Důchody štěpí společnost. Jak to vidí mladí, starší generace a experti

Téma důchody a důchodová reforma mladé lidi zajímá. Většina mladých ví, v kolika letech nyní Češi odcházejí do penze. Vlastní odchod do důchodu ale nevidí příliš růžově a mají obavy, že se o ně stát moc nepostará, protože na to nebude mít dostatek financí. Potvrzují to průzkumy napříč Českem.

Chcete být v důchodu bez starostí? Najděte si dobře placenou práci na portálu jobDNES.cz. Pracovní portál jobDNES.cz přináší každý den nabídku nejlépe placených pracovních míst. Vyberte si nové zaměstnání již dnes.

„V průměru mladí ve věku 18 až 30 let očekávají, že jejich důchod začne v 70 letech, ale toto číslo se výrazně liší od ideálního věku, kdy by do důchodu chtěli odejít – průměrně je to 61 let, tedy o devět let dříve,“ přibližuje výsledky průzkumu agentury Kantar výkonný ředitel KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek.

Mezi mladými lidmi přitom koluje obava, že státní penze se v budoucnu výrazně smrknou a to, co dostávají od státu současní důchodci, bude pro ně nedosažitelné. Stát na penze nebude jednoduše mít dostatek peněz. A čísla jim dávají za pravdu.

Důchodový systém u nás funguje na průběžném principu. Lidé v aktivním věku přispívají svými odvody do systému na důchody těch, kdo již aktivní nejsou a odešli do penze. Nikdo nic lepšího nevymyslel. Stačí ale vybrat dostatek peněz, aby bylo na výplatu penzí?

Saldo narůstá, výdaje nepokryjí příjmy

Když se podíváme 10 let zpět, nejlepší byla situace na vrcholu konjunktury v roce 2018, kdy vybraná suma přesáhla vyplacenou o 18,64 miliardy korun. Od roku 2020 se příjmy na státní penze opět začínají výrazně rozcházet s výdaji. Saldo, které tím vzniká, se prohlubuje.

„Kdybychom postoupili dále v čase, další citelné prohloubení deficitu důchodového systému nastane s odchodem silných ročníků z produktivního věku života, což bude probíhat zhruba od roku 2030. Tento neodvratný vývoj potvrzuje i poměr lidí v produktivním věku na jednu osobu starší 65 let, který se pohybuje pod číslem 3 a za necelých čtyřicet let bude směřovat k číslu 1,7,“ komentuje Richard Bechník, hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Valorizace rozštěpila společnost

Populace stárne, starobní penzi pobírá stále víc lidí a prognózy nejsou v tomto směru příliš optimistické. Zvyšuje se finanční zátěž na náš důchodový i sociální systém. Vláda proto šlápla na brzdu a přes růst cen a dvoucifernou inflaci utáhla výdajový kohoutek a přiškrtila valorizaci penzí.

Nejčastější mýty, které kolují Českem o spoření na důchod

Kontroverzní vládní novela o omezení valorizace, kterou podepsal prezident Petr Pavel, již vyšla ve Sbírce zákonů a nabyla účinnosti. Lze ji tedy napadnout u Ústavního soudu.

Pokud Ústavní soud nižší valorizaci potvrdí, průměrná měsíční penze vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1 770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Procentní část penze tak vzroste o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody.

Jak ukázal aktuální průzkum agentury NMS Market Research, s pomalejším růstem důchodů od letošního června souhlasí 37 procent lidí, 55 procent je proti a zbývajících sedm procent neví. Pro pomalejší růst důchodů se vyslovili zejména mladí. „Třeba ve skupině 18 až 24 let s vládou prosazovaným růstem souhlasí 61 procent respondentů. Podobný názor mají i lidé ve věku 25 až 34 let,“ uvádí spoluautor výzkumu Michael Bouška z agentury NMS Market Research.

Víte už, jak velkou penzi od státu dostanete? Aplikace IDA to spočítá

Zcela opačně vidí situaci lidé nad 65 let. S pomalejším růstem penzí v této věkové skupině souhlasí jen 18 procent lidí, 79 procent to odmítá. A nižší valorizaci může odmítnout také Ústavní soud. I tato varianta je možná.

Výsledky průzkumu podle jeho autorů každopádně ukazují, že česká společnost je v otázce důchodů rozdělená a na budoucím řešení nepanuje shoda. Necelá polovina dotázaných si myslí, že kdyby teď rostly důchody rychleji než platy, nebylo by to vůči pracujícím fér. Naopak, více než polovina lidí si myslí, že růst cen je teď tak velký, že navýšení o 1 770 korun je nezbytné.

Spoléhat se musíme i na sebe

Podle 60 procent lidí ale současný systém důchodů nemůže dlouhodobě fungovat. „Důvěra lidí ve státní důchodový systém je nízká. Jen každý desátý člověk ve věku 18 až 44 let má důvěru, že se o něj stát v důchodu postará,“ poznamenává Michael Bouška. Z toho plyne jasná zpráva: „Musíme se spoléhat stále víc i na sebe.“ A mladí Češi si to začínají uvědomovat.

