Schůzka čínského vůdce Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem má podle analytiků za cíl podpořit plány Komunistické strany Číny (KS Číny) proti Spojeným státům.
Siova návštěva Moskvy ve dnech 20. až 23. března je jeho první návštěvou této země od Putinovy invaze v únoru 2022 a přichází v návaznosti na zprostředkování obnovení diplomatických vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií ze strany Pekingu. Několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu Si a Putin deklarovali „neomezené“ partnerství a vazby mezi oběma zeměmi se od té doby jen prohlubují.
Setkání bylo oznámeno v pátek, mimochodem nedlouho poté, co Mezinárodní soudní dvůr vydal na Putina zatykač za válečné zločiny. Načasování návštěvy je podle odborníků pro Siho i Putina kriticky důležité.
„Myslím, že Peking, stejně jako většina zbytku světa, se obává, že by konflikt mohl přerůst v jadernou válku, která by poškodila jeho vlastní plány stejně jako plány kohokoli jiného,“ řekl Brandon Weichert, geopolitický analytik působící v USA a autor knihy Vítězný prostor: Proč Amerika zůstane supervelmocí.
„Zároveň však Pekingu nevadí, kdyby viděl, jak se jeho dva největší konkurenti, Rusko a USA, navzájem nechávají v Evropě vykrvácet, zatímco Čína má volnou ruku v Indopacifiku,“ řekl deníku The Epoch Times.
Načasování
Setkání se koná v době, kdy Rusko pomalu postupuje ve své několikaměsíční operaci s cílem dobýt město Bachmut na východě Ukrajiny. Krvavá bitva vedla k obrovským ztrátám na obou stranách, zejména na straně Rusů.
Madhav Nalapat, analytik pro strategické záležitosti a místopředseda indické společnosti Manipal Advanced Research Group, uvedl, že Si a Putin se setkávají v době, kdy válka na Ukrajině vstupuje do fáze, kdy může buď definitivně skončit, nebo se může protáhnout do patové situace.
„Putin je pod tlakem svých velitelů, aby proti Ukrajině raději rozpoutal plnou zuřivost ruských zbraní, než aby se válka prodlužovala. Si chce zjevně vědět, zda Putin do toho půjde naplno, nebo bude pokračovat v současné taktice,“ řekl Nalapat listu The Epoch Times.
Podle Franka Lehbergera, sinologa působícího v Německu, je důvodem Siovy a Putinovy „ukvapené dohody a tajného setkání“ to, že ruská armáda je na Ukrajině „na pokraji zhroucení“.
„Si Ťin-pching, který je od minulého týdne jediným autokratem v Číně, si přeje, aby k tomu nedošlo, protože vojenská porážka ruských vojsk na Ukrajině by znamenala konec Putinova autokratického a protizápadního režimu v Rusku,“ uvedl Lehberger v e-mailu pro The Epoch Times.
Podle západních představitelů ztratila ruská armáda ve válce téměř 200 000 vojáků a od začátku války uprchlo ze země nejméně 500 000 Rusů. Lehberger uvedl, že ruské elity a nacionalističtí zastánci tvrdé linie jsou naštvaní na Putina a činí ho za tuto situaci zodpovědným a chtějí ukončit Putinův sen o znovuvytvoření ruského impéria v Evropě.
„Putin zoufale potřebuje, aby Si nyní přišel a přislíbil svou pomoc, jinak bude pro Putina a jeho sny o autokratickém impériu příliš pozdě,“ napsal Lehberger a dodal: „Si to všechno ví a také zoufale potřebuje, aby Rusko bojovalo na ….nejen proti Ukrajincům, ale v širším kontextu i proti celému demokratickému Západu nebo NATO, které jsou pro KS Číny existenčními nepřáteli.“
Nalapat uvedl, že prohraná válka Ruska s Ukrajinou by výrazně oslabila postavení Číny v mezinárodním řádu a načasování schůzky na to pamatuje.
Smrtící zbraně pro Rusko
V posledních několika měsících vzrostly obavy z dodávek vojenské pomoci Rusku ze strany Číny. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken minulý měsíc uvedl, že Čína již Rusku během války poskytuje „nesmrtící“ zbraně a zvažuje dodávky smrtících zbraní. Peking tato tvrzení popírá.
