spíš plachtí. Anglicky se nazývá velká stromová víla (Tree Nymph Butterfly). Nemůžu opomenout drobné asijské babočky Acraea violae a Athyma perius, které budou nejmenšími motýly naší letošní výstavy,“ představila motýlí přehlídku kurátorka Eva Smržová.
Asijské motýly doplní další druhy z ostatních koutů světa, nebude chybět slavný motýlí cestoval – monarcha stěhovavý (Danaus plexippus), který při své migraci do zimoviště v hejnech nalétá několik tisíc kilometrů. Obdivné pohledy bude jistě přitahovat i krásný Morpho peleides, který ve skutečnosti není blankytně modrý, jeho zabarvení totiž způsobuje lom světla na šupinkách křídel.
Na výstavě rovněž najdete motýla patřícího k těm největším na světě, martináče Attacus atlas, jehož rozpětí křídel může dosáhnout až 25 cm. Samičky bývají větší než samečci. Stadium housenky trvá až 60 dní, kukla se vyvíjí 3 týdny, někdy i déle. Dospělý martináč pak žije pouhých 5 dní.
Kouzlo proměny v přímém přenosu
Letošní výstava odhaluje tajemství motýlí proměny z vajíčka přes housenku, která se v kukle vyvine v krásného motýla. Kromě edukativních panelů představujících vývojová stadia několika druhů, s nimiž se návštěvníci setkají ve skleníku na živo, poukáže na vývoj motýla i model v nadživotní velikosti. Díky němu návštěvníci uvidí velikostní rozdíly – od miniaturních, milimetrových vajíček přes různě velké housenky až po motýla s obrovským rozpětím křídel.
Konkrétně se jedná o model velkého sovího motýla (Caligo memnon), pro botanickou zahradu jej vyrobil výtvarník Petr Szyroki. Model je umístěn před vchodem do skleníku vedle dalších vzdělávacích a informativních panelů. Jednotlivé části – vývojová stadia jsou vůči sobě ve správném velikostním poměru, návštěvníci si tak udělají zcela přesnou představu.
Ve venkovních expozicích se lze také pomocí vzdělávacích panelů seznámit s českými motýly a dalšími opylovači a spolu s tím se i poučit, jak přispět k jejich rozšiřování. Panely vznikly ve spolupráci s projektem Jaro. Ve skleníku jsou rovněž vystavena díla z celorepublikové keramické soutěže, kterou pořádá DDM Ulita, a foyer opět vyzdobili účastníci výtvarných dílen Galerie hl. m. Prahy.
