Zdravotníci musí bojovat o život umírajícího až do poslední chvíle, změnit to může dříve vyslovené přání

Podpůrný a paliativní tým je složený z řady odborníků, od lékařů přes sestry po psychologa nebo nemocničního kaplana. Patří do něj i vrchní sestry z neurologického oddělení a oddělení interních oborů Eva Rašková a Helena Novotná, které se snaží sladit představy pacientů s možnostmi nemocnice.

Jak řekly v pořadu Zdravíčko, pokud to stav umírajícího dovolí, umějí mu dopřát poslední výlet, poslední cigaretku nebo poslední setkání. Pacient má i možnost vyjádřit se ke zdravotnické péči, která mu bude věnována, třeba k tomu, do jaké míry bude udržován při životě.

„V České republice existuje takzvaný institut dříve vysloveného přání, který má i legislativní opodstatnění. Musí být písemně sepsaný a ověřený a umožňuje nemocnému, aby se mohl již předem vyjádřit, jak by s ním mělo být zacházeno, co všechno si přeje, nebo nepřeje v situaci, kdy třeba už o sobě nebude moci rozhodovat,“ říká Helena Novotná.

Dříve vyslovené přání může podle ní člověk vyjádřit v kterékoliv situaci, tedy i z nemocničního lůžka. „A právě i v tomto mu je nápomocný podpůrný paliativní tým, který pomůže dostát této legislativě,“ dodává.

Pokud se totiž nemocný v dříve vysloveném přání nevyjádří jinak, mají zdravotníci povinnost až do poslední chvíle bojovat o život pacienta a využívat k tomu všechny prostředky.

Čtěte také

Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika

Uvádí se například, že staří lidé postupně přestávají jíst, a blíží se tak přirozeným způsobem ke svému konci. Umělá výživa život prodlužuje a mnohdy prodlužuje třeba i utrpení. „I toto může být součástí té dohody. Je pravda, že určité úkony, které by prodlužovaly utrpení umírajícího, jsou v podstatě už zbytečné. Pokud si tedy pacient přeje nedostávat umělou výživu, nenapojovat na umělou plicní ventilaci, bude dostáno jeho přání,“ uvádí Helena Novotná.

Podle Evy Raškové se nemocnice vždy také snaží umožnit rodinným příslušníkům a dalším blízkým poslední setkání. „Samozřejmě v podmínkách nemocnice není úplně ideální prostředí, ale pokud to jde, tak se snažíme, aby to možné bylo,“ potvrzuje.

Někteří umírající chtějí, aby je v poslední chvíli někdo držel za ruku, jiní ne. „To je hodně individuální. Někdo tam chce mít svého nejbližšího, někdo více lidí a někdo si počká na to, až se s ním rodina rozloučí, a pak odejde sám,“ popisuje.

Celý rozhovor s vrchními sestrami Evou Raškovou a Helenou Novotnou o laskavém přístupu k umírání si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.