Weichert uvedl, že Čína dlouhodobě poskytuje Rusku „životně důležitou podporu a dodávky“. „Bidenova administrativa dobře ví, že v Bachmutu pracují po boku jednotek Wagner Group čínští ,technici‘, kteří jim pomáhají udržovat flotily dronů, jež čínští výrobci prodali Rusům.“
Soukromá žoldnéřská skupina Wagner Group pracující pro Rusko nakoupila více než 2 500 čínských dronů v rámci vzájemné dohody s ruskou a čínskou rozvědkou, uvedl britský deník Daily Mirror s odvoláním na informaci od britské rozvědky.
Nalapat uvedl, že klamání nepřítele je pro čínský režim „standardním operačním postupem“, a poznamenal, že KS Číny dodává zbraně do Ruska diskrétními kanály. „Věříte, že záplava zbraní, mnoha z nich sofistikovaných, které do Ruska přicházejí ze Severní Koreje a Íránu, byly všechny vyrobeny v těchto dvou zemích?“
Podle nedávné zprávy serveru Politico citující celní údaje vyvezly čínské firmy do Moskvy 1 000 útočných pušek a dalšího vybavení, které by mohlo být použito v konfliktu.
V červnu 2022 například ruská firma Tekhkrim dovezla pušky od společnosti China North Industries Group Corporation Limited, velkého státního obranářského podniku. Údaje rovněž ukázaly, že ruské společnosti obdržely koncem roku 2022 z Číny přes Turecko 12 zásilek dílů pro drony a více než 12 tun neprůstřelných vest.
V reakci na tuto zprávu sdělil mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby listu The Epoch Times, že administrativa nemůže potvrdit, že Čína skutečně poskytla Rusku smrtící pomoc.
Lehberger uvedl, že „všechny tyto aktivity jsou v rozporu s platnými mezinárodními sankcemi“, a dodal, že hlášená porušení jsou pouze špičkou ledovce. Kromě Íránu a Severní Koreje Čína podle Lehbergera posílá zbraně do Ruska také prostřednictvím dalších zemí, jako je Myanmar, Srbsko, Turecko a věrného spojence Ruska v Evropě, Běloruska.
Po summitu s Putinem bude Si poprvé od invaze hovořit prostřednictvím satelitního spojení s ukrajinským prezidentem Zelenskym. Lehberger to označil za Siovu „předstíranou mírovou misi“. Podle něj bude Si usilovat o dočasné příměří, aby získal čas na zotavení pro vyčerpanou Putinovu armádu, a Rusko „později“ zaútočí na Ukrajinu ostřeji.
Lehberger uvedl, že KS Číny bude pokračovat v dodávkách zbraní do Ruska nejméně další dva roky, protože se domnívá, že Si má v plánu anektovat v roce 2025 Tchaj-wan, a proto by chtěl prodloužení ukrajinsko-ruského konfliktu využít k omráčení nebo oslabení Spojených států a dalších západních mocností.
Hospodářské zájmy Číny
Analytici uvedli, že Čína má vůči rusko-ukrajinské válce dlouhodobé ekonomické plány a její ekonomické cíle v příštích desetiletích jsou spojeny s čínským podmaněním ruské ekonomiky.
„Rusko je přímo v táboře nového čínského impéria. Rozsáhlá ruská pustina se stane bílkovinou, kterou se drak může živit, jak bude v příštím desetiletí stoupat, a Putin se stane mocným vazalem pod Si Ťin-pchingem,“ uvedl Weichert a dodal, že spojení čínské a ruské ekonomiky by pro Siho bylo velkým vítězstvím. A k tomu potřebuje, aby bylo Rusko dál zapleteno do vleklého konfliktu s Ukrajinou.
Nalapat uvedl, že Rusko se stalo nejdůležitějším dodavatelem průmyslových surovin pro Čínu, navíc za zvýhodněné ceny. Obě země chtějí spolupracovat na svržení amerického dolaru z pozice světové rezervní měny.
„Oslabení amerického dolaru by podle jejich názoru podpořilo jejich vlastní měny, zejména RMB [čínský jüan]. Již nějakou dobu pochází velká část financování amerického deficitu ze zvýšení zahraničních nákupů USD jako rezervní měny a reset dolaru by výrazně omezil schopnost americké vlády utrácet,“ uvedl.
Podle Lehbergera, který považuje válku na Ukrajině za zásadní pro ekonomický plán Pekingu proti Washingtonu, chce Si Ťin-pching Spojené státy nejen oslabit, ale také je připravit o spolehlivé a fungující spojence v rámci Evropy. „Slabá Evropská unie pak bude určena k tomu, aby se stala ekonomicky závislou na Číně,“ řekl Lehberger.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
