Pořad Modrá krev a neexistující rytířství současné rodiny Stránských

Tentokrát obrátíme pozornost na díl pořadu Modrá krev zabývající se rodinou Stránských. V pořadu jsou uvádění jako rytíři Stránští ze Stránky a Greiffenfelsu. Samotný pořad byl velmi zajímavý, zejména v části obsahující vzpomínky a vyprávění o panu režisérovi Jiřím Stránském. Bohužel však byl opět zatížený legendami o rytířském titulu rodiny a zcela nesouvisejícími informacemi.

Opět uvádím, že článek se ani v nejmenším nedotýká jakéhokoliv vyprávění členů rodiny a úzce se zaměřuje na to, zda se rodiny týká zaniklý rytířský titul udělovaný za dob monarchie.

Taktéž musím konstatovat, že v tomto díle pomyslně vyvrcholilo neustálé chybování moderátora pořadu v zaniklých šlechticích titulech. Ty chyby se táhnou jako pomyslná červená niť všemi řadami tohoto pořadu, aniž by byla vidět nějaká snaha se jich vyvarovat. Moderátor titulů užívá hojně a někdy až ad absurdum, ale manželky rytířů opravdu neměly titul „dáma“(jak tituluje paní Formanovou), ale o tom někdy později.

Podívejme se opět na genealogické údaje dané rodiny. 

Podstatné je, že existovala jediná rytířská větev rodu Stránských z Greiffenfelsu, kteří byli povýšeni do rytířského stavu dne 4.7.1682 v osobě Martina Karla rytíře Stránského ze Stránky a Greiffenfelsu (13.11.1634, Jaroměř-20.6.1707, při požáru města Sušice spolu s manželkou Annou Veronikou, roz. Lisanderovou z Ehrenfeldu), vysokého lobkowiczkého úředníka, či v osobách jeho synů Jana Jakuba Stránského (+1748), který se dne 2.1.1706 v Pardubicích oženil s Kateřinou, roz. Kwietonovou z Rosenwaldu a Martina Josefa Stránského, kterým byl dne 28.9.1734 rytířský stav potvrzen i pro české země s predikátem „von Stranka“. Na tyto historické osoby se snažili při svých renobilitačních snahách navázat různí příslušníci rodu Stránských v 19. století. Ale ani jednomu z nich se to nepodařilo matrikami prokázat, a tak ani jedné z žádostí o renobilitaci nebylo c. a k. ministerstvem vnitra vyhověno, naopak byl titul téměř všem členům rodu Stránských (pokud ho užívali) odňat. Byl pouze nově udělen radovi vrchního soudu v Praze Felixovi Stránskému roku 1870, ale ne na základě doložení rytířských předků, ale za zásluhy o stát a dále pak Františku Stránskému z Dresdenbergu (4.10.1789, Janovice nad Úhlavou – 5.10.1865, Opava) c.k. plukovník, (syn Ignáce Řehoře Stránského /31.7.1754, Jindřichův Hradec-1806, Dolní Kralovice/ a bratranec výše uvedeného Felixe Stránského), jenž byl povýšen do prostého šlechtického stavu dne 22.6.1852 císařem Františkem Josefem I. (zajímavostí je, že obdržel téměř totožný erb, jaký užívala rytířská linie rodu Stránských). Bohužel se přitom také zjistilo, že mnozí Stránští užívali titul pouze fakticky bez úředního oprávnění nebo byly predikáty vepsány zpětně do matrik.

Druhá pro nás klíčová informace je, že předci pana Jiřího Stránského a rodiny, která vystupovala v pořadu, vůbec nenáleží ani k možným potomkům výše uvedených rytířů. Mužská rodová linie Jiřího Stránského snad vede (neexistuje o tom matriční záznam), na některého z Valdštejnem nobilitovaných Stránských z Greiffenfelsu (snad by se jednalo o Michala Stránského z Greiffenfelsu, který byl v hejtmanem v Toužimi, nobilitován 1630).

Podívejme se společně na mužskou rodovou linii pana Jiřího Stránského na základě matričních údajů.

1. Jiří Stránský (12.8.1931, Praha-29.5.2019, Praha)

1. otec JUDr. Karel Adolf Stránský (5.10.1898, Obříství – 14.4.1978, Praha).

1. děd Jan Křtitel Stránský (24.7.1844, Dobrá Voda Lipnická č.25 – 1934, Obříství), hraběcí důchodní v Obříství č.24, v matričním záznamu o jeho narození je připsáno: podle výnosu Zemské správy politické v Praze ze dne 23.3.1928, č. 1/A-4798/8 ai 1927, jmenuje se zde jako dítě, otec i děd zapsaný správně „Stránský" a ne „Stránský z Greifenfelsu“ Zde je třeba poznamenat, že u Jana, Václava a Ignáce se v matrikách objevuje vpisek „z Greifenfelsu“. Jednalo se buď o úmyslné pozměnění matričního záznamu či o neznalost zapisující osoby, v každém případě byl záznam uveden na správnou míru dle výnosu zemské správy roku 1928.

