Žijeme ve světě nejnebezpečnějším od okamžiku vzniku II. světové války. To je bez debat. I Berlínská nebo Kubánská krize proti tomu představovali sousedskou grilovačku.
Nicméně Západu a speciálně Spojeným státům je to opravdu málo. Chce v tomto směru daleko více. Jak ukazuje rozsáhlý článek z Wall Street Journal. Který zároveň řeší, jestli komplexní americké branné síly jsou na opravdu velkou válku připraveny nebo ne. Pro mne moc zajímavé čtení. věřím, že i pro vás. Viz
The U.S. Is Not Yet Ready for the Era of ‘Great Power’ Conflict
podle překladače
USA ještě nejsou připraveny na éru konfliktu „velké moci“.
Od roku 2018 se armáda po desetiletích bojů proti povstání zaměřila na Čínu a Rusko, ale stále čelí výzvám při výrobě zbraní a vymýšlení nových způsobů vedení války.
Clint Hinote se na jaře 2018 vrátil z Bagdádu, aby přijal nové zadání a ohromující odpovědnost.
Utajovaná válečná hra Pentagonu simulovala čínský tlak na převzetí kontroly nad Jihočínským mořem . Důstojník letectva, pověřený plánováním budoucích odvetných akcí, zjistil, že na základny a přístavy, na které se USA v regionu spoléhaly, pršely čínské rakety dobře zásobených raketových sil a během několika dní proměnily americká bojová letadla a munici v doutnající ruiny. .
„Moje odpověď zněla: ‚Sakra. Pokud budeme takto bojovat, prohrajeme,“ vzpomínal.
Nynější generálporučík, začal na stěny své kanceláře v Pentagonu o velikosti skříně vyvěšovat žluté lepicí papírky se seznamem problémů, které je třeba vyřešit, pokud má mít armáda šanci otupit potenciální útok Číny .
„Neměl jsem ponětí, jak je vyřešit,“ řekl generálporučík Hinote. „Překvapilo mě, jak rychle Čína pokročila a jak naše dlouholeté doktríny o válčení zastarávají.“
Mamutí posun
Před pěti lety, po desetiletích bojů proti povstání na Blízkém východě a ve střední Asii, začaly USA řešit novou éru velmocenské soutěže s Čínou a Ruskem . Ještě nejsou připraveny a v cestě jsou velké překážky.
Navzdory ročnímu rozpočtu na obranu, který se zvýšil na více než 800 miliard dolarů, byl tento posun zpožděn kvůli angažovanosti ve válkách v Iráku a Afghánistánu, honbě za zbraněmi, které se nevydařily, vnitřními debatami americké vlády o rozpočtech. a nesouhlasu ohledně naléhavosti hrozby z Pekingu, ze strany současných a bývalých amerických představitelů a hlavních velitelů. Pokračující problémy na Blízkém východě, zejména Írán, a ruská invaze na Ukrajinu absorbovaly pozornost a zdroje.
Firemní konsolidace napříč americkým obranným průmyslem zanechala Pentagonu méně výrobců zbraní . Loděnice se potýkají s problémy s výrobou ponorek, o kterých námořnictvo říká, že potřebuje, aby čelilo větší čínské námořní flotile, a konstruktéři zbraní spěchají, aby dohnali Čínu a Rusko ve vývoji superrychlých hypersonických střel .
Když washingtonský think tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia loni spustil válečnou hru, která simulovala čínský obojživelný útok na Tchaj-wan , americké straně došly během týdne protilodní řízené střely dlouhého doletu.
Armáda se snaží splnit náborové cíle , přičemž Američany demotivovaly dlouhé konflikty v Iráku a Afghánistánu, což potenciálně zapřičiňuje nedostatek nástupu dobrovolníků do ozbrojených sil. Plány umístit více kapacit na dostřel Číny jsou stále ve stadiu vývoje. Ústřední zpravodajská služba se po dvou desetiletích provádění polovojenských operací proti povstalcům a teroristům vzdaluje od těchto oblastí, aby se více zaměřila na svou hlavní misi – špionáž.
Úspěch americké armády na Blízkém východě a v Afghánistánu částečně pocházel ze vzdušné převahy, hůře vybaveného nepřítele a schopnosti kontrolovat okamžik zahájení války. Konflikt s Čínou by byl úplně jiný. USA by bojovaly se svými asijskými základnami a přístavy pod čínským útokem a musely by podporovat své síly na dlouhých a potenciálně zranitelných zásobovacích trasách.
