„Když ještě frčely památníčky, tak mi do něj mamka napsala: přeskoč, přelom, přeraž, ale nikdy nepodlez. Tohle mi vtloukala do hlavy a myslím, že ať jsem dělal v životě cokoli, nikdy jsem nepodlez´…“
Lukáš Matěj
V dobách studií na havířovském gymnáziu byla jeho profesní budoucnost naprosto otevřená: „Absolutně jsem netušil, co po gymplu dělat, ale jakože vůbec,“ ohlíží se Lukáš Matěj do středoškolských let.
S ohledem na své humanitní zaměření dal tehdy na radu školní výchovné poradkyně: „Ty seš takovej vtipnej, tak zkus nějakou uměleckou školu!“ Podal si tedy přihlášku na jedinou uměleckou školu a vyšlo to. Na „první dobrou“ byl přijat ke studiu na brněnskou JAMU.
„Čtyři roky na škole jsem jako divadelní neználek z iluze o umělecké škole docela vystřízlivěl a po jejím skončení jsem byl přesvědčený, že bych měl dělat něco úplně jiného. Ono je to hodně dané pedagogem, ke kterému se dostanete, a jeho přístupem, ale to je zase jiná pohádka,“ konstatuje s odstupem let a divadelních zkušeností.
Na první hereckou štaci zamířil s několika spolužáky z JAMU na dva roky do divadla v Šumperku. Odtud před dvanácti lety přešel do angažmá v Horáckém divadle. Tady má na kontě řadu rolí nejrůznějších žánrů.
Sám mezi nimi řadí na vrchol postavu kadeřníka Tonyho Řezníčka v inscenaci Splašené nůžky, interaktivní divadelní detektivce s několika otevřenými konci z prostředí kadeřnického salonu.
„Nás herců se často ptají na vysněnou roli a já vždycky říkával, že žádnou takovou nemám, že to herec většinou nemá šanci ovlivnit, a tak musí brát, co přijde. Dnes zpětně vím, že ta vysněná je Tony. Ta inscenace byla formát, ve kterém člověk mohl improvizovat, mohl se na jevišti opravdu vyřádit. Je škoda, že to vinou covidu tak trochu vyšumělo,“ lituje Lukáš Matěj.
Blízký je mu žánr tragikomedie, tituly, které nabízejí momenty smíchu i mrazení.
„Ale jo, komedie je mi asi nejblíž. I když záporáci mě baví taky, ale ty jsem si tady v Jihlavě za celou dobu zahrál snad jen dvakrát,“ vybavuje si postavy Rahma v Kiftově Kabaretu z lágru (terezínském příběhu v inscenaci z roku 2017) a rudého soudruha v inscenaci Tak šel čas jihlavskou ulicí (2019), který byl „lump všech lumpů“.
Výraznou prací Lukáše Matěje z poslední doby je titulní postava v divadelní adaptaci Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka. On sám ale Švejka mezi své top role neřadí: „Já ho chápu jako důležitou součást naší literatury, jako povinný základ, který člověk musí znát. Popravdě, mám ho maličko zprotiveného z dob, kdy jsem jako dítě sedával vedle dědy, který se na to v televizi šíleně těšil, ale mně to jako dítěti vůbec nic neříkalo. S takovou situací si ale herec v profesionálním divadle musí poradit.“
Svou paní požádal svého času o ruku za potlesku publika přímo na jevišti HDJ. Na mimodivadelní zájmy mu momentálně příliš času nezbývá.
„S kolegy jsme hledali kešky, než přišla ta malá ´keška´, která měla teď v létě čtyři roky. Ta nás vytěžuje maximálně, babičky jsou daleko - já přijdu ze zkoušky, manželka odchází učit na ZUŠku, já si čtyři hodiny hraju s malým, manželka se vrací ze ZUŠky a já jdu hrát, pořád si vlastně hraju…,“ popisuje Lukáš Matěj aktuální denní rytmus.
Ve volném čase ale přece jen míří s rodinou do přírody, kterou miluje: „Zvlášť u manželky na rodinné chalupě v Jeseníkách. To je ráj, výlety, koupání.“
Vzácně dojde i na moře, na saunu, kolo i kolotoče – horské dráhy a tobogány, knížky. „A jsem velký seriálový a filmový fanoušek a samozřejmě i má práce je mým koníčkem,“ dodává divadelník Lukáš Matěj.
MgA. Lukáš Matěj
(* 1985, Karviná)
Od roku 2010 člen činoherního souboru Horáckého divadla v Jihlavě (HDJ).
Jeden z nejautentičtějších herců v souboru. K jeho devizám patří smysl pro komiku i pro drama, schopnost přirozeně v hereckém projevu vystihnout podstatu postavy i jejího prostředí.
Držitel dvou cen Železný Horác za největší počet odehraných představení v sezóně HDJ.
Divadelní role, HDJ (stručný výběr)
Josef Švejk (Osudy dobrého vojáka Švejka) * Tom Kerwood (Tři bratři v nesnázích) * Gruntorád, doktor, člen správní rady pivovaru (Postřižiny) * František Halas (Poklekni před duší) * Argant (Scapinova šibalství) * Kritik, Georges Neveux (Martinů - Česká rapsodie Bohuslavova) * Kakamil Vaníček (Zahrádky).
Šéf gangu ze San Boniga (4 vraždy stačí) * Eda Drábek (Šakalí léta) * Julo Mitron (Tisícročná včela) * Henry (Obraz Doriana Graye) * František Zezula (Zapomenuté světlo).
Vrbka (Rok na vsi) * Tony Řezníček (Splašené nůžky) * Lancelot (Merlin aneb Pustá zem) * Francek (Maryša) * Bajaja (Bajaja, pěšák snů) * Manuel (Vrátila se jednou v noci) * Mortimer (Marie Stuartovna) * Fernand (Mam´zelle Nitouche)
Filmové a televizní role
Devadesátky, Modrý kód, Labyrint, Svatby v Benátkách, Cesty domů, Ulice – TV seriály (epizodní role).
Diskuze k článku