1. 1x praděd Václav Vojtěch Stránský (*23.4.1802, Dolní Kralovice č.1), vrchnostenský myslivec v Rohuli č. 25 (Dobrá Voda Lipnická, panství Lipnice nad Sázavou). V matričních záznamech psaný s predikátem „z Greifenfelsu“. V matričním záznamu o jeho narození je připsáno: podle výnosu Zemské správy politické v Praze ze dne 23.3.1928, č. 1/A-4798/8 ai 1927, jmenuje se zde jako dítě, otec i děd zapsaný správně „Stránský" a ne „Stránský z Greifenfelsu“

1. 2x praděd Ignác Řehoř Stránský (31.7.1754, Jindřichův Hradec-1806, Dolní Kralovice), kontribuční písař v Dolních Kralovicích č.1. Ignác Řehoř Stránský se v matričních záznamech o narození jeho dětí objevuje (jako první v této linii) s přídomkem „z Greifenfelsu“. V matričním záznamu o jeho narození však jeho otec není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“).

1. 3x praděd Adam Antonín Stránský (12.1.1716, Toužim – 14.11.1758, údajně na následky zranění, která utrpěl v bitvě u Lovosic 1.10.1756), uváděn jako furýr u c.k. dělostřelectva. V matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“).

1. 4x praděd Jan Jakub Stránský (5.6.1685, Toužim – 8.5.1736, Toužim), měšťan a soukeník v Toužimi. V matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“)

1. 5x praděd Jan Jakub Stránský (*1640 – 11.10.1726, Toužim), měšťan a soukeník v Toužimi, v matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“), přesné datum nelze uvést, matriky jsou pro Toužim kontinuálně vedeny až od roku 1652. Sice je Toužim zapisována i ve starší matrice vedené pro Karlovy Vary, ale tato je pouze pro léta 1599-1627.

1. ??? Už jen možný 6x praděd Michael Stránský z Greiffenfelsu, hejtman toužimského panství, který (pravděpodobně) roku 1630 obdržel erb a predikát od Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského, jako císařského palatina

Z výše uvedeného je zřejmé, že z důvodu absence potřebných matrik není možné s jistotou prokázat rodovou linii na některého z Valdštejnem nobilitovaných Stránských z Greiffenfelsu (snad by se jednalo o návaznost na Michaela Stránského z Greiffenfelsu, který byl v Toužimi hejtmanem). Nicméně i kdybychom připustili přes absenci matrik nějakou návaznost na Valdštejnem nobilitovaného Michaela, tak předci Jiřího Stránského nemají nic společného s tzv. rytířskou linií Stránských pocházející od Martina Karla rytíře Stránského ze Stránky a Greiffenfelsu (1640-1726), vysokého lobkowiczkého úředníka, či v osobách jeho synů Jana Jakuba Stránského (+1748) a Martina Josefa Stránského. Ostatně nikdo se jménem Stránský, který žádal o renobilitaci či nobilitaci, již v 19. století neprokázal, že by byl potomkem rytířů Stránských. Na okraj je ještě možné uvést, že ani Adolf Stránský (zvaný Dolfíček), jeden ze zakladatelů českého skautingu, nepatřil k potomkům rytířské větve Stránských. 

Je třeba uvést, že sám pan režisér Jiří Stránský věděl, že příslušnost k rytířům Stránským je neprůkazná a zaznívá to i v pořadu, kdy hovoří ze záznamu a k celé věci se vždy stavěl s úsměvem a nadhledem. Stejně tak i pan PhDr. Petr Mašek ve svém díle Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha, Argo, 2010 u hesla Stránský rozhodně neuvádí, že by Jiří pocházel z rytířské linie rodu Stránských. Nicméně toto heslo pana Petra Maška je již dnes korigováno pozdější monografií pana Prof. Jana Županiče Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny, Praha 2014, kde je velmi podrobně zpracována geneze neúspěšných snah o renobilitace ze strany různých rodin s příjmením Stránský. Mohu jen konstatovat, že tvůrci pořadu nevzali v potaz odborný názor svého vlastního odborného poradce a nestalo se tak poprvé.

Závěrem tedy konstatuji, že panu Jiřímu Stránskému (jeho potomkům), ač byl bezpochyby rytířem ducha, což je cennější nad jakékoliv zaniklé šlechtické tituly, by ani za existence monarchie nemohl náležet šlechtický titul uváděný v pořadu Modrá krev.