Adaptovat se musely nejen školy a firmy, ale kvůli všeobecnému zdražování i běžní obyvatelé. Libor Žídek z Katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně poukazuje, že aktuální inflace vyklíčila už během předchozí covidové pandemie, ale válka jednoznačně „nakopla“ ceny energií.
Břeclavany v říjnu vyděsilo pětinásobné zdražení tepla, dvojnásobek museli zaplatit také lidé v Brně. Po vládním zastropování cen sice náklady domácností znovu poklesly, ale vyhráno ještě není.
„Když vláda zasáhne do ceny plynu pro domácnosti a řekne, že nemůže být vyšší než nějaké číslo, tak to znamená, že co bude nad ním, zaplatí ona, respektive my jako daňoví poplatníci,“ upozorňuje Žídek.
Značka ČKD padá na dno, kvůli ruským majitelům navíc čelí vyšetřování |
V tomto ohledu nicméně pomohla mírná zima, která stlačila cenu plynu pod hladinu stanovenou vládou. „Souběžně lidé, firmy i státní správa hodně šetří a chováme se uvážlivěji, vedle toho se EU i jednotlivé státy snažily o dodávky zkapalněného plynu. To vše přispívá k tomu, že ceny jdou dolů. Obavy však můžou být z další zimy. Jestli naplníme dostatečně zásobníky a jaká bude,“ přemítá ekonom.
Pohyby cen jsou nevyzpytatelné
Válka otřásla také mnohými firmami. Na ČKD Blansko Holding tvrdě dopadly sankce, které zmrazily akcie jednoho z ruských vlastníků. Podnik musel propustit 160 lidí, navíc se pozastavil příjem nových zakázek. Výrobce vakcín a léků pro zvířata z Ivanovic na Hané na Vyškovsku, firma Bioveta, zase musel uzavřít ukrajinskou pobočku s šesti zaměstnanci, protože dostali povolávací rozkazy. A břeclavský Gumotex kvůli zdražení energií některé výrobky vyřadil z portfolia.
Období nejistoty padlo i na zemědělce, protože se ze dne na den měnily ceny paliv, hnojiv, obilí i masa. „Ještě než válka začala, prodali jsme pšenici za 6 500 korun za tunu, protože jsem se obával, že cena klesne. Po uzavření přístavu v Oděse ale vyskočila na 8 900 korun. Pohyby cen jsou úplně nevyzpytatelné,“ podotýká ředitel Agrospolu z Knínic u Boskovic Ladislav Menšík.
Jiné společnosti se naopak chopily nových příležitostí. Brněnská zdravotnická firma BMT Medical Technology sice ztratila asi 40 procent zakázek na ruském trhu, díky těm čerstvě sjednaným na Ukrajině a v dalších zemích však loni dosáhla druhého nejlepšího objemu prodeje v historii.
„Výpadek prodeje na ruském trhu se nám daří zcela bezproblémově vyrovnávat dodávkami do dalších zemí světa, takže jen se změnila teritoria,“ sděluje jednatel společnosti Milan Krajcar. Loni dokonce firma dosáhla druhého nejlepšího objemu prodeje v historii.
Paradoxně jsou i firmy, kterým export do Ruska překvapivě vzrostl. „Rozhodli jsme se, že maximálně omezíme všechny importy včetně zprostředkovaných, abychom finančně nepodporovali jejich válečné úsilí, nicméně export zůstal zachován téměř v nezměněné míře. Na tomto rozhodnutí měla zásadní podíl naše mateřská společnost se sídlem ve Švýcarsku,“ přibližuje jednatel vyškovského Elekonu, výrobce časoměrnou a zobrazovací techniku, Pavel Novák.
Přetrhané vazby s Ruskem podle Žídka nemají na ekonomiku nijak zásadní vliv. „Navzdory představám o velké závislosti na Rusku tam před válkou směřovala jen asi dvě procenta našich vývozů. Ekonomickou sebevraždou by bylo vystoupení z EU, kam směřuje většina našeho exportu,“ upozorňuje.
