The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍN
Němci a Japonci si budou sdílet know-how, chtějí se tak vymanit ze závislosti na Rusku a Číně. Německý kancléř Olaf Scholz se společně se svými ministry o víkendu zúčastnil historicky prvních dvoustranných vládních konzultací s Japonskem. Hlavním tématem jednání bylo snížení závislosti na Číně a Rusku.
„Obě strany se zavázaly posílit spolupráci v oblasti ekonomické odolnosti s cílem řešit a zmírnit riziko nadměrné závislosti,“ stojí ve společném prohlášení obou vlád.
Německo a Japonsko budou také vyměňovat odborné znalosti a nejlepší postupy při řešení rizik spojených s dodavatelskými řetězci, zejména v oblastech strategického významu, jako jsou kritické suroviny, polovodiče, čistá energie, vodík a baterie.
„Chceme snížit zavilost a zvýšit odolnost našich ekonomik,“ řekl Scholz na tiskové konferenci po jednání. Japonská strategie hospodářské bezpečnosti je podle něj dobrým příkladem i pro ostatní země. (Julia Dahm | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Francouzská vláda čelí násilným protestům a hlasování o nedůvěře. Francie o víkendu zaznamenala sérii protestů a násilných střetů, z nichž některé byly namířené proti poslancům. Francouzi se tak vymezovali proti krokům vlády prezidenta Emmanuela Macrona, která při rozhodování o sporné důchodové reformě obešla parlament.
Kromě Paříže lidé protestovali i v dalších městech, jako je Marseille, Nice či Lyon. Francouzská policie během demonstrací zatkla 169 lidí, z toho 122 v hlavním městě. „V právním státě musí být síla v zákonech, nikdy ne v násilí,“ odsoudil násilnosti ministr hospodářství Bruno Le Maire. Podle něj bylo obejití parlamentu při tak zásadní reformě nezbytné.
Pokud se při pondělním hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolala Marine Le Penová, nepodaří současný kabinet sesadit, napětí mezi Francouzi a vládou dosáhne nových rozměrů. Odbory na nadcházející týden ohlásily nové protesty, ten největší by se měl uskutečnit ve čtvrtek. (Hugo Struna | EURACTIV.fr)
HAAG
Nizozemci chtějí od roku 2025 zavést uhlíkový strop na letištích. Nizozemský vládní kabinet v pátek oznámil, že země od roku 2025 omezí emise CO2 z letecké dopravy. Omezení bude mít podobu stropů uplatněných na jednotlivá nizozemská letiště. Jejich výše bude stanovena fixně po dobu několik let. Pokud letiště povolené emise v jednom roce překročí, bude je moci v tom následujícím kompenzovat.
„V současné době neexistuje žádný globální, evropský ani národní nástroj, který by právně zakotvoval emise CO2 v letecké dopravě. Strop na CO2 toto ukotvení poskytuje a stanovuje klimatické cíle v oblasti letectví,“ uvedl v dopise adresovaném parlamentu ministr infrastruktury a vodního hospodářství Mark Harber. Bez zákonného omezení podle něj hrozí, že emise CO2 z letecké dopravy budou v praxi vyšší, než bylo dohodnuto. (Benedikt Stöckl | EURACTIV.com)
VARŠAVA
Polsko přesvědčilo Komisi, aby nechala koksovatelné uhlí na seznamu kritických surovin. Koksovatelné uhlí zůstane na seznamu surovin, které EU považuje za kritické. Polsko, jeho klíčový producent, o tom přesvědčilo Evropskou komisi. Rozhodnutí Komise podle předsedy evropského parlamentu Jerzyho Buzeka usnadní získávání prostředků na budoucí investice spojené s koksovatelným uhlím a pomůže také k vytváření nových pracovních míst.
Koksovatelné uhlí má pro Polsko klíčový význam. Mimo jiné slouží k výrobě oceli používané ve větrných turbínách, solárních elektrárnách a při rozvoji železničního průmyslu. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BĚLEHRAD
Srbsko stále důrazně odmítá uznání nezávislosti Kosova. Srbsko trvá na své pozici v otázce uznání nezávislosti Kosova a jeho vstupu do OSN. Srbský prezident Aleksandr Vučić to prohlásil po dvanáctihodinovém jednání v Ochridu, kde se sešel se zástupci EU a Kosova, aby jednali o normalizaci vzájemných srbsko-kosovských vztahů.
Na jednání sice představitelé Kosova a Srbska ústně potvrdili dohodu o normalizaci vztahů, k jejímu oficiálnímu podpisu však nedošlo.
V příloze dokumentu stojí, že jakékoli nedodržení závazků plynoucí z dohody o vzájemném dialogu mezi Bělehradem a Prištinou může mít přímé negativní důsledky pro přístupový proces i finanční pomoc z EU, a to jak pro Srbsko, tak i Kosovo. „Takzvanou dohodu ani přílohu jsme nepodepsali především proto, že Srbsko je uznaný stát a takzvaná Republika Kosova podle mě není,“ shrnul debatu Vučić. (EURACTIV.rs | Bojana Zimonjić Jelisavac)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.