Třetího dubnového dne roku 1873, tedy před 150 lety, přišel na svět Jan Janský. Tento muž patří mezi nejvýznamnější české vědce, a to díky objevu krevních skupin.
Jan Janský pocházel z rodiny mydláře Jana Janského staršího, který měl na pražském Smíchově prosperující obchod s mýdlem a později provozoval i úspěšnou továrnu na výrobu mýdel. Díky dobrému finančnímu zázemí mohl otec svým dětem zajistit kvalitní vzdělání. Tak syn Jan složil maturitní zkoušku na tehdejším akademickém gymnáziu na Smíchově a poté pokračoval ve studiích na lékařské fakultě Karlovy univerzity (tehdy se nazývala Karlo-Ferdinandova), během kterých absolvoval i několik poznávacích pobytů v zahraničí. Jan byl nadějným studentem medicíny, vynikal ovšem třeba i ve sportu. Věnoval se cyklistice, v závodech na jízdních kolech získal několik medailí. Talent měl také na učení cizích jazyků.
Rok po ukončení studia medicíny, na podzim roku 1899, začal Jan Janský pracovat na pražské psychiatrické klinice uznávaného profesora Karla Kuffnera. V tomto zdravotnickém zařízení pak působil po zbytek života. Profesor Karel Kuffner, jeden z nejvýznamnějších psychiatrů své doby, měl nepochybně pozitivní vliv na odborné formování mladého a začínajícího lékaře Jana Janského.
Odbornou specializací Jana Janského tedy byl obor psychiatrie. Při své práci učinil několik zásadních poznatků, o nichž publikoval vědecké studie. Věnoval se například studiu chorob a poruch jako je demence, hysterie nebo schizofrenie. Brzy se také stal v oblasti psychiatrie soudním znalcem, jeho posudky byly vysoce respektovány. Roku 1914 ho Karlova univerzita jmenovala mimořádným profesorem psychiatrie. Krátce nato však jeho vědecké směřování přerušila první světová válka, která ho donutila pracovat jako vojenského lékaře na frontě. Na tuto pozici Janský nastoupil dobrovolně, ačkoliv tehdy sám trpěl zdravotními problémy – vnímal to jako svou lékařskou povinnost. Jeho zdraví se však rychle zhoršovalo a roku 1916 ho postihla srdeční příhoda. Proto se vrátil z italské fronty do Prahy. Když se zotavil, pečoval opět jako lékař ke konci války o raněné vojáky v pražské vojenské nemocnici.
S koncem války se Jan Janský opět soustředil na vědecký výzkum a znovu začal přednášet na lékařské fakultě. Již před vypuknutím válečného konfliktu trávil mnoho času v lékařských laboratořích a zkoumal v nich mozkomíšní mok. Protože psychiatrická klinika tehdy disponovala nedostatečnými finančními prostředky, platil si Janský své laboratorní výzkumy většinou sám. Psychiatr tak začal pomalu inklinovat k oborům imunologie a sérologie, těmito tématy se zabýval i ve své habilitační práci, přičemž je propojoval s psychiatrií. Dlouhý čas věnoval studiu krve duševně nemocných osob ve snaze se dozvědět, co může být příčinou rozvoje psychických chorob a poruch. Složení krve nemocných porovnával s krví zdravých jedinců, vzorky mezi sebou také různě míchal. To vše ho nakonec přivedlo až k převratnému objevu krevních skupin.
Jan Janský objevil krevní skupiny v podstatě náhodou během studia vlastností krve svých duševně nemocných pacientů. Lékařova dlouholetá a náročná studia pro něj samotného vlastně vyšla neúspěšně, protože se mu nepodařilo potvrdit svou hypotézu, že by srážení krve nějakým způsobem souviselo s rozvojem psychických onemocnění. Povedlo se mu však zjistit zásadní informaci, a to tu, že se u lidí objevují čtyři krevní skupiny. Na tuto skutečnost přišel jako vůbec první vědec na světě, roku 1921 byl oficiálně nazván jako objevitel krevních skupin. V témže roce, dne 8. září 1921, Jan Janský zemřel na infarkt, bylo mu tehdy 48 let. Místem jeho posledního odpočinku se stal pražský hřbitov Malvazinky. Osobnost významného lékaře dodnes připomíná medaile nesoucí jeho jméno, kterou jsou oceňováni dárci krve. Sám Janský totiž během svého života dárcovství krve prosazoval.
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Jak zastavit válku v Pásmu Gazy? EU odstartovala jednání
před 3 hodinami
Ukrajina použila americké zbraně k útokům proti cílům na území Ruska
před 3 hodinami
V ČR bude kolem roku 2050 více seniorů, než se myslelo. Reforma je podle Jurečky nutná
před 4 hodinami
Vláda chce pomoci perzekvovaným k důstojným důchodům a přilákat nové kvalifikované zaměstnance z ciziny
před 5 hodinami
Bohatství v Evropě není rozdělené rovnoměrně. Průzkumy dopadly špatně i pro Švýcary
před 5 hodinami
Starliner poprvé vzlétl s astronauty na palubě. Míří k ISS
před 5 hodinami
Fico prolomil mlčení a promluvil poprvé od květnového atentátu
před 6 hodinami
Biden bude ve Francii jednat o Gaze i Ukrajině. Spojenci jsou kvůli jeho nejednotné politice rozmrzelí
Aktualizováno před 7 hodinami
Vražda v Jevíčku: Policie v Brně dopadla podezřelého
před 7 hodinami
Sparta je blíže svému novému útočišti. FAČR souhlasila s nabídkou na vybudování stadionu na Strahově
před 8 hodinami
Čaputová na závěr mandátu zavítá do ČR. Na Hradě proběhne slavnostní oběd
před 8 hodinami
Hromadná nehoda na D1 dnes mohla být způsobena úmyslně. Řidič byl zadržen
před 9 hodinami
Ficovy komplikace pominuly, tvrdí Kaliňák. K návratu do funkce neřekl nic
před 9 hodinami
HRW obvinila Izrael z použití bílého fosforu. Na civilisty s ním neútočíme, brání se armáda
před 10 hodinami
Počasí se opět připomene. Hrozí bouřky, vítr může vyvracet stromy
před 10 hodinami
ČR iniciuje urychlení přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Moldavska a Ukrajiny do EU
před 10 hodinami
Národní divadlo se loučilo s Janem Kačerem, dorazila řada známých herců
před 10 hodinami
Biden dorazil do Francie. Oslavy 80. výročí vylodění spojenců začínají
před 11 hodinami
Ruská policie překazila pietní setkání na počest Navalného
před 12 hodinami
Jídelníček obyvatel Gazy: Živočišná strava, tráva a odpadní voda. Izrael zdržuje humanitární pomoc
Pásmo Gazy se nachází na pokraji hladomoru. Humanitární pomoc kvůli izraelským intervencím stojí před hraničními přechody a lidé nemají dostatek potravin. Podle vysoce postavené činitelky WHO si nyní musejí vystačit s živočišnou stravou, trávou a odpadní vodou.
Zdroj: Jakub Jurek