Více než polovina mladých ve věku 16 až 26 let by si přála, aby je škola naučila investovat a oni tak mohli vzít úspory do svých rukou, zvládnout inflaci a postarat se o své důchody. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který si nechala vypracovat investiční platforma Fondee.

„Mladí si chtějí investicemi zajistit zejména důstojnou budoucnost. Nevěří ale střádání peněz na spořicím účtu. Nejčastěji je lákají akcie, do kterých by chtělo investovat 59 procent z nich,“ přibližuje výsledky průzkumu spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.

Reforma důchodů je neodvratná

„Zásadní ale je připomenout si, jaký problém zde vůbec řešíme, a to dlouhodobě neúnosný stav bilance důchodového systému. Podílí se téměř třetinou na celkových výdajích státního rozpočtu. Buď se bude muset šetřit na výdajové straně nebo podpořit demografický vývoj či si více posvítit na šedou ekonomiku,“ říká Richard Bechník.

Jak ale reformovat důchody? „Stát by měl umět dostat do systému více peněz, omezit se, ne stále jen ,bičovat‘ občany,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Důchodci berou pár tisíc korun i víc než 70 tisíc. Rozdíly dál rostou

Lidé si podle Kovandy budou spořit na stáří více, pokud jim stát jasně sdělí, že v budoucnu nebude mít na to, aby jim zajistil důstojné stáří. „To se ale politici pochopitelně veřejnosti říkat bojí, takže se stále tváří, že ,zdroje jsou‘. Reformní krok číslo jedna tedy musí být – přiznat barvu, nalít čistého vína,“ poznamenává Kovanda.

Stát musí zeštíhlit a začít konat

Následně by stát měl umožnit v rámci nadále jím podporovaného III. pilíře i rizikovější investování. „Nedostatečná výnosnost fondů III. pilíře plyne z podstatné části z toho, že státní regulace neumožňují rizikovější a tím pádem ovšem také výnosnější investování svěřených prostředků. Nedá se nic dělat, kdo chce v dnešním světě výnos, který výrazněji poráží inflaci, musí jít do výraznějšího rizika,“ říká ekonom Kovanda.

Dalším zásadním způsobem, jak podle něj zlepšit stav penzijního systému, je výrazně zeštíhlit stát. „Tedy rušit dotace, příspěvky, přebujelé sociální dávky, pracovní místa placená z veřejných rozpočtů, agendu, kterou místo státu zastane soukromý sektor. Je také třeba rozprodat státní majetek, jak podniky typu Budvaru, tak četné nemovitosti. Stát by si zkrátka sám měl ,utáhnout opasek‘.“

Naopak, zdaňování státní podpory a úlev by byl podle Kovandy krok špatným směrem. „Pokud totiž stát již přikročí k prodloužení věku odchodu do penze, což je žádoucí, možnost zdanění podpory by byla ještě dalším ,bičem‘. Stát musí vyslat signál, že se také on omezuje,“ míní Kovanda.

Důchodový systém je časovaná bomba

Ekonomové varují, že český důchodový systém ve stávajícím nastavení představuje tikající časovanou bombu. „Jedno se zdá být jisté. Už žádná generace českých důchodců se nebude mít tak dobře jako ta současná, která pobírá důchod na úrovni přibližně 48 procent průměrné tuzemské mzdy. Odtud už na tom všichni budoucí důchodci budou jen hůře,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Do penze našetřete alespoň dva miliony, radí experti. Jaká je realita?

Relativně v klidu ještě mohou být podle Hradila lidé, kteří dosáhnou na poměr důchodu ke mzdám nad 40 procent, což byl v novodobé historii Česka zhruba standard.

„To se týká přibližně lidí narozených do roku 1965. Nejhůře na tom naopak budou lidé narození kolem roku 1985. Ti zažijí nejslabší období českého důchodového systému po celou dobu pobírání penze a v průměru tak mohou čekat důchod zhruba odpovídající 27 procentům průměrné mzdy, tedy dnešním přibližně 12 tisícům korun měsíčně,“ přibližuje Hradil.

Kolik odkládat na penzi, záleží na věku

Kdo si chce i v penzi udržet dobrý životní standard, musí se postarat i sám. Podle Víta Hradila vše samozřejmě záleží na specifické situaci konkrétního člověka, ale například dnešní dvacátník, který by chtěl v důchodu dosáhnout alespoň na takový životní standard, jakému se těší současní důchodci, by si měl odkládat alespoň tisíc korun měsíčně.

„Tuto částku ovšem musí investovat do relativně rizikových finančních produktů, jakými jsou například akcie. Pokud by se chtěl spolehnout pouze na konzervativní a prakticky bezrizikové spoření, musel by si odkládat zhruba 8 tisíc korun měsíčně, což je pochopitelně zcela mimo možnosti dnešních mladých. Jejich jedinou realistickou alternativou se tak zdá být investovat dynamicky,“ říká Hradil.

Pokud jde o objem prostředků, které by měl mít člověk naspořeno nad rámec státního důchodu, aby strávil penzi alespoň tak zajištěně jako současní důchodci, opět záleží do značné míry na věku konkrétního člověka. „Dnešní dvacátník by měl do penze vstupovat s naspořenými zhruba deseti miliony korun, dnešním padesátníkům pak postačí kolem 2,5 milionu,“ uzavírá ekonom Hradil.