The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
SOFIE
V Bulharsku zabodovala proruská strana. Její úspěch může podnítit vznik proevropské koalice. Bulhaři se v neděli již popáté za poslední dva roky pokusili rozhodnout o budoucnosti své země. Po sečtení 62 % hlasů se do čela žebříčku postavila koalice expremiéra Bojka Borisova s 25,84 % hlasy. Na druhém místě je zatím koalice „Pokračujme ve změně – Demokratické Bulharsko“ s 24,9 %.
Pozornost však budí zejména třetí místo, které obsadila proruská a protievropská strana Vazrazdane s 14,9 %. Ta si oproti předešlým volbám polepšila o 5 procentních bodů, svou kampaň přitom postavila na referendu proti vstupu do eurozóny.
Výsledek proruské strany může podle EURACTIV.bg ve výsledku zapůsobit jako sjednocující faktor pro první dvě politické strany, které smýšlejí proevropsky.
„Výsledky těchto voleb potvrzují to, co víme již dlouho – naše společnost je velmi rozdělená, což je vážný problém. Je to však také příležitost začít sešívat trhliny ve společnosti,“ komentoval po vyhlášení prvních výsledků Hristo Ivanov, který je jedním z lídrů koalice „Pokračování změny – Demokratické Bulharsko“.
„Protože demokracie je rozhovor mezi těmi, kteří nesouhlasí. Hlasování občanů nám říká, že se budeme muset naučit tento rozhovor vést,“ dodal. Zástupci strany GERB Bojka Borisova se k volbám odmítli vyjádřit. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
VÍDEŇ
Rakousko jde ve stopách Dánska, chce se znelíbit migrantům. Rakouský středopravicový kancléř Karl Nehammer navštívil Kodaň a Stockholm ve snaze posílit koordinaci těchto tří zemí v otázce migrační politiky.
Rakousko usilovně pracuje na tom, aby se stalo pro migranty méně atraktivní destinací, a to například tím, že snižuje platby sociální podpory v prvních letech po příchodu do země. Podobná politika funguje i v Dánsku a jako ideální partner se jeví i středopravicové Švédsko, jehož vládu podporuje krajní pravice.
Trojice zemí má v plánu protlačit přísnější politiku vůči migrantům i na úrovni EU. V červnu o tom mají jednat lídři členských zemí na summitu Evropské rady. Dánsko se již chopilo iniciativy a Evropské komisi zaslalo dopis spolupodepsaný Rakouskem, v němž země vyzývají EU k tomu, aby přijala nová opatření. „V EU se objevil impuls, konečně se něco hýbe,“ řekl den předtím švédský premiér Ulf Kristersson. (Nikolaus J. Kurmayer | EURACTIV.de)
HELSINKY
Finské volby mají tři vítěze, jednání o koalici budou náročná. Finové mají za sebou parlamentní volby s historicky nejtěsnějším výsledkem. Mandáty o víkendu přidělili především třem velkým stranám. Na prvním místě se umístila liberálně-konzervativní Strana národní koalice s 20,8 %, v závěsu za ní se je nacionalistická a populistická Strana Finů s 20 % a také strana sociální demokracie současné premiérky Sanny Marinové s 19,9 %. Největší propad zažila Strana středu a zejména Zelení.
Vyjednávání o nové vládní koalici bude s takovými výsledky velmi náročné. Nabízejí se dvě hlavní možnosti. Prvním scénářem je pravicová vláda postavená ze Strany národní koalice a Strany Finů. Druhou alternativou by mohla být vláda znovu v rukou Strany národní koalice, tentokrát však společně se sociálními demokraty. Jako vítěz voleb bude o sestavení vlády usilovat předseda Strany národní koalice Petteri Orpo, který se pravděpodobně stane i příštím premiérem země. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
BRATISLAVA
Slovensko zpětinásobí výrobu munice, tvrdí ministr obrany. Slovensko rozšíří výrobu dělostřelecké munice na pětinásobek současného stavu, aby mohlo více pomoci Ukrajině, oznámil úřadující ministr obrany Jaroslav Naď. Přislíbil to během páteční návštěvy Kyjeva, kterou absolvoval s premiérem Eduardem Hegerem. Slovensko je jedním z mála členských států EU, kde se dělostřelecké granáty vyrábějí.
Ministerstvo obrany však plánuje zvýšit výrobu až s počátkem roku 2024, rozhodnutí tak nebude mít žádný vliv na jarní ukrajinskou protiofenzivu ani na boje v následujících měsících. Slovenské rozhodnutí je součástí celoevropské iniciativy, jejímž cílem je zvýšit výrobu munice v EU. Ta by také měla navýšení výroby financovat.
„Uvažuje se o Evropském obranném fondu, Evropské investiční bance, ale také o hledání zdrojů přímo v rozpočtu EU. Slovenská vláda jedná s Komisí o tom, jak tuto možnost pro náš průmysl využít,“ uvedlo slovenské ministerstvo obrany. (Michal Hudec | EURACTIV.sk)
PRIŠTINA
Napětí mezi Kosovem a Srbskem o víkendu znovu eskalovalo. Napětí mezi Bělehradem a Prištinou se o víkendu znovu vyhrotilo poté, co byl zatčen jeden z kosovských Srbů. Ten zapaloval auta patřící etnickým Srbům, kteří si vyměnili registrační značky za kosovské, jak jim nařídila kosovská vláda.
Zadržení osoby vyvolalo kritiku Srbského listu, etnicko-srbské politické strany v Kosovu, která uvedla, že pakliže Kosovo „nepropustí nespravedlivě zatčenou osobu, vyvolá to reakci všech Srbů.“ V neděli pak došlo k útoku na policisty výbušným zařízením.
Nové nepokoje přicházejí uprostřed probíhajícího dialogu mezi oběma stranami, který zprostředkovává EU ve snaze normalizovat jejich vzájemné vztahy. Výsledkem rozhovorů je ústní dohoda obou stran o normalizaci vztahů a příloha o tom, jak budou ustanovení dohody prováděna. Srbsko nadále odmítá uznat nezávislost Kosova. (Alice Taylor | Exit.al)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.