ROZHOVOR | „Vietnamské Lidice“. Masakr v Mỹ Lai byl výbuch bezbřehého násilí, hodnotí historik Crhák

Uplynulo 55 let od chvíle, kdy příslušníci 23. pěší divize americké armády podnikly zásah v jihovietnamské vesnici Mỹ Lai. Na místě zůstalo několik stovek mrtvých civilistů, mnoho z nich bylo před smrtí mučeno či vystaveno sexuálnímu násilí. Přestože se jednalo o největší známý zločin vietnamské války, který vyčníval formou i rozsahem, podobné události ji provázely od počátku, jen díky svému menšímu měřítku nepřitáhly takovou pozornost, upozorňuje historik Národního muzea Ondřej Crhák. 

V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné Crhák vysvětlil, že zásadní novinkou bylo odhalení válečného zločinu doslova v přímém přenosu, což ilustrovalo svobodu amerických médií. Rovněž dodává, že za účast na tehdejších protiválečných demonstracích ve Spojených státech nehrozilo vězení či „náhodný pád z okna“, jak je tomu v současném Rusku.

Masakr civilistů v Mỹ Lai dne 16. března 1968 proběhl v rámci operace typu „najdi a znič“ zaměřené na pacifikaci bojovníků Vietkongu, který na konci ledna téhož roku zahájil neblaze proslulou ofenzivu Tet. Nakolik byla povaha bojů v dané fázi války určující pro charakter zásahu amerických vojáků, který přerostl v hromadné vraždění? 

Určitě záleželo na tom, kde se dané operace odehrávaly a jak tam ofenzíva Tet probíhala. Nicméně je jasné, že za zvýšenou míru brutality a eskalaci násilí stál motiv pomsty právě po těchto bojích. Kromě toho boje během Tet ukázaly, jaké schopnosti Vietkong má. De facto to americkému velení říkalo, že „nepřítel je všude“. Takže kombinace strachu, pocitu obklíčení a touhy po pomstě vedla dozajista k páchání excesů. Je nutno ale dodat, že podobné věci se ve Vietnamu děly již od začátku celé války. Jen se o nich hovoří velice málo a díky svému malému rozsahu tolik nepřitáhly pozornost. 

Udávaný počet obětí se velmi různí. Dá se říci, jaké číslo se s odstupem 55 let jeví jako nejbližší skutečnosti?

Čísla pořád zůstávají nepřesná. Nejvyšší číslo, které jsem dohledal, je 504 obětí. Číslo je dáno na základě posledního vyšetřování vietnamské strany. Americké úřady zatím uvádějí číslo 347. Nicméně bez nějakého přístupu k datům ve Vietnamu se dá jen spekulovat, které z těch čísel je přesné. Jako výsledek vyšetřování uznala americká armáda dle amerických zákonů pouze 22 obětí vraždy. Na základě tohoto uznání pak byly vydávány tresty. 

Čím se incident v Mỹ Lai vymykal z kontextu ostatních zásahů proti jihovietnamským vesnicím podezřelým ze spolupráce s prokomunistickými povstalci? Šlo o rozsah, nebo především formu, tedy skutečnost, že krom zabíjení docházelo také k sexuálnímu násilí, mučení a zohavování těl?

Určitě to byl rozsah i forma. Události v Mỹ Lai jsou největším známým zločinem během vietnamské války. Pokud se stalo ještě něco horšího, tak o tom nevíme. Co se týče té formy, lze masakr popsat jako totální výbuch bezbřehého násilí.  Řada obětí byla před smrtí prokazatelně mučena nebo i znásilněna. Mrtví vesničané byli navíc po smrti znetvořeni a jejich domy spáleny…

Zásah v Mỹ Lai byl součástí širší protipovstalecké operace. Odhlédneme-li od nezanedbatelných civilních ztrát, měla z vojenského hlediska výraznější vliv na situaci na indočínském bojišti?

