Minulý rok Putinova návštěva v Pekingu, kde bylo vyhlášeno čínsko-ruské „partnerství bez hranic“, vyzněla jako konzultace před vpádem na Ukrajinu s kulantní úpravou načasování invaze tak, aby Číně nezkazila zimní olympiádu. Tentokrát na oplátku přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching v době, kdy je na čase zhodnotit výsledek ruského postupu, jeho pravděpodobný vývoj a možnosti mírových jednání.
Čínský prezident naděje Západu opět nenaplnil, naopak podpořil ruský protějšek, aby kandidoval v příštích prezidentských volbách v roce 2024 a neprojevil nátlak na zastavení invaze na Ukrajinu. Druhý summit lídrů od roku 2022 potvrdil upevnění protizápadní a protiamerické jednoty dvou spojenců.
Společné prohlášení zmiňuje ruskou podporu pro čínskou Novou Hedvábnou stezku (Belt and Road Initiative) a také zájem spoluvytvářet bezpečnostní rámec v Perském zálivu.
Hongkongský deník South China Morning Post zmiňuje přiostření společného antiamerického postoje ve válce narativů v tématice jaderných a biologických zbraní, zejména pak v explicitní zmínce vyzývající USA k vyjasnění své pozice a zřeknutí se porušování mezinárodní Úmluvy o zákazu biologických zbraní (Biological Weapons Convention).
KOMENTÁŘ: Těžkých 48 hodin pana Si. Vidinu míru oddaluje soupeření Číny a USA |
Tón prohlášení odpovídá na obvinění Putina z válečných zločinů a na čínské straně zase na nařčení prezidenta Bidena a amerického ministerstva zahraničí z dodávek zbrojních komponentů pro ruskou armádu na Ukrajině. Nechybí pochopitelně ani ruské obvinění NATO z vyprovokování války na Ukrajině a účast v ní. Dokument mimo jiné také vyzývá k nezávislému vyšetření podmořského výbuchu potrubí Nord Stream 2.
Pokud jde o přijetí čínského návrhu na mír na Ukrajině, takzvaný Siho dvanáctibodový mírový plán, byl Putinem shledán jako vítaný, avšak s výhradou, že Ukrajina a Západ nejsou k jednáním v konkrétních bodech nakloněny. Prezident Si potvrdil záměr započít telefonické rozhovory s ukrajinským prezidentem Zelenským po skončení rusko-čínského setkání.
Málo konkrétních výstupů
Dle očekávání se rozhovory zaměřily na posílení kapacit energovodů z Ruska do Číny. Nový projekt plynovodu ze západní Sibiře směřujícího přes Mongolsko do Číny byl v hrubých rysech představen a vzbudil pozornost, avšak před ním už od konce roku 2019 započal provoz plynovodu Síla Sibiře, směřující do severovýchodní Číny.
Jeho rozšiřující verze Síla Sibiře 2, která má zdvojit již fungující plynovod, byla v roce 2022 ve stádiu studie proveditelnosti a teprve se začíná stavět. Nyní tedy navržený nejnovější plynovod přes Mongolsko zůstává zatím jen v hrubých obrysech.
Žádné neomezené partnerství Ruska s Čínou. Si odjel a Putinovi moc neslíbil |
Ještě větší mlhou zůstává zahalena otázka čínských zbrojních dodávek, které čínským protějškem nebyly potvrzeny, jak ostatně konstatoval i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zmiňuje neexistující důkazy o poskytnutí „smrtících zbraní“, i přes očekávaný zájem Ruska. O záplavě čínského zboží do Ruska nahrazující výpadek z exportů z Evropy v důsledku embarga nebylo ani třeba jednat, děje se samovolně.
Kdo čekal od návštěvy čínského prezidenta v Moskvě posun jakýmkoliv směrem, dočkal se jen zdvořilostní rutiny, ve které, jak si občas všímají zahraniční komentáře, se Si k „přátelství bez hranic“ nějak moc verbálně nehlásil. Přítomnost prezidenta Si byla alespoň první významnou návštěvou důležité země v Rusku od začátku invaze na Ukrajinu.