Pokud by konflikt s Čínou dodal Rusku sebevědomí, aby podniklo další kroky ve východní Evropě, musely by USA a jejich spojenci vést válku na dvou frontách. Čína i Rusko jsou jaderné mocnosti . Akce by se mohla rozšířit i do Arktidy, kde USA zaostávají za Ruskem v ledoborcích a přístavech, navíc se zdá, že Moskva je připravena přivítat pomoc Pekingu v regionu.
Tento článek je prvním ze série, která zkoumá výzvy, kterým čelí americká armáda, když vstupuje do nové, změněné mezinárodní éry.
Americká armáda je stále schopnější než její hlavní protivníci. Číňané mají své vlastní překážky v rozvoji schopnosti provést rozsáhlý obojživelný útok, zatímco na Ukrajině byly odhaleny slabiny ruské armády. Obrana Tchaj-wanu by ale vyžadovala, aby americké síly, které mají rovněž za úkol odstrašovat konflikt v Evropě a na Blízkém východě, operovaly na obrovské vzdálenosti a v dosahu čínského palebného potenciálu.
Hrozba narůstá. Peking v posledních letech posunul bezpečnostní realitu ve svůj prospěch v oblastech kolem Číny. V Jihočínském moři vybudovala umělé ostrovy a opevnila je vojenskými zařízeními, aby získala kontrolu nad strategickou vodní cestou a odepřela americkému námořnictvu svobodu zde operovat.
Desítky let stále větších vojenských rozpočtů, včetně 7% zvýšení výdajů v letošním roce, zlepšily údernost čínského letectva, raket a ponorek a lepší výcvik vytvořil modernější sílu z toho, co bylo kdysi armádou venkovských rekrutů. Čína vyvíjí zbraně a další schopnosti ke zničení protivníkových satelitů, tvrdí Pentagon, a její kyberhacking představuje hrozbu pro infrastrukturu.
CIA uvedla, že prezident Si Ťin-pching stanovil rok 2027 jako konečný termín pro čínskou armádu, aby byla připravena provést invazi na Tchaj-wan , ačkoli uvedla, že Si i armáda pochybují, zda by to Peking v současné době mohl udělat.
Čína ovládající Jihočínské moře a Tchaj-wan by držela vládu nad vodami, kterými každý rok procházejí biliony dolarů světového obchodu. Také by řídila dodávky pokročilých polovodičů, ohrozila bezpečnost spojenců USA, jako je Japonsko, a zpochybnila americkou převahu v části světa, které dominuje od druhé světové války.
Ve svém úsilí čelit nové výzvě Pentagon rozšířil svůj přístup k základnám na Filipínách a v Japonsku a zároveň zmenšil americkou vojenskou stopu na Blízkém východě. Byla navržena nová taktika, jak rozptýlit americké síly a učinit z nich méně lákavý cíl pro stále silnější čínské rakety .
Roční rozpočet Pentagonu na výzkum a vývoj byl navýšen na 140 miliard dolarů, což je historicky nejvyšší hodnota. Armáda usiluje o nejmodernější technologii, o které doufá, že umožní vojenským službám sdílet cílená data okamžitě, aby americké vzdušné, pozemní, námořní a vesmírné síly, operující na tisíce kilometrů, mohly jednat jednotně, což je současná výzva.
Mnoho špičkových zbraňových systémů, o kterých Pentagon věří, že nakloní bojiště v jeho prospěch, nebude připraveno dříve než ve třicátých letech 20. století, což zvyšuje riziko, že Čína bude v pokušení jednat dříve, než americké úsilí přinese ovoce.
Konflikt v západním Tichomoří by také mohl dát ruské armádě, která byla na Ukrajině těžce zbita, sebevědomí splnit cíle prezidenta Vladimira Putina obnovit ruskou moc v oblasti, kterou považuje za svou tradiční sféru vlivu ve střední a východní Evropě.
„Toto je obrovský problém, ze kterého je třeba se vyhrabat,“ řekl Eric Wesley, armádní generálporučík ve výslužbě, který sloužil jako zástupce velícího generála Army Futures Command, které dohlíží na transformaci této služby. „Nacházíme se ve zranitelném období, kdy usilujeme o tuto schopnost odstrašení a jejich čas se krátí.“
Chris Meagher, hlavní mluvčí Pentagonu řekl, že ministr obrany Lloyd Austin přímo dohlížel na implementaci americké obranné strategie proti Číně a na to, že nadcházející žádost ministerstva o výdaje by toto úsilí posunula.
„Výzva, kterou představuje ČLR, je skutečná, ale toto ministerstvo se k ní staví historickými způsoby s naléhavostí a důvěrou,“ řekl s odkazem na Čínskou lidovou republiku. „Naše strategie řídila loňský požadavek na rozpočet a řídí náš rozpočet, který bude brzy zveřejněn, což půjde ještě dále v přiřazování zdrojů k naší strategii. Pokračujeme v práci na vývoji nových operačních konceptů, nasazování špičkových schopností a investování nyní i dlouhodobě, abychom čelili výzvám, kterým čelíme.“
Nenapadnutelné USA
O něco více než před generací vypadaly USA nenapadnutelně. Rozpad Sovětského svazu a rychlý úspěch kampaně Pouštní bouře vedená USA k zlikvidování Saddáma Husajna a jeho vojáků v Kuvajtu v roce 1991 prokázali schopnost Washingtonu vést nový typ války pomocí přesně naváděné munice a technologie stealth k poražení regionálních nebezpečí. Prezident George HW Bush vyhlásil „nový světový řád“ s USA jako jeho kotvou.
V roce 1995 zahájil Peking sérii agresivních vojenských cvičení poblíž Tchaj-wanu, aby zdůraznil své námitky proti návštěvě tchajwanského prezidenta v USA. Clintonova administrativa odpověděla největším expozé americké vojenské síly v Asii od vietnamské války, vyslala americké lodě přes Tchaj-wanskou úžinu a v následujícím roce umístila do regionu dvě bojové skupiny letadlových lodí.
Stratégové z interního think-tanku Pentagonu přesto viděli problémy.
Použitím raket dlouhého doletu, protisatelitních zbraní a komponent elektronického boje by Peking mohl obrátit partii proti Washingtonu tím, že zaútočí na základny a přístavy, na které se USA spoléhaly v západním Pacifiku při projektování síly, což by mohlo Američany udržet daleko od centra konfliktu.
Veden svými poradci pro obranu, George W. Bush navrhl přeskočit generaci technologií a přejít na pokročilé nástroje, jako jsou zbraně dlouhého doletu, senzory a technologie pro sdílení dat, aby čelila pekingské „anti-access“ strategii.
Pak teroristické útoky z 11. září 2001 změnily aktuální hrozbu a poslání Pentagonu.
„Nastal okamžik, kdy jsme si mysleli ‚Huzzah, transformace síly skutečně nastane‘,“ vzpomínal Jeff McKitrick, který pracoval v think-tanku Pentagonu a nyní je výzkumníkem Institutu pro obranné analýzy, Pentagonem podporované výzkumné centrum. „Pak přišlo 11. září a všichni se jako laserový paprsek zaměřili na globální válku proti terorismu.“
Brzy se totéž stalo posláním generála Hinotea, tehdy majora. Byl znám pod volacím znakem „Q“ podle fiktivní postavě z příběhů Jamese Bonda, která provozuje laboratoř vychytávek špionážní výzbroje, díky své dovednosti programovat radary a senzory stíhaček. Na začátku války v Iráku v roce 2003 byl přidělen k eskadře „neviditelných“ stíhaček F-117.
Pomohl naplánovat operaci s cílem zasáhnout vojenské cíle v Bagdádu a deaktivovat protivzdušnou obranu Saddáma Husajna. „Měli jsme opravdu dobrý plán, jak zničit iráckou komunikační infrastrukturu, i systém velení a to, co jsme považovali za zbraně hromadného ničení,“ řekl. „Čína se z toho poučila.“
Jak se americké války v Iráku a Afghánistánu protahovaly, nejvyšší důstojník amerického letectva v Japonsku varoval, že čínská protivzdušná obrana se stává neprostupnou pro všechny kromě těch nejsofistikovanějších amerických stíhaček.
V roce 2009, Robert Gates, ministr obrany v letech 2006 až 2011 omezil nákup stíhaček F-22 na 187, aby uvolnil finanční prostředky na další zbrojní programy.
Velení letectva v té době uvedlo, že opustí službu téměř 200 osob, které budou chybět na nejúdernějších stíhačkách vzduch-vzduch, o které dříve usilovalo pro potenciální konflikty s Čínou a Ruskem. Takové zkušenosti s bojem vzduch-vzduch byly omezené: Sestřelení syrského proudového letounu Su-22 v červnu 2017 námořním FA/18 nad Sýrií bylo prvním bojovým činem pilota USA, který od roku 1999 sestřelil nepřátelské letadlo.
Gates řekl, že se snažil zemi zajistit proti budoucím hrozbám a zároveň se zaměřil na válku proti terorismu. „Moje starost jako ministra se týkala rovnováhy,“ řekl v e-mailové odpovědi na otázky. „Vše definovala potřeba připravit se na budoucí potenciální rozsáhlý konflikt s Ruskem a Čínou a zároveň řádně financovat dlouhodobou schopnost vypořádat se s konflikty menšího rozsahu, kterým jsme v budoucnu s největší pravděpodobností mohli čelit.“
Gates řekl, že jak prezident Bush, tak Obama považovali spolupráci s Čínou za možnou a domnívali se, že konflikt „je málo pravděpodobný“. Řekl, že se to změnilo, když se Si Ťin-pching dostal k moci v roce 2013. Čínský prezident podpořil silnější čínskou armádu a asertivnější zahraniční postoj jako součást své kampaně za rozšíření globálního vlivu Pekingu.
V roce 2011 se Kongres a Bílý dům dohodly na víceletých limitech výdajů známých jako sekvestrace s cílem omezit federální deficit. Tento krok si vynutil řadu plošných škrtů a brzdil iniciativy k transformaci armády, včetně umělé inteligence, robotiky, autonomních systémů a pokročilé výroby.
„Vzhledem k tomu, že drtivé války na Blízkém východě si vyžádaly 60 až 70 miliard dolarů ročně a velitelé služeb měli obavy především z poklesu připravenosti ozbrojených sil, jednoduše jsme neměli potřebné zdroje, abychom pokryli všechny pokročilejší hrozby. jako hypersoniku,“ řekl bývalý náměstek ministra obrany Robert Work. „Odpovědi USA na technické výzvy Číny a Ruska byly proto zpožděny – a když reagovaly, jejich volby byly omezeny sekvestrací.“
Tchaj-wan v centru pozornosti
V roce 2018 Pentagon vydal Národní obrannou strategii, podle níž se USA připraví na nový svět „velké mocenské konkurence“ viz odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan Výzvu definuje Tchaj-wan jako dlouhodobého partnera USA, kterého si Peking nárokuje jako čínské území. Představitelé Pentagonu došli k závěru, že pokud by Čína dobyla Tchaj-wan, pouhých 100 mil od čínské pevniny, a poté se jej pokusil USA vydobýt zpět, zatáhlo by to Spojené státy do vleklého boje a mohlo by to podnítit Čínu k eskalaci až do užití jaderných zbraní. USA potřebují prokázat, že by mohly zabránit Pekingu, aby se zmocnil ostrova – což je požadavek zahrnutý do strategie národní obrany Bidenovy administrativy vydané v roce 2022.
V roce 2019 zorganizoval generál Hinote s využitím své nové pravomoci v budoucí válečné kanceláři letectva další tajnou válečnou hru. Simulace předpokládala čínský útok na Tchaj-wan a vyhodnotila, jak by se dvěma americkým silám mohlo dařit v boji proti němu: „vnější síla“ tvořená výhradně americkými bombardéry a raketami dlouhého doletu a „vnitřní síla“ letadel, lodí a jednotek, které bude bojovat v dosahu čínských letadel a raket.
Závěr byl, že ani jeden přístup by sám o sobě neuspěl.
„Potřebovali jsme směs obého na ochranu Tchaj-wanu a Japonska,“ řekl. „Od té doby hrajeme, simulujeme a experimentujeme, abychom určili tento mix.“
Novější válečná hra řízená společným štábem Pentagonu ukázala, že USA by mohly zastavit čínskou invazi na Tchaj-wan a vynutit si patovou situaci, pokud by byl konflikt vybojován později v tomto desetiletí, ačkoli by to mělo za následek vysoké ztráty na obou stranách. Tato simulace předpokládala, že USA budou mít prospěch z nových zbraní, taktiky a vojenského nasazení, které se v současnosti plánuje v Pentagonu.
Aby se námořní pěchota připravila na budoucnost, zbavila se svých tanků a znovu se objevila jako námořní pěchota, která by útočila na čínské lodě z malých ostrovů v západním Pacifiku. Na Okinawě má do roku 2025 sídlit nový pobřežní pluk námořní pěchoty, který operuje blízko pobřeží a bude vybaven protilodními střelami.
Při cvičení v květnu 2021 námořní pěchota táhla 30 000librový raketomet Himars přes rozbouřené moře k pobřeží Aljašky, naložili jej do dopravního letadla C-130 a odletěli s ním na základnu v divočině. Účelem bylo nacvičit druh taktiky, kterou by mariňáci použili na ostrovech v západním Pacifiku proti čínskému námořnictvu.
Armáda, která viděla, že její schopnost radioelektronického boje, protivzdušná obrana krátkého dosahu a inženýrské schopnosti atrofovaly uprostřed rozpočtových tlaků a válek předchozích desetiletí, tudíž přechází k vývoji nové generace zbraňových systémů, které mohou zasáhnout cíle na mnohem delší vzdálenosti. Plánuje rozmístění nové hypersonické střely na podzim, ačkoli její užitečnost proti čínským silám bude záviset na zajištění práv na základnu v Pacifiku.
Námořnictvo, které se potýká s tlakem na rozpočet, nedostatkem personálu a omezením kapacity stavby lodí v USA, v současnosti plánuje rozšířit svou flotilu na nejméně 355 lodí s posádkou, což je velikost stále menší než současné čínské námořnictvo. V blízké budoucnosti budou mít USA kolem 290 plavidel.
Letectvo, které má jednu z nejstarších a nejmenších flotil letadel ve své 75leté historii, nasadilo první bombardér B-21 a usiluje o schopnost spárovat pilotovaná válečná letadla s flotilami dronů. Otestovalo novou hypersonickou střelu, která bude odpalována ze stíhacích letadel, a vyvinula plány na rozptýlení svých letadel mezi širší škálu základen v Pacifiku.
Desítky let staré B-52 se renovují, aby doplnily flotilu bombardérů. Služba se rozhodla koupit velitelský letoun E-7 – původně vyrobený v Austrálii – a pořizuje pokročilé zbraně pro útoky na čínské invazní síly.
Občas bylo tempo pomalejší, než by si generál Hinote přál. „Jak jsme začali prosazovat změnu, prohráli jsme většinu bojů o rozpočet,“ řekl. „Nyní máme větší pocit naléhavosti, ale víme, jak daleko musíme zajít.“
Generál prosazoval vybavení nákladních letadel střelami s plochou dráhou letu, které by zvýšily spojeneckou palebnou sílu, používání vysoko letících balónů pro přepravu senzorů a elektrických „létajících aut“ pro přepravu lidí a dalšího vybavení na řetězcích tichomořských ostrovů – myšlenky, které vedly k experimentům, ale zatím nepadla žádná rozhodnutí o zadávání zakázek.
Myslí si, že budoucí letectvo by se mohlo více spoléhat na autonomní letadla bez posádky a nasadit méně stíhaček. „Když přijde tlak a vy se musíte rozhodnout, zda budete používat bezpilotní prostředky, nebo budete létat se starými letadly, netušíme jak se rozhodneme,“ řekl.
„Myslím, že máme recept na otupení“ čínského útoku, řekl. „Jen si myslím, že k tomu musíme znovu objevit svou sílu.“
Tak takhle vidí americkou vojenskou budoucnost WSJ…..
Dnes je hlavním strašákem a nepřítelem Čína…. A proto se do náruče Pekingu nahání Rusko s e všemi svými zdroji!!! A to všemi prostředky! Aby se Čína stala ještě silnější!
Už dnes ČLR podává nejvíce patentů na světě.Její technologický nástup je gigantický – viz texty pana Lea K. z minulého týdne.
Ten článek WSJ navíc neřeší otázku financování toho budoucího amerického zbrojního programu! USA jsou už dávno beznadějně zadlužené. Jestli dedolarizace světové ekonomiky pokročí, co dál??? Z čeho se ty gigantické výdaje budou financovat? Jaká bude role ekonomicky deklasované Evropy???
Opět obrovský soubor otázek bez odpovědi!!!
Ale ještě jednu přidám – USA oficiálně Číně potvrdily a slavnostně se zavázaly respektovat teorii jedné Číny. Tedy včetně Tchaj- wanu. Jak to koresponduje s tím, co jste právě dočetli?
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 