Skoro vůbec. Operace okolo Mỹ Lai byla spíše střípkem ve velké mozaice hledaní a ničení nepřítele. V oblasti sice operovaly značné síly Vietkongu, ale s ohledem na kontext celého bojiště by dobytí nebo nedobytí Mỹ Lai nehrálo zas až takovou roli. 

Informace o událostech v Mỹ Lai na veřejnost sice nepronikly bezprostředně, ale s téměř osmnáctiměsíčním odstupem. Přesto, souhlasil byste s tím, že tematizace masakru v tehdejších amerických médiích ilustrovala výraznou proměnu válečného zpravodajství, které na rozdíl od minulosti stavělo veřejnost jedné z bojujících stran před podstatně komplexnější, mnohdy velmi znepokojivé aspekty probíhajícího konfliktu? 

Bylo to něco naprosto nového a šokujícího nejen pro novináře, ale pro celou Ameriku. Vietnamská válka představuje obecně v práci válečných novinářů velký zlom. Do zpráv se dostávala kritika americké armády a negativní dopady jejího působení. Případ Mỹ Lai se do tisku dostal díky investigativnímu novináři Seymourovi Hershovi v listopadu 1969. Takové přímé odhalení válečného zločinu byla naprostá novinka. Jeho práce přispěla k otevření vyšetřování a obecně tematizaci této stránky působení americké armády. Obecně to také poukázalo na to, že i vojáci bojující pod praporem demokracie jsou schopni páchat ty největší hrůzy, které si dovedeme představit. 

Nakolik pobouření americké veřejnosti stupňovala skutečnost, že v příslušném soudním procesu na počátku sedmdesátých let byl odsouzen jediný voják, který se masakru účastnil, poručík William Calley? Jak bylo vnímáno, že krátce poté, co si vyslechl rozsudek doživotního vězení, byl tehdejším prezidentem Spojených států Richardem Nixonem omilostněn?

Tehdejší americká společnost byla silně rozdělená právě okolo otázky Vietnamu. Kritici tamějšího amerického působení toto samozřejmě nevnímali pozitivně. Z pohledu protiválečného hnutí to byla jasná munice proti vládě a tyto události se staly předmětem protestů a různých demonstrací. Co se týče politické reprezentace, část politiků byla samozřejmě vůči takovým krokům velice kritická a obecně se v procesu angažovali. Nicméně valná většina z nich k tomu měla velice vlažný postoj. 

Jak silně je masakr v Mỹ Lai přítomný v současné paměti Vietnamců? Zaujímá mimořádné místo, nebo jen zapadá do širšího výkladu a vnímání války?   

Řekl bych, že ten masakr spíše zapadá do obecného narativu celého konfliktu. V současnosti je z Mỹ Lai místo paměti. Jsou zde hroby a pamětní desky. Pokud si mohu dovolit to přirovnání, tak v současném narativu a vnímání toho místa jsou to takové „vietnamské Lidice“ s tím rozdílem, že stojí v kontextu dalších zničených vesnic a válečných zločinů. V současné době, kdy se Vietnam kvůli obavám z Číny sbližuje se Spojenými státy, je toto téma spíše u ledu. 

Nakonec dovolte zamyšlení. Válečné zločiny a zabíjení civilistů provází většinu ozbrojených konfliktů. Spočívá význam událostí v Mỹ Lai především v tom, že byly silně a s krátkým časovým odstupem veřejně tematizovány v zemi, jejíž vojáci se krajně zavrženíhodných aktů dopustili? A co to vypovídá o americké společnosti té doby? Přece jen se nabízí mnohá srovnání, například s tvrdým embargem na debatu o zabíjení civilistů v ukrajinské Buči v současném Rusku.

Ta veřejná tematizace a následná medializace je v tom naprosto zásadní. Nesmíme také zapomínat na propagandistické využití takových událostí, které je ještě více dostane do veřejného prostoru. V případě Spojených států v tom hrála obrovskou roli média a mírové hnutí. Vláda a armáda se díky tomu dostaly do situace, kdy nebylo možné nic nedělat a musely se pustit do vyšetřování. Rozhodně to vypovídá něco o síle svobodného tisku a jeho podpoře ze strany společnosti. 

Co se týče srovnání se současným Ruskem, rozdíl je jasný. Ve Spojených státech panovala a panuje svoboda pro média a za účast na protiválečné demonstraci vám nehrozí vězení nebo náhodný pád z okna. V Rusku nic takového není, ten režim uzamknul společnost natolik, že ani protiválečné protesty, kterých jsme byli svědky, nic nezmohly.  

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

rozhovor Ondřej Crhák (historik) Válka ve Vietnamu vietnam Americká armáda (U.S. ARMY) historie USA (Spojené státy americké) Noviny / tisk Rusko

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku

Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW

Podle analýzy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) navrhnutí Andreje Belousova, dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády a ekonoma, na post ministra obrany naznačuje, že prezident Vladimir Putin podniká kroky směřující k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro potenciálně dlouhodobý konflikt na Ukrajině a možnou budoucí konfrontaci s NATO. 

před 2 hodinami

MS v hokeji

Navzdory bojovnému srdci Poláci nestačili na zkušenější Švédy, alpské derby nabídlo jedenáct branek

Po vyrovnané boji s Lotyši narazili Poláci ve svém druhém zápase na letošním MS na daleko těžšího soupeře a to Švédy. Přestože ani tentokrát našim severním sousedům nechybělo vedle hlasité podpory z hlediště Ostravar Areny podobě nadšení jako proti pobaltskému soupeři, kvalita v jednotlivých hokejových dovednostech byla znát. Seveřané rozhodně nehráli na plný plyn, ale i v poněkud utlumeném režimu si dokráčeli za pohodovou výhrou 5:1 a k dosavadním třem bodům si tak připsali další tři. To v Praze se favorizovaným Švýcarům nerodilo očekávané vítězství vůbec lehce. Alpské derby nabídlo jedenáct branek, přičemž tu rozhodující vstřelili Švýcaři až v poslední minutě základní hrací doby. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

včera

MS v hokeji

Kanada si připsala druhou tříbodovou výhru. Lotyši vyhráli v prodloužení opět díky Daugavinšovi

Hokejisté Dánska možná pomýšleli na to, že by mohli v Praze zopakovat dva roky starou senzaci a vyhrát nad Kanadou třeba stejným výsledkem 3:2, jenže na to mohli pomýšlet maximálně tak první dvě třetiny. Po nich totiž Seveřané ztráceli na favorita pouze gól, když prohrávali 1:2, přičemž především ve druhé třetině dokázali Dánové Kanadě zatápět. Jenže zámořští mají ve svých řadách vycházející hvězdu Bedarda, který opět ukázal svou genialitu, k níž přidal hned dvě branky. Nejen díky nim, ale pak i suverénně odehrané třetí třetině nakonec Kanada dokráčela k jasné výhře 5:1. Daleko vyrovnanější duel se v neděli odpoledne hrál v Ostravě, kde Lotyši s Francouzi dospěli až do prodloužení, v němž za stavu 2:2, podobně jako v prvním zápase s Polskem, rozhodl o vítězství pobaltského účastníka turnaje jen vteřinu před koncem kapitán Daugavinš. 

včera

Šojgu a Putin v důvěrném hovoru

Šojgu skončil na postu ministra obrany. Putin ho odvolal

Ruský prezident Vladimir Putin dekretem odvolal Nikolaje Patruševa z funkce tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace a na jeho místo jmenoval Sergeje Šojgua, který dosud působil jako ministr obrany. Za nového ministra obrany Putin navrhl jmenovat dosavadního vicepremiéra Andreje Belousova. Vyplývá to z návrhů, které šéf Kremlu zaslal horní komoře parlamentu - Radě federace, informuje Reuters.

včera

včera

včera

včera

Navalná převzala ocenění, které poměrně udělili jejímu manželovi

Julija Navalná, vdova po zesnulém ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, převzala v neděli v Drážďanech ocenění, které poměrně udělili jejímu manželovi. Drážďanskou cenu míru dotovanou částkou 10.000 eur jí předali na ceremonii v místním divadle, agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy