Prodloužit trvanlivost, usnadnit přípravu i zvýšit atraktivitu potravin je úkolem takzvaných éček, existuje jich na 1500

7. březen 2023

Éčka, nebo-li potravinářské přídatné látky, tedy aditiva, se záměrně přidávají do potravin z různých technologických důvodů. Pro delší trvanlivost, hezčí vzhled, vhodnější konzistenci nebo lepší chuť.

Název éčka spadá do moderní doby, kdy se objevila potřeba srozumitelně mezinárodními kódy označit takzvané přídatné látky, aditiva v potravinách. Je to obrovská skupina látek. Pokud se podíváme na kódy éček s pomlčkou a s nějakou číselnou řadou, tak k dispozici je dnes 1500 kódů.

Jiří Kos z Krajské hygienické stanice Jihlava

Používají se prakticky při všech technologiích výroby potravin. Samy o sobě ovšem potravinou nejsou a nejsou ani potravinovou přísadou. „Že bychom dostali jídelní lístek, kde by byla pouze nabídka éček - vyberte si podle své chuti - to ne,“ směje se emeritní hygienik Jiří Kos.

Éčka se přidávají do potravin při výrobě, balení, přepravě i skladování, protože cílem jejich použití je jednak udržení nezávadnosti potravin, hygienické prodloužení doby spotřeby, zlepšení kvality potravin a udržení nutriční hodnoty.

Jejich cílem je i zvýšení přitažlivosti potravin pro spotřebitele a mnohdy i usnadnění přípravy potravin. To se týká hlavně polotovarů. „Zaveďte dítě do cukrárny, kde všechny laskominy budou šedé barvy a vedle bude provoz, který bude hýřit pestrými barvami. To dítě vás okamžitě donutí jít do toho pestrého provozu a koupit něco tam,“ uvedl na příkladu význam éček v komerci potravin Jiří Kos.

Jaké jsou podmínky pro používání éček, a je možné se jimi předávkovat? I na to Jiří Kos odpověděl